Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově

100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově

100 hodin astronomie v Ondřejově
100 hodin astronomie v Ondřejově
Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu 100 hodin astronomie. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei.

1., 2. a 5. dubna 2009 Pozorování oblohy pro školy a pro veřejnost

Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu Mezinárodního roku astronomie 2009, který proběhne pod názvem 100 hodin astronomie ve dnech 2. až 5. dubna 2009 po celém světě. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei. Zveme také astronomy amatéry, aby na dobu našich pozorování přijeli na observatoř se svými dalekohledy, a to na základě předchozí domluvy s Pavlem Suchanem (suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815).

Ve středu 1. dubna 2009 od 20:00 do 22:00 nabízíme veřejnosti možnost pozorování oblohy dalekohledem v Západní kopuli historické hvězdárny. Zdarma.

Ve čtvrtek 2. dubna 2009 od 8:30 do 12:00 budeme pozorovat naši nejbližší hvězdu Slunce a bude možné navštívit muzeum, historické kopule a také se podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice. Sraz je vždy na historické hvězdárně. Zdarma. Rezervace škol prosíme na suchan@astro.cz, telefon 267 103 040, 737 322 815.

V neděli 5. dubna 2009 nabízíme od 10:00 do 18:00 pozorování Slunce a prohlídku muzea, historických kopulí a bude také možné se podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice. Od 20:00 do 22:00 pak následuje pozorování oblohy dalekohledem v Západní kopuli historické hvězdárny. Zdarma.

Projekt Mezinárodního roku astronomie 100 hodin astronomie vyzývá amatérské astronomy, pedagogy, profesionální astronomické instituce, planetária, vědecká centra a další k uspořádání akcí během těchto 4 dní po celé světě. Součástí bude také 24 hodinový přenos z největších dalekohledů na planetě přenášený po internetu.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »