Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2

Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Start raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.

0:48: Pocity astronautů, opouštějících raketoplán po celkově pátém odvolání startu, musí být opravdu smíšené. Držme palce a přejme astronautům pevné nervy, děkujeme za pozornost.

0:44:

Oblačnost nad rampou 14. 7.
Oblačnost nad rampou 14. 7.
Hodiny stále ukazují T-9 minut a dnes už znova odpočítávat nezačnou. Start byl opět odvolán kvůli bouřce, pohybující se nad kosmodromem.

0:39: Probíhá závěrečné hlasování ohledně povolení nebo odložení startu v řídících střediscích.

0:34: NASA TV ukazuje záběry ošklivé oblačnosti na sever od startovací rampy. Rozhodnutí však ještě nepadlo.

0:27: Pokud by došlo i dnes ke zrušení startu, NASA má poslední šanci zítra. 24. července má k ISS odstartovat ruská zásobovací loď Progress a při jeho připojení ke stanici na ní nesmí být raketoplán. Pokud by tedy NASA nestihla start ani zítra, letělo by se nejdříve 27. července.

0:21: Do startu zbývá poslední půlhodina. Odpočítávání se opět rozběhne v 0:42, předtím musí dát řídící střediska v Houstonu a na Floridě souhlas se startem. Ten by dnes mohlo překazit opět jen počasí, situace je pod dohledem meteorologů.

0:15: Počasí v této chvíli vypadá v Kennedyho kosmickém středisku asi takto: bouřková oblačnost na jih od kosmodromu, která porušovala bezpečnostní předpisy, se již odsunula ale je zde pod bedlivým dohledem další oblačnost na severu.

0:11: Do startu zbývá 40 minut, nevyskytly se žádné technické potíže a jedinou starost představuje počasí, které je pečlivě sledováno.

23:58: Odpočítávání se plánovaně zastavilo v čase T-9 minut, tato poslední přestávka poskytuje čas odpovědným orgánům rozhodnout o osudu dnešního pokusu o start, v plánu v 0:51:24 SELČ.

23:54: Počítače raketoplánu přijímají z Houstonu navigační data.

23:52: Velitel posádky raketoplánu Endeavour si dnes zapsal do svého internetového "deníku": "Právě jsme se probudili. Zatímco doufáme, že dnešek je tím dnem (startu), víme, že nic není jisté do zážehu motorů". A v souvislosti se včerejším zrušením startu: "Jsme zpátky v ubytovně pro posádku po rychlé večeři. Odklady nejsou pro legraci a už jsem v takové situaci byl. Zkrátka s tím musíte počítat".

23:47: Bouře, porušující bezpečnostní předpisy, se má přesunout z oblasti kosmodromu během blízké doby, start by ovlivnit neměla.

23:39: Poklop do kokpitu raketoplánu je uzavřen a zkoušky hermetičnosti byly úspěšné. Technici se chystají opustit startovací rampu.

23:36: Raketoplán je po technické stránce v pořádku, jedinou starost působil technikům nedoléhající kryt jednoho z motorů letounu, jež jej chrání při jeho pobytu na startovací rampě. Nakonec bylo rozhodnuto, že kryt nepředstavuje problém. Jinak se týmy nepotýkají s technickými potížemi. Ovšem počasí představuje opět možný problém, dnešní předpověď počítá pouze se 40procentní šancí dobrých podmínek, situace je monitorována. V současné chvíli jsou porušeny bezpečnostní limity bouřkou na jih od mysu Canaveral.

23:33:

Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Posádka má za sebou poslední zamávání novinářům, cestu mikrobusem na rampu a nyní je již připoutána na svých místech v kokpitu raketoplánu. Při startu a přistání mají na sobě astronauté oranžové kombinézy a přilby (nejedná se o klasický skafandr).

23:30: Vítáme vás u online přenosu odloženého startu mise STS-127, která má doručit na ISS poslední část japonského modulu Kibo. Dnešní pokus o start je pátým v pořadí, dva pokusy v červnu byly zrušeny kvůli únikům vodíku z externí nádrže v místě připojení ventilačního potrubí a 12. a 13. července startu zabránilo počasí.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »