Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První japonská loď na cestě k ISS
Vít Straka Vytisknout článek

První japonská loď na cestě k ISS

Přílet HTV k ISS v představě malíře
Přílet HTV k ISS v představě malíře
Ve čtvrtek 10. září v 19:01 SELČ odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s premiérovou lodí HTV-1. Jde o příspěvek Japonska k budování a provozování Mezinárodní kosmické stanice, bezpilotní loď HTV je schopna na orbitální komplex dopravit až 6000 kg zásob a vybavení. Mezi lety 2010 a 2015 navíc japonská kosmická agentura JAXA plánuje vypouštět lodě HTV k Mezinárodní kosmické stanici každý rok.

Japonská loď HTV má podobná specifika jako evropské ATV nebo ruský Progress, v bezpilotním režimu doručí zásoby a užitečný náklad na ISS, má hermeticky uzavřenou část, která umožňuje astronautům vstoupit dovnitř bez skafandrů a vyložit náklad a následně loď naplnit odpadem. Poté se "náklaďák" od stanice odpojí a je naveden k řízenému zániku v atmosféře. V něčem se ale HTV od svých "kolegů" přece jen liší. Předně, loď se sama ke stanici nepřipojí, je potřeba ji uchopit a připojit robotickou paží. Rozeberme si ale HTV trochu podrobněji.

Loď HTV
Loď HTV
Nový japonský dopravní prostředek je tvaru válce o délce 9,8 metrů a šířce 4,4 metru. Prázdný váží 10 500 kg a na Mezinárodní kosmickou stanici je schopen dopravit 6000 kg materiálu. Při své první misi je však HTV těžší o dodatečné pohonné látky a baterie, protože je nutné před připojením k ISS uskutečnit nejrůznější testy manévrování a činnosti systémů plavidla. Proto při misi HTV-1 klesla hmotnost nákladu pro potřeby stanice na asi 4500 kg. Solární panely (celkem jich má 57) jsou připevněny přímo na povrchu lodi a té tak zůstáva vzhled hladkého válce.

Zásobovací loď HTV se skládá ze 4 hlavních částí:

Hermetizovaný nákladní modul (PLC)

Interiér modulu PLC
Interiér modulu PLC
Nachází se na něm stykovací uzel, kterým bude HTV připojeno ke stanici. Ten také umožní astronautům vstup do tohoto hermeticky uzavřeného modulu, ze kterého budou moci vyložit zásoby a vybavení a poté jej naplnit odpadem.

Nehermetizovaný nákladní modul (ULC)
Plní prakticky stejnou úlohu jako PLC, jenže není hermeticky uzavřený a není do něj tudíž možné vstoupit. Náklad, který obsahuje (dva vědecké experimenty určené do otevřeného prostoru) je uložen ve speciální paletě, která bude z tohoto modulu vyložena staniční robotickou paží. Oba experimenty budou poté taktéž robotickou paží vyloženy na externí plošinu modulu Kibo.

Řídící modul (Avionics Module)
Obsahuje všechny elektronické řídící systémy plavidla. Navigační, komunikační systém, také řídí distribuci elektřiny do všech komponent lodi a přijímá a třídí příkazy pro jednotlivé systémy. Je to vlastně mozek celé lodi.

Pohonný modul (Propulsion Module)
V tomto segmentu jsou uloženy palivové nádrže a hlavní pohonný systém. Nádrží je zde celkem 8. Čtyři větší obsahují pohonné látky pro motory (monomethylhydrazin a oxid dusičitý jako okysličovadlo) a čtyři menší nádrže jsou určeny pro plynné helium k natlakování nádrží s pohonnými látkami. Na tomto modulu jsou rovněž připojeny čtyři hlavní motory o tahu 490 N. Menších manévrovacích motorků o tahu 110 N má HTV celkem 28. Jsou rozděleny do 14 jednotek po dvou a rozmístěny po povrchu celé lodi.


Start HTV-1 www.youtube.com

Raketa H-2B při svém startu 10. září vynesla HTV-1 na oběžnou dráhu s perigeem 200 km a apogeem 300 km nad zemským povrchem. Po oddělení od nosné rakety (asi 15 minut po startu) se HTV "probudilo" k životu. Aktivovalo a zkontrolovalo své systémy a ohlásilo se řídícímu středisku. V následujícím týdnu jej čekalo jednak postupné zvyšování dráhy kvůli setkání s ISS a jednak rozličné testy manévrovacích schopností. Za normálních okolností má HTV trvat přiblížení ke stanici 3 dny, tentokrát, právě kvůli nezbytným testům, se tato doba protáhla na 7 dní.

Až dosud šlo všechno dobře a manažeři NASA povolily HTV čtvrteční setkání s Mezinárodní kosmickou stanicí. To bude probíhat asi následovně: 23 kilometrů od stanice s ní HTV naváže přímý kontakt (s naváděcím systémem PROX, instalovaným v japonském modulu Kibo). Japonská loď se přiblíží do vzdálenosti 5 km od ISS (ve směru pohybu za ni) a zde vyčká závěrečného souhlasu se setkáním obou těles. Po jeho udělení se HTV, řízena GPS anténami, přesune 500 m pod stanici a pomocí laserového naváděcího systému se k ní bude přibližovat rychlostí od 1 do 10 metrů za minutu. Zastaví se asi 10 metrů pod stanicí a posádka ISS na dálku deaktivuje motory HTV. Astronautka Nicole Stottová, připravená u panelu řídící staniční robotickou paži, poté loď pomocí staničního manipulátoru uchopí a připojí na dolní port modulu Harmony. Následující den by měli astronauté otevřít poklop do hermetizované části HTV a začít s vykládáním zásob.

Zachycení HTV robotickou paží ISS je v plánu ve čtvrtek 17. září ve 21:50 SELČ, přílet HTV můžete na TV NASA sledovat od 21 hodin.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »