Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul
Vít Straka Vytisknout článek

Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul

Poisk na orbitu v představě malíře
Poisk na orbitu v představě malíře
Ruský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.

Modul MRM-2 (Mini-Research Module 2), pojmenovaný Poisk (Výzkum), byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur 10. listopadu ve 14:22 SEČ a po asi devíti minutách dosáhl nízké oběžné dráhy. Od třetího stupně rakety se odpoutal modul Poisk, ukotvený na servisním modulu, používaném zásobovacími loděmi Progress, který poskytoval modulu Poisk elektrickou energii a pohon při jeho dvoudenní cestě ke stanici (ta probíhala tradičně postupným zvyšováním dráhy zážehy motorů).

Schéma modulu Poisk
Schéma modulu Poisk
Samotný Poisk je těleso vejčitého tvaru, na délku měří 4 metry a v nejširším bodě má průměr 2,5 metru. Váží 3600 kg, posádce ISS poskytne asi 10,7 metrů krychlových prostoru, astronauté v něm po jeho připojení také najdou 900 kg nákladu, především ruské skafandry Orlan pro kosmické vycházky. Po jeho připojení k vrchní části modulu Zvezda získá ruský segment ISS čtvrtý uzel pro připojování ruských pilotovaných lodí Sojuz a "náklaďáků" Progress, což je velmi potřebné a užitečné pro 6člennou posádku komplexu. Momentálně má ruský segment stykovací uzly tři: na spodní části modulu Zarja, na zadní části modulu Zvezda a na modulu Pirs, který je ukotven ke spodní části Zvezdy, přesně naproti nového modulu Poisk. Ten stanici poskytne také další přechodovou komoru pro kosmické vycházky (stanice má momentálně dvě: ruský Pirs a americký Quest). K exteriéru modulu Poisk bude také možné připevnit vědecké experimenty.

Přílet nového modulu
Přílet nového modulu
Poisk, ukotvený k servisnímu modulu Progress, zahájil přílet ke stanici v automatickém režimu 12. listopadu ve 14:20 SEČ. Kosmonauté Roman Romaněnko a Maxim Surajev byli v modulu Zvezda připravení u speciálních konzolí převzít ruční řízení přilétávajícího tělesa, pokud by se vyskytly sebemenší potíže. To naštěstí nebylo zapotřebí, vše probíhalo hladce, a Poisk se připojil k modulu Zvezda v 16:41 SEČ. Již nepotřebná servisní sekce, která Poisk ke stanici dopravila, bude odhozena kolem 8. prosince. Posádka ISS (připomeňme, že stále pod velením prvního Evropana Franka De Winneho z Belgie) by měla do nového modulu vstoupit v pátek krátce po poledni našeho času.

V lednu 2010 podniknou kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev kosmickou vycházku, při které modul Poisk připraví ke skutečnému provozu. Na jeho vnější povrch nainstalují zaměřovač pro přilétající lodě a aktivují anténu, která bude používána k navádění přilétajících lodí. Připojí také modul do staničního Ethernetového systému a nainstalují na něj zábradlí, které budou používat kosmonauté při budoucích kosmických vycházkách. Krátce po tomto kosmickém výstupu astronauté přemístí loď Sojuz TMA-16 (nyní připojena k zadní části modulu Zvezda) na modul Poisk, čímž Zvezdu uvolní příletu zásobovací lodě Progress v únoru.

Budování komplexu ISS stále pokračuje. Ruská konstrukční kancelář Energia v současné době dokončuje stavbu modulu Mini-Research Module 1 (MRM-1), větší a mohutnější verze modulu Poisk. MRM-1 bude na stanici dopraven v květnu 2010 raketoplánem Atlantis při misi STS-132 a připojen k modulu Zarja. Ještě předtím, v únoru 2010, dopraví raketoplán Endeavour na ISS nový americký modul Tranquility. Momentálně je ISS dokončena asi z 85 procent.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »