Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul
Vít Straka Vytisknout článek

Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul

Poisk na orbitu v představě malíře
Poisk na orbitu v představě malíře
Ruský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.

Modul MRM-2 (Mini-Research Module 2), pojmenovaný Poisk (Výzkum), byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur 10. listopadu ve 14:22 SEČ a po asi devíti minutách dosáhl nízké oběžné dráhy. Od třetího stupně rakety se odpoutal modul Poisk, ukotvený na servisním modulu, používaném zásobovacími loděmi Progress, který poskytoval modulu Poisk elektrickou energii a pohon při jeho dvoudenní cestě ke stanici (ta probíhala tradičně postupným zvyšováním dráhy zážehy motorů).

Schéma modulu Poisk
Schéma modulu Poisk
Samotný Poisk je těleso vejčitého tvaru, na délku měří 4 metry a v nejširším bodě má průměr 2,5 metru. Váží 3600 kg, posádce ISS poskytne asi 10,7 metrů krychlových prostoru, astronauté v něm po jeho připojení také najdou 900 kg nákladu, především ruské skafandry Orlan pro kosmické vycházky. Po jeho připojení k vrchní části modulu Zvezda získá ruský segment ISS čtvrtý uzel pro připojování ruských pilotovaných lodí Sojuz a "náklaďáků" Progress, což je velmi potřebné a užitečné pro 6člennou posádku komplexu. Momentálně má ruský segment stykovací uzly tři: na spodní části modulu Zarja, na zadní části modulu Zvezda a na modulu Pirs, který je ukotven ke spodní části Zvezdy, přesně naproti nového modulu Poisk. Ten stanici poskytne také další přechodovou komoru pro kosmické vycházky (stanice má momentálně dvě: ruský Pirs a americký Quest). K exteriéru modulu Poisk bude také možné připevnit vědecké experimenty.

Přílet nového modulu
Přílet nového modulu
Poisk, ukotvený k servisnímu modulu Progress, zahájil přílet ke stanici v automatickém režimu 12. listopadu ve 14:20 SEČ. Kosmonauté Roman Romaněnko a Maxim Surajev byli v modulu Zvezda připravení u speciálních konzolí převzít ruční řízení přilétávajícího tělesa, pokud by se vyskytly sebemenší potíže. To naštěstí nebylo zapotřebí, vše probíhalo hladce, a Poisk se připojil k modulu Zvezda v 16:41 SEČ. Již nepotřebná servisní sekce, která Poisk ke stanici dopravila, bude odhozena kolem 8. prosince. Posádka ISS (připomeňme, že stále pod velením prvního Evropana Franka De Winneho z Belgie) by měla do nového modulu vstoupit v pátek krátce po poledni našeho času.

V lednu 2010 podniknou kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev kosmickou vycházku, při které modul Poisk připraví ke skutečnému provozu. Na jeho vnější povrch nainstalují zaměřovač pro přilétající lodě a aktivují anténu, která bude používána k navádění přilétajících lodí. Připojí také modul do staničního Ethernetového systému a nainstalují na něj zábradlí, které budou používat kosmonauté při budoucích kosmických vycházkách. Krátce po tomto kosmickém výstupu astronauté přemístí loď Sojuz TMA-16 (nyní připojena k zadní části modulu Zvezda) na modul Poisk, čímž Zvezdu uvolní příletu zásobovací lodě Progress v únoru.

Budování komplexu ISS stále pokračuje. Ruská konstrukční kancelář Energia v současné době dokončuje stavbu modulu Mini-Research Module 1 (MRM-1), větší a mohutnější verze modulu Poisk. MRM-1 bude na stanici dopraven v květnu 2010 raketoplánem Atlantis při misi STS-132 a připojen k modulu Zarja. Ještě předtím, v únoru 2010, dopraví raketoplán Endeavour na ISS nový americký modul Tranquility. Momentálně je ISS dokončena asi z 85 procent.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »