Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis

l1.jpg
Start amerického kosmického korábu k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129 se uskutečnil 16. 11. 2009 ve 20:28, přenos zde začal v 19:30.

20:45 Vše probíhá podle plánu, start se vydařil perfektně, Atlantis je na cestě k ISS, ke které dorazí ve středu odpoledne. Sledujte astro.cz i v následujících dnech kvůli informacím o průběhu mise. Děkujeme za pozornost.

20:36 Hlavní motory vypnuty, vzápětí by se měla od raketoplánu odpojit externí nádrž. Atlantis letí rychlostí 8364 m/s ve výšce 105 km.

20:32

l2.jpg
4 minuty od startu. Atlantis letí rychlostí 2686 m/s, nyní je skoro 100 km vysoko. NASA TV vysílá záběry z kamery na vrcholku externí nádrže, ta má za úkol zaznamenat případné padání izolace z nádrže a její nárazy do tepelného štítu letounu.

20:30 Byly odhozeny vyhořelé pomocné motory SRB, které se snesou na padácích do oceánu, kde už na ně čekají záchranné lodě. Atlantis pokračuje poháněn vlastními třemi hlavními motory o tahu 2,28 MN.

20:28 Zážeh hlavních motorů, 6 sekund poté zážeh pomocných raket a START! Atlanis opustil startovací rampu.

20:25 3 minuty do startu. Odsouvá se poslední komponenta startovací rampy, větrací "čepička" z vrcholu externí nádrže. Po jejím natankování odvádí vypařující se kyslík, sloužící jako okysličovadlo pro hlavní motory.

20:21 7 a půl minuty do startu, od raketoplánu se odsouvá rameno startovací rampy, jež sloužilo k přístupu do kokpitu stroje. V případě jakýchkoliv potíží je možné toto rameno vrátit do původní polohy za 10 sekund, aby měla posádka volnou cestu do bezpečí.

20:19 Odpočet se znova rozběhl, 9 minut do startu.

153212main_launch-m.jpg
20:16 Rozhodnuto, Atlantis má zelenou! Letový ředitel Mike Leindbach to právě oznamuje posádce a přeje jim šťastnou cestu.

20:14 Za malou chvíli by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu dnešního startu.

20:09 Jak vyplývá ze statistik, většina raketoplánů se při svých startech potýká s odklady a málokterý vzlétne na první pokus. Zatím to vypadá, že při misi STS-129 se to povede. Dnešnímu startu nyní nestojí nic v cestě.

20:00 Záběry TV NASA z Kennedyho kosmického střediska ukazují vcelku slušné počasí, které je zatím pro start vyhovující. Kdyby se dnes vzlet přece jen nezdařil, předpověď počasí slibuje na zítřek 70procentní šanci dobrých podmínek ale jen 40procentní ve středu. Do startu zbývá necelá půlhodinka.

19:51 Při své minulé misi se Atlantis 11. května 2009 vydal na poslední servisní let k Hubbleovu teleskopu. Dnes ho čeká 31. start do vesmíru, který bude zároveň jeho předposledním. Pokud NASA na poslední chvíli nezmění letové plány, čeká Atlantis jeho poslední mise v květnu 2010, kdy se pod označením STS-132 vydá taktéž k ISS.

19:42

3.jpg
Posádka je usazena v kokpitu raketoplánu v typických oranžových skafandrech, které mají astronauty ochránit v případě opuštění raketoplánu v nouzové situaci. Technici, kteří astronautům pomohli do raketoplánu již uzavřeli poklop do kabiny a opustili rampu.

19:38 Start je v plánu ve 20:28:10 SEČ.

19:34 Oficiální odpočet ke startu se podle plánu naposledy zastavil. Řídící týmy v této pauze pečlivě zhodnotí situaci a provedou hlasování, zda dát raketoplánu zelenou. Ke startu je třeba souhlas řídících středisek na mysu Canaveral a v Houstonu, dále týmu manažerů mise a také samotné posádky raketoplánu. Pokud dostane Atlantis povolení startovat, odpočet bude obnoven 9 minut před startem.

19:33 Aktuální situace vypadá následovně. Počasí dává dnešnímu startu 80procentní šanci, zbylých 20 procent tvoří možnost větru a zatažené oblohy. Po technické stránce je vše v pořádku, podivný zvuk, vydávaný jedním palivovým článkem, je údajně normální a neohrožuje start.

19:30 Vítáme vás u online přenosu startu raketoplánu Atlantis s 6 astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. O této misi (STS-129) se můžete dozvědět více zde. Do startu zbývá necelá hodina.

Doporučené odkazy:
TV NASA, přímý přenos z mysu Canaveral
Textový přenos na webu NASA
Multimediální přenos na webu spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »