Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Neutronová hvězda s uhlíkovou atmosférou

Neutronová hvězda s uhlíkovou atmosférou

Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas A
Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas A
Na tomto snímku, který pořídila kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory, je zachycena centrální oblast pozůstatku po výbuchu supernovy, označovaného jako Cassiopeia A (zkráceně Cas A), tj. pozůstatku po explozi hmotné hvězdy v naší Galaxii. Byly získány důkazy přítomnosti tenké uhlíkové atmosféry na povrchu neutronové hvězdy, která se nachází v centru již zmiňované mlhoviny. Umělecká představa znázorňuje neutronovou hvězdu, obalenou uhlíkovou atmosférou.

Bodový zdroj rentgenového záření v centru Cas A, objevený na prvním snímku, který družice Chandra pořídila v roce 1999, byl pokládán za neutronovou hvězdu - typický pozůstatek po explozi hvězdy, avšak nečekaně nebyly získány žádné důkazy přítomnosti pulsací v rentgenovém či rádiovém oboru záření během rotace objektu. Podle platných modelů neutronových hvězd obsahujících uhlíkovou atmosféru bylo odvozeno, že oblast emitující rentgenové záření rovnoměrně pokrývá povrch typické neutronové hvězdy. To vysvětluje nepřítomnost rentgenových pulsací, protože zde nedochází k vytváření jakýchkoliv změn intenzity záření během její rotace. Tento závěr také odporuje představě, že zhroucená hvězda obsahuje podivnou kvarkovou látku.

Uhlíková atmosféra neutronové hvězdy Cas A
Uhlíková atmosféra neutronové hvězdy Cas A
Vlastnosti této uhlíkové atmosféry jsou velmi pozoruhodné. Je pouze zhruba 10 cm tlustá, má stejnou hustotu jako diamant a atmosférický tlak na povrchu neutronové hvězdy dosahuje hodnoty více než 10krát vyšší, než jaký se předpokládá ve středu Země. Podobně jako u zemského ovzduší je objem atmosféry neutronové hvězdy přímo úměrný její teplotě a nepřímo úměrný gravitaci na povrchu neutronové hvězdy. Teplota je odhadována na téměř 2 milióny stupňů, což je mnohonásobně vyšší hodnota než u Země. Protože však gravitace na povrchu neutronové hvězdy v mlhovině Cas A je 100miliardkrát vyšší než na Zemi, vyplývá z toho přítomnost neuvěřitelně tenké atmosféry.

Odhadovaná vzdálenost objektu od Země je asi 10 000 světelných roků. Pozorovaný pozůstatek po explozi supernovy má průměr asi 14 světelných let a nachází se v souhvězdí Cassiopeia na severní polokouli. Typická neutronová hvězda má průměr pouhých 10 až 20 km a hmotnost 1,35 až 2,1 hmotnosti Slunce. Snímek vznikl na základě pozorování rentgenového záření o různých vlnových délkách, na které jsou citlivé detektory družice Chandra. Jednotlivým vlnovým délkám byly přiřazeny odlišné barvy. Červená barva odpovídá málo energetickému rentgenovému záření, zelená střední energii a modrá vysokoenergetickému záření X.

Zopakujme si základní informace:

Neutronová hvězda v centru objektu, označovaného jako Cas A, je obklopena mimořádně tenkou uhlíkovou atmosférou.

Tato atmosféra je rovnoměrně rozložena kolem celého povrchu neutronové hvězdy, což vysvětluje, proč u tohoto objektu nebyly detekovány žádné pulsace rentgenového či rádiového záření.

Neutronová hvězda Cas A byla poprvé zaregistrována před více než 10 roky na prvním snímku, který družice Chandra pořídila po svém vypuštění.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »