Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS míří "čerstvá krev"
Vít Straka Vytisknout článek

Na ISS míří "čerstvá krev"

Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Je to už dva týdny, co ve stepích Kazachstánu dosedl návratový modul lodi Sojuz TMA-16 s Maxem Surajevem a Jeffem Williamsem, kteří předtím strávili půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Na té zůstala jen tříčlenná osádka, jež se nyní krapet rozroste.

V loňském roce, kdy se posádka komplexu zdvojnásobila na šest členů, bylo zavedeno tzv. nepřímé střídání posádek. Posádka stanice se skládá z posádek dvou lodí Sojuz, z nichž každá stráví na palubě komplexu 5 až 6 měsíců. Vždy po třech měsících dojde k vystřídání poloviny posádky stanice, tzn. jeden Sojuz se třemi kosmonauty se vrátí na Zemi a za asi dva týdny je vypuštěna nová loď s novou posádkou, zatímco druhá polovina posádky ISS má před sebou ještě 3 měsíce pobytu.

V současnosti tedy na stanici pracuje pouze tříčlenná osádka ve složení: velitel Oleg Kotov (Rusko), Timothy Creamer (USA) a Soichi Noguchi (Japonsko), toto trio ze Země odstartovalo 20. prosince 2009. Nyní je čas přijmout náhradu za Surajeva a Williamse v podobě tří nových adeptů na dlouhodobý pobyt, jejichž start v lodi Sojuz TMA-18 je v plánu v pátek 2. dubna.

Posádku Sojuzu TMA-18 tvoří:

Skvortsov
Skvortsov
Velitel Alexander Skvortsov
Narozen 6. května 1966 ve městě Schelkovo. Úspěšně absolvoval akademie Stavropol Air Force Pilot and Navigator School (roku 1987) a Military Red Banner Zhukov Air Defense Academy (1997), v současnosti pracuje také na právním vzdělání na Russian Academy of Civil Service. Je pilotem první třídy, má nalétáno více než 1000 hodin na několika typech letadel. Členem oddílu kosmonautů je od listopadu 1999, v roce 2008 byl jmenován členem záložního oddílu 21. a 22. dlouhodobé posádky ISS. Bude to jeho první kosmický let.

Letový inženýr Mikhail Kornienko

Kornienko
Kornienko
Narozen 15. dubna 1960 ve městě Syzran, jeho otec Boris Kornienko, vojenský pilot, zahynul při leteckém neštěstí. Mikhail sloužil v letech 1978 až 1980 u výsadkových oddílů, poté studoval na Moscow Aviation Institute. V roce 1995 nastoupil do Energia Rocket Space Corporation jako inženýr zodpovědný za technickou dokumentaci a software a výcvik kosmonautů ke kosmickým výstupům. Roku 1999 se stal členem oddílu kosmonautů, roku 2001 byl jmenován do záložního oddílu 8. dlouhodobé posádky ISS. Posádka byla ovšem po tragédii raketoplánu Columbia rozpuštěna. Po další nominaci do záložní posádky ISS (Expedice 15) jej roku 2008 čekala radostná zpráva: do kosmu vyrazí poprvé v roce 2010 jako letový inženýr 23. dlouhodobé posádky ISS.

Letová inženýrka Tracy Caldwellová-Dysonová

Caldwellová
Caldwellová
Narozena ve městě Arcadia (Kalifornie). Studovala chemii na California State University at Fullerton, kde roku 1993 získala titul bakaláře. Ve studiu chemie pokračovala a o čtyři roky později obdržela titul Ph. D. na University of California at Davis. Ve svých pracích, které publikovala ve vědeckých časopisech a na různých konferencích, se věnovala především výzkumu zemské atmosféry. V NASA začala pracovat v roce 1998, nejdříve se věnovala testování a přípravě ruských komponent, vyrobených pro ISS. Svůj první (a zatím jediný) kosmický let absolvovala v srpnu 2007, šlo o misi raketoplánu Endeavour STS-118, která trvala 12 dní.

Nosná raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-18 byla převezena na startovací rampu kosmodromu Bajkonur ve středu 31. března. Raketa je na rampě testována a připravována ke startu, který ji čeká v pátek 2. dubna 2010 v 6:04 SELČ. Online přenos této události můžete na astro.cz sledovat v pátek od 5:30.

Zdroje:
Stránka posádky ISS na webu NASA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »