Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS míří "čerstvá krev"
Vít Straka Vytisknout článek

Na ISS míří "čerstvá krev"

Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Je to už dva týdny, co ve stepích Kazachstánu dosedl návratový modul lodi Sojuz TMA-16 s Maxem Surajevem a Jeffem Williamsem, kteří předtím strávili půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Na té zůstala jen tříčlenná osádka, jež se nyní krapet rozroste.

V loňském roce, kdy se posádka komplexu zdvojnásobila na šest členů, bylo zavedeno tzv. nepřímé střídání posádek. Posádka stanice se skládá z posádek dvou lodí Sojuz, z nichž každá stráví na palubě komplexu 5 až 6 měsíců. Vždy po třech měsících dojde k vystřídání poloviny posádky stanice, tzn. jeden Sojuz se třemi kosmonauty se vrátí na Zemi a za asi dva týdny je vypuštěna nová loď s novou posádkou, zatímco druhá polovina posádky ISS má před sebou ještě 3 měsíce pobytu.

V současnosti tedy na stanici pracuje pouze tříčlenná osádka ve složení: velitel Oleg Kotov (Rusko), Timothy Creamer (USA) a Soichi Noguchi (Japonsko), toto trio ze Země odstartovalo 20. prosince 2009. Nyní je čas přijmout náhradu za Surajeva a Williamse v podobě tří nových adeptů na dlouhodobý pobyt, jejichž start v lodi Sojuz TMA-18 je v plánu v pátek 2. dubna.

Posádku Sojuzu TMA-18 tvoří:

Skvortsov
Skvortsov
Velitel Alexander Skvortsov
Narozen 6. května 1966 ve městě Schelkovo. Úspěšně absolvoval akademie Stavropol Air Force Pilot and Navigator School (roku 1987) a Military Red Banner Zhukov Air Defense Academy (1997), v současnosti pracuje také na právním vzdělání na Russian Academy of Civil Service. Je pilotem první třídy, má nalétáno více než 1000 hodin na několika typech letadel. Členem oddílu kosmonautů je od listopadu 1999, v roce 2008 byl jmenován členem záložního oddílu 21. a 22. dlouhodobé posádky ISS. Bude to jeho první kosmický let.

Letový inženýr Mikhail Kornienko

Kornienko
Kornienko
Narozen 15. dubna 1960 ve městě Syzran, jeho otec Boris Kornienko, vojenský pilot, zahynul při leteckém neštěstí. Mikhail sloužil v letech 1978 až 1980 u výsadkových oddílů, poté studoval na Moscow Aviation Institute. V roce 1995 nastoupil do Energia Rocket Space Corporation jako inženýr zodpovědný za technickou dokumentaci a software a výcvik kosmonautů ke kosmickým výstupům. Roku 1999 se stal členem oddílu kosmonautů, roku 2001 byl jmenován do záložního oddílu 8. dlouhodobé posádky ISS. Posádka byla ovšem po tragédii raketoplánu Columbia rozpuštěna. Po další nominaci do záložní posádky ISS (Expedice 15) jej roku 2008 čekala radostná zpráva: do kosmu vyrazí poprvé v roce 2010 jako letový inženýr 23. dlouhodobé posádky ISS.

Letová inženýrka Tracy Caldwellová-Dysonová

Caldwellová
Caldwellová
Narozena ve městě Arcadia (Kalifornie). Studovala chemii na California State University at Fullerton, kde roku 1993 získala titul bakaláře. Ve studiu chemie pokračovala a o čtyři roky později obdržela titul Ph. D. na University of California at Davis. Ve svých pracích, které publikovala ve vědeckých časopisech a na různých konferencích, se věnovala především výzkumu zemské atmosféry. V NASA začala pracovat v roce 1998, nejdříve se věnovala testování a přípravě ruských komponent, vyrobených pro ISS. Svůj první (a zatím jediný) kosmický let absolvovala v srpnu 2007, šlo o misi raketoplánu Endeavour STS-118, která trvala 12 dní.

Nosná raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-18 byla převezena na startovací rampu kosmodromu Bajkonur ve středu 31. března. Raketa je na rampě testována a připravována ke startu, který ji čeká v pátek 2. dubna 2010 v 6:04 SELČ. Online přenos této události můžete na astro.cz sledovat v pátek od 5:30.

Zdroje:
Stránka posádky ISS na webu NASA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »