Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18

Start Expedice 23
Start Expedice 23
Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.

Čtěte také: Článek o posádce

6:29 V éteru je naprosté ticho, let Sojuzu ale i přes problémy se spojením probíhá podle plánu. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost.

6:25 Dostáváme živé záběry z kabiny lodi, spojení s kosmonauty je však velmi nekvalitní, chvílemi se ztrácí úplně.

6:21 Kosmickou loď čekají dnes a zítra korekční zážehy motorů, které postupně vyrovnají její rychlost se stanicí ISS. K té Sojuz dorazí v neděli ráno, zhruba 48 hodin po startu.

6:18

cabin.jpg
Sojuz je po oddělení od nosné rakety na výchozí oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů.

6:16 Zřejmé komunikační výpadky mezi Sojuzem a řídícím střediskem pokračují. Kromě toho je vše v pořádku, let probíhá dle plánu.

6:13 Devět minut od startu, třetí stupeň rakety byl vypnut a loď s posádkou se od něj oddělila. Třetí stupeň provede úhybný manévr a loď vyklopí své komunikační antény a solární panely.

6:12 NASA TV ukazuje živé záběry z kabiny Sojuzu, jsou zde však komunikační výpadky. Vše je v pořádku a probíhá podle plánu. Rychlost rakety je zhruba 6 km/s.

6:09 Ve výšce 176 kilometrů došlo k oddělení druhého stupně a zážehu třetího.

6:07 3 minuty od startu, došlo k odhození záchranné věže a aerodynamického krytu kosmické lodi.

6:06

Odhození prvního stupně
Odhození prvního stupně
Právě došlo k oddělení prvního stupně (čtyř postranních pomocných motorů). Raketa letí rychlostí asi 1500 metrů za sekundu.

6:04 Zážeh motorů prvního a druhého stupně, odklopení posledního ramena startovací rampy a start! Sojuz TMA-18 se vydává na svou půlroční pouť.

6:03 Raketa byla přepnuta na vlastní zdroje a bylo od ní odklopeno zásobovací rameno startovací rampy. Tekutý kyslík z nádrží se totiž neustále odpařuje a je třeba jej do poslední chvíle doplňovat. Vše je připraveno ke startu.

5:59 5 minut do startu, členové posádky zavírají hledí svých přilb, probíhá aktivace řídících panelů, které má k dispozici velitel lodi. Neobjevily se žádné technické potíže.

5:54 10 minut do startu, v současných chvílích jsou aktivovány gyroskopy a palubní zařízení pro záznam dat.

5:49

pad.jpg
Aktuální obrázek z Bajkonuru ukazuje, že obě hlavní obslužné věže byly odsunuty od nosiče (asi 45 minut před startem). Vše probíhá podle plánu.

5:45 Nosné rakety typu Sojuz už mají za sebou více než 1500 startů a to nejen s posádkami ale například i s meteorologickými nebo komunikačními satelity. Raketa má tři stupně a jako palivo používá petrolej a tekutý kyslík. Na kosmodromu Bajkonur jsou dvě startovací rampy pro mise Sojuz, dnes bude použita ta, ze které kdysi odstartoval Jurij Gagarin.

5:34 Do startu zbývá posledních 30 minut. Posádka na palubě lodi provádí zkoušky těsnosti svých skafandrů, probíhá aktivace záchranné věže rakety. Na NASA TV si můžeme připomenout dnešní aktivity kosmonautů.

5:30 Přejeme dobré ráno v tuto brzkou hodinu a jsme rádi, že jste se rozhodli sledovat náš přenos. Na záběrech TV NASA je vidět nosná raketa na rampě v kontrastu s nádherně jasnou oblohou. Posádka je v závěrečných fázích předstartovních prověrek systémů, nejsou zde žádné technické potíže.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »