Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Velikonoční mise raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Velikonoční mise raketoplánu Discovery

go.jpg
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.

Pohled do modulu Leonardo
Pohled do modulu Leonardo
Hlavním úkolem mise STS-131 bude doručit na ISS asi 8 tun vybavení - především zásob, užitečného nákladu a vědeckých přístrojů. Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nákladní modul MPLM Leonardo. Moduly MPLM jsou italské výroby a světlo světa spatřily tři, z toho dva byly prodány NASA: Raffaello (má za sebou tři mise) a Leonardo (nyní poletí posedmé). Každý modul MPLM má tvar válce o délce 6,4 metru a průměru 4,5 metru a prázdný váží asi 4400 kilogramů. Při letu do vesmíru pojme skoro 10 tun vybavení. Během mise raketoplánu je modul připojen k ISS a otevřen pro posádku. Poskytuje veškerý komfort běžného staničního modulu (hermeticky uzavřený, naplněný dýchatelnou atmosférou, rozvody elektřiny a počítačové sítě, detektory ohně) takže astronauti do něj mohou bez problémů vstoupit a vyložit z něj náklad (při této misi to zabere celkem 100 hodin). Posléze je naplněn odpadem, dokončenými vědeckými experimenty a nepotřebným vybavením, vrácen do nákladového prostoru raketoplánu, v němž se vrátí na Zemi.

Při misi STS-131 v Leonardu najdeme například novou spací kóji pro členy posádky stanice, mrazák pro laboratorní vzorky, tělocvičný nástroj MARES pro fyzické cvičení astronautů a zkoumání působení stavu beztíže na jejich svaly nebo observatoř WORF, která bude skrz okno laboratoře Destiny pořizovat multispektrální obrázky Země i vesmíru.

Posádka STS-131
Posádka STS-131
Posádka raketoplánu na ISS uskuteční tři kosmické výstupy, při kterých dojde především na výměnu nádrže čpavku na pravé straně staničního "hřbetu." Cirkulující čpavek z těchto nádrží je používán k termoregulaci stanice. Nová nádrž, vynášená raketoplánem, váží asi 770 kilogramů.

A nyní slíbené rekordy. Během mise STS-131 budou poprvé v historii ve vesmíru pracovat zároveň čtyři ženy. V posádce raketoplánu najdeme tři a v dlouhodobé posádce ISS jednu. V posádce ISS najdeme také japonského astronauta a v posádce STS-131 japonskou astronautku, dva japonští astronauti se poprvé v historii potkají ve vesmíru. Během mise STS-131 bude na ISS celkem třináct lidí, toto ale nebude poprvé.

Posádku raketoplánu bude při misi STS-131 tvořit:

  • Velitel Alan Poindexter (na fotografii uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, v NASA pracuje od roku 1998. Sloužil jako spojař v řídícím středisku v Houstonu a jako vedoucí astronaut v Kennedyho kosmickém středisku. Poprvé se do vesmíru podíval v únoru 2008 jako pilot mise Atlantis STS-122. Jako velitel bude zodpovědný za vykonání úkolů mise a aktivity posádky a raketoplánu. Bude také řídit raketoplán při příletu ke stanici a při přistání na Zemi.
  • Pilot James Dutton (třetí zleva)
    Roku 1991 promoval na U.S. Air Force Academy, v NASA pracuje od roku 2004. Sloužil jako spojař v řídícím středisku a má nalétáno více než 3300 hodin na 30 typech letadel. Tato mise bude jeho první cestou do vesmíru. Bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Rick Mastracchio (druhý zprava)
    V NASA pracuje od roku 1990, původně jako letový kontrolor v Houstonu, jako astronaut vybrán roku 1996. Do vesmíru se podíval již dvakrát, při misi STS-106 a STS-118, při které absolvoval tři kosmické výstupy. Stejný počet výstupů ho čeká i při této misi.
  • Letová specialistka Dorothy Metcalf-Lindenburgerová (první zleva)
    Bývalá učitelka přírodních věd, podílela se také na geologickém výzkumu. V NASA pracuje od roku 2004, půjde o její první let do kosmu. Během mise bude zodpovědná za řízení robotické paže raketoplánu a koordinování kosmických výstupů.
  • Letová specialistka Stephanie Wilsonová (druhá zleva)
    Studovala na Harvardu, roku 1996 přestoupila z Jet Propulsion Laboratory do NASA. Tam původně pracovala na procedurách pro kosmické lety, poté jako spojařka v Houstonu. Má za sebou dva kosmické lety: STS-121 v roce 2006 a STS-120 v roce 2007. Během mise STS-131 bude řídit staniční robotickou paži a bude asistovat při navigaci během příletu a odletu od ISS.
  • Letová specialistka Naoko Yamazakiová (třetí zprava)
    V japonské kosmické agentuře JAXA pracuje od roku 1996, původně se zabývala vývojem nové kosmické techniky. Jako astronautka vybrána roku 1999, o pět let později začala pracovat v Houstonu. Při misi STS-131 bude zodpovědná za přivezený náklad a operace s ním. Bude to její první kosmický let.
  • Letový specialista Clayton Anderson (první zprava)
    V NASA pracoval původně jako manažer programu meziplanetárních sond Galileo a Magellan. Později byl manažerem Emergency Operations Center, do týmu astronautů vstoupil roku 1998. Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS (roku 2007 zde strávil 5 měsíců jako člen 15. dlouhodobé posádky). Při misi STS-131 absolvuje tři kosmické výstupy.
  • Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »