Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Velikonoční mise raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Velikonoční mise raketoplánu Discovery

go.jpg
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.

Pohled do modulu Leonardo
Pohled do modulu Leonardo
Hlavním úkolem mise STS-131 bude doručit na ISS asi 8 tun vybavení - především zásob, užitečného nákladu a vědeckých přístrojů. Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nákladní modul MPLM Leonardo. Moduly MPLM jsou italské výroby a světlo světa spatřily tři, z toho dva byly prodány NASA: Raffaello (má za sebou tři mise) a Leonardo (nyní poletí posedmé). Každý modul MPLM má tvar válce o délce 6,4 metru a průměru 4,5 metru a prázdný váží asi 4400 kilogramů. Při letu do vesmíru pojme skoro 10 tun vybavení. Během mise raketoplánu je modul připojen k ISS a otevřen pro posádku. Poskytuje veškerý komfort běžného staničního modulu (hermeticky uzavřený, naplněný dýchatelnou atmosférou, rozvody elektřiny a počítačové sítě, detektory ohně) takže astronauti do něj mohou bez problémů vstoupit a vyložit z něj náklad (při této misi to zabere celkem 100 hodin). Posléze je naplněn odpadem, dokončenými vědeckými experimenty a nepotřebným vybavením, vrácen do nákladového prostoru raketoplánu, v němž se vrátí na Zemi.

Při misi STS-131 v Leonardu najdeme například novou spací kóji pro členy posádky stanice, mrazák pro laboratorní vzorky, tělocvičný nástroj MARES pro fyzické cvičení astronautů a zkoumání působení stavu beztíže na jejich svaly nebo observatoř WORF, která bude skrz okno laboratoře Destiny pořizovat multispektrální obrázky Země i vesmíru.

Posádka STS-131
Posádka STS-131
Posádka raketoplánu na ISS uskuteční tři kosmické výstupy, při kterých dojde především na výměnu nádrže čpavku na pravé straně staničního "hřbetu." Cirkulující čpavek z těchto nádrží je používán k termoregulaci stanice. Nová nádrž, vynášená raketoplánem, váží asi 770 kilogramů.

A nyní slíbené rekordy. Během mise STS-131 budou poprvé v historii ve vesmíru pracovat zároveň čtyři ženy. V posádce raketoplánu najdeme tři a v dlouhodobé posádce ISS jednu. V posádce ISS najdeme také japonského astronauta a v posádce STS-131 japonskou astronautku, dva japonští astronauti se poprvé v historii potkají ve vesmíru. Během mise STS-131 bude na ISS celkem třináct lidí, toto ale nebude poprvé.

Posádku raketoplánu bude při misi STS-131 tvořit:

  • Velitel Alan Poindexter (na fotografii uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, v NASA pracuje od roku 1998. Sloužil jako spojař v řídícím středisku v Houstonu a jako vedoucí astronaut v Kennedyho kosmickém středisku. Poprvé se do vesmíru podíval v únoru 2008 jako pilot mise Atlantis STS-122. Jako velitel bude zodpovědný za vykonání úkolů mise a aktivity posádky a raketoplánu. Bude také řídit raketoplán při příletu ke stanici a při přistání na Zemi.
  • Pilot James Dutton (třetí zleva)
    Roku 1991 promoval na U.S. Air Force Academy, v NASA pracuje od roku 2004. Sloužil jako spojař v řídícím středisku a má nalétáno více než 3300 hodin na 30 typech letadel. Tato mise bude jeho první cestou do vesmíru. Bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Rick Mastracchio (druhý zprava)
    V NASA pracuje od roku 1990, původně jako letový kontrolor v Houstonu, jako astronaut vybrán roku 1996. Do vesmíru se podíval již dvakrát, při misi STS-106 a STS-118, při které absolvoval tři kosmické výstupy. Stejný počet výstupů ho čeká i při této misi.
  • Letová specialistka Dorothy Metcalf-Lindenburgerová (první zleva)
    Bývalá učitelka přírodních věd, podílela se také na geologickém výzkumu. V NASA pracuje od roku 2004, půjde o její první let do kosmu. Během mise bude zodpovědná za řízení robotické paže raketoplánu a koordinování kosmických výstupů.
  • Letová specialistka Stephanie Wilsonová (druhá zleva)
    Studovala na Harvardu, roku 1996 přestoupila z Jet Propulsion Laboratory do NASA. Tam původně pracovala na procedurách pro kosmické lety, poté jako spojařka v Houstonu. Má za sebou dva kosmické lety: STS-121 v roce 2006 a STS-120 v roce 2007. Během mise STS-131 bude řídit staniční robotickou paži a bude asistovat při navigaci během příletu a odletu od ISS.
  • Letová specialistka Naoko Yamazakiová (třetí zprava)
    V japonské kosmické agentuře JAXA pracuje od roku 1996, původně se zabývala vývojem nové kosmické techniky. Jako astronautka vybrána roku 1999, o pět let později začala pracovat v Houstonu. Při misi STS-131 bude zodpovědná za přivezený náklad a operace s ním. Bude to její první kosmický let.
  • Letový specialista Clayton Anderson (první zprava)
    V NASA pracoval původně jako manažer programu meziplanetárních sond Galileo a Magellan. Později byl manažerem Emergency Operations Center, do týmu astronautů vstoupil roku 1998. Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS (roku 2007 zde strávil 5 měsíců jako člen 15. dlouhodobé posádky). Při misi STS-131 absolvuje tři kosmické výstupy.
  • Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »