Zprávy z mise raketoplánu Discovery

Letový den 14 (18. dubna)

Raketoplán Discovery se od Mezinárodní kosmické stanice odpojil v sobotu 17. dubna ve 14:52 SELČ. V této chvíli dělilo posádku od návratu na Zemi necelých 48 hodin.

Neděle 18. dubna byla posledním dnem, který posádka STS-131 strávila celý ve vesmíru. Zaplněn byl především přípravami na pondělní přistání zpět na Zemi. Velitel Alan Poindexter, pilot James Dutton a letová specialistka Dorothy Metcalf-Linderburgerová provedli inspekci řídících systémů raketoplánu, které budou potřeba při návratu na Zemi. Zkušebně zapnuli jednu z hydraulických jednotek, které během přistávacího manévru umožňují pohyb elevonů na křídlech a zadního směrového kormidla (tyto komponenty byly vyzkoušeny také) a provedli taktéž testovací zážehy motorků RCS, které kontrolují orientaci raketoplánu před jeho vstupem do atmosféry. Zbytek posádky uklízel v kabině. Astronauté si také užili trochu volného času. Tradičně se předposlední den mise koná poslední konference posádky raketoplánu s médii, porucha antény Ku-Band však znemožňuje televizní přenos z paluby raketoplánu na Zemi.

Brzdící zážeh motorů je naplánován na pondělí 19. dubna ve 13:43 SELČ, přistání v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě poté ve 14:48. Problémy však může způsobit počasí, v pondělí by podle předpovědi mohly bezpečnostní pravidla pro přistání porušit srážky v okruhu 50 km okolo přistávací dráhy, tato možnost je tady i v úterý. Předpověď pro leteckou základnu Edwards v Kalifornii hlásí dobré počasí pro oba dva dny. Oblak sopečného prachu přistání raketoplánu neovlivní, jeho přistávací trajektorie vede dostatečně daleko od mraku popela.

Zpravodajství bude v tomto článku pokračovat od neděle 18. dubna

Letový den 11 (15. dubna)

Na začátku dne obdrželi astronauti povzbudivé zprávy: v dohledné době nebude nutné provádět kosmický výstup za účelem výměny dusíkové nádrže chladícího systému stanice (viz letový den 10). V blízkém období by chladící smyčka A, postižená zaseklým ventilem tlakovacího systému, měla být schopna pracovat i přes tuto závadu. Řídící středisko sice stále pracuje na uvolnění ventilu příkazy ze Země ale pokud se to nepovede, kosmický výstup za účelem výměny dusíkové nádrže asi bude nezbytný, bylo by jen otázkou, kdy bude proveden.

Posádky raketoplánu Discovery a kosmické stanice dnes po přenesení posledních věcí mezi stanicí a modulem Leonardo uzavřely poklop do tohoto modulu a připravovaly jeho přesun zpět do nákladového prostoru raketoplánu pomocí staniční robotické paže. Po zachycení modulu Leonardo staničním robotickým manipulátorem se však během pokusu oddělit modul od stanice objevil problém s jednou částí stykovacího zařízení, které drželo modul celkem 7 dní připojený k ISS. Tato závada znemožňuje odpojit modul od stanice ISS. V těchto chvílích probíhají na Zemi i ve vesmíru snahy o nápravu, snad se operace astronautům zdaří ještě dnes. Kdyby ne, druhý pokus by přišel zítra, zatím bez dopadu na plánovaný odlet raketoplánu od stanice za dva dny (v sobotu 17. dubna).

Letový den 10 (14. dubna)

Posádky raketoplánu Discovery a Mezinárodní kosmické stanice dnes dokončily vynášení přivezené výbavy a zásob z modulu Leonardo, do kterého byly také umístěny věci, které čeká návrat na Zemi, jako například hotové vědecké experimenty, nepotřebné nebo poškozené vybavení. Astronauti si poté užili zasloužené volno, které si "okořenili" 40minutovou tiskovou konferencí a rozhovory se studenty na Zemi.

Letoví kontroloři v Houstonu zatím řeší problémy s chladícím systémem stanice. Při právě probíhající misi raketoplánu byla vyměněna nádrž se čpavkem, zásobující jednu ze dvou chladících smyček ISS, v jejichž potrubí koluje tekutý čpavek ze dvou nádrží (jedna z nich byla nyní vyměněna) a odnáší pryč teplo, generované elektrickými systémy kosmické stanice. Výměna nádrže proběhla bez problémů, nyní ovšem selhaly pokusy dálkově otevřít hlavní ventil dusíkové nádrže, potřebný k opětovnému natlakování chladící smyčky, jejíž nádrž byla vyměněna. Oba chladící koloběhy jsou tlakovány dusíkem, tekutý čpavek se totiž s rostoucí teplotou, způsobenou ozářením Sluncem, roztahuje a jeho neustálý průtok musí zajišťovat právě tlakování dusíkem. Jedna ze dvou chladících smyček je tedy nyní bez možnosti tlakování, což by mohlo při vysoké teplotě vést k nutnosti jejího odstavení z provozu. Tehdy by bylo nutné odstavit z provozu i polovinu systémů ISS, včetně například robotické paže.

Pokud selžou i ostatní pokusy otevřít ventil příkazy ze Země, bude třeba provést kosmický výstup, při kterém astronauti nádrž s dusíkem vymění, na ISS jsou k dispozici dvě náhradní. Otázkou je, jak rychle to bude nutné provést a kdo to provede, zda posádka raketoplánu (s tím, že by jejich mise byla prodloužena o další den) nebo posádka stanice po odletu raketoplánu. Vše se řeší, rozhodnutí by mělo padnout nejpozději ve čtvrtek.

Zde si můžete přehrát video, pořízené při startu raketoplánu Discovery kamerami na jeho pomocných motorech SRB.

Letový den 9 (13. dubna)

Posádka raketoplánu Discovery dnes podnikla poslední kosmický výstup mise STS-131, při kterém i přes menší potíže splnila většinu úkolů. Mimo jiné to byl poslední kosmický výstup, vykonaný jakoukoliv posádkou raketoplánu Discovery, poslední let tohoto stroje v září letošního roku (vůbec poslední let raketoplánu) neobsahuje žádné kosmické výstupy.

Kosmickou vycházku zahájili Clayton Anderson a Rick Mastracchio v 8:14 SELČ, skoro o hodinu dříve oproti plánu, a trvala 6 hodin a 24 minut (skončila ve 14:38 SELČ). Na úplném začátku výstupu dokončili astronauti práci, kterou kvůli problémům s instalací nové nádrže se čpavkem pro termoregulační systém ISS (viz letový den 7) nestihli při minulém výstupu. Úspěšně tedy k nové čpavkové nádrži připojili kabely, vedoucí čpavek staničními chladícími smyčkami a kabely, vedoucí plynný dusík, kvůli natlakování a lepšímu průtoku čpavku z nádrže. I přes úspěšné dokončení tohoto úkolu řeší řídící středisko problém se zaseknutým ventilem v nové nádrži, jež blokuje přísun dusíku. Podrobnosti nejsou známy.

Astronauti poté přemístili starou, částečně vyprázdněnou, čpavkovou nádrž, odinstalovanou z povrchu stanice, z mobilní základny robotické paže, kam ji provizorně umístili při minulém výstupu, do nákladového prostoru raketoplánu pro návrat na Zemi. Zde je potkaly menší problémy s připevněním nádrže, pravděpodobně kvůli jejímu nepřesnému umístění nebylo možné utáhnout dva šrouby, po krátkém "zápase" se to ale astronautům podařilo. Ztratili ale trochu času, což je donutilo zkrátit vycházku o několik méně podstatných úkolů. Poté ještě připravili "půdu" pro instalaci náhradní antény Ku-Band pro spojení se Zemí na povrch stanice, k čemuž dojde při příští misi raketoplánu (Atlantis STS-132 v květnu 2010). Splnili všechny důležité úkoly.

Astronauti uvnitř stanice mezitím pokračovali ve stěhování přivezených zásob a vybavení z modulu Leonardo do modulů stanice ISS. Úspěšně také vyřešili problém s americkou čističkou vody, která nefungovala. Po výměně porouchané komponenty systém pracuje bezvadně. Ruští inženýři zase řeší problém s generátorem kyslíku Elektron, který se nachází v ruském segmentu stanice. Podle NASA to ale není urgentní problém, na palubě ISS je dostatek zásob kyslíku.

Letový den 8 (12. dubna)

Než se posádky ISS a raketoplánu Discovery osmý den mise vrátily do práce, užily si trochu volna a oslavily Den kosmonautiky.

První polovinu osmého dne mise STS-131 tvořil pro posádku raketoplánu Discovery volný čas, během kterého poobědvala s 23. dlouhodobou posádkou ISS a astronauté si také připomněli ruský svátek Den kosmonautiky, slavený 12. dubna (v den výročí startu Jurije Gagarina). Důvod k oslavě mají jistě i američtí astronauti - 12. dubna 1981 do vesmíru vzlétl první raketoplán (mise Columbia STS-1). Posádka ISS v čele s velitelem Olegem Kotovem při příležitosti Dne kosmonautiky mluvila s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem, řeč přišla především na význam mezinárodní spolupráce při vesmírných programech. "Posádka funguje jako jedno tělo přestože se skládá z lidí různých národností. Měli jsme na palubě evropského kosmonauta, nyní zde máme japonského astronauta, americké astronauty, taktéž ruské ale rozumíme si perfektně, nemáme žádné neshody," prohlásil velitel ISS Kotov. Prezident Medvěděv se poté kosmonautů ptal i na běžné věci, jako například na kosmickou stravu a pocity ze stavu beztíže.

Po uplynutí volného času se posádky stanice i raketoplánu opět pustily do přenášení přivezených zásob a výbavy z modulu Leonardo do útrob stanice a také do příprav na poslední kosmický výstup, který začne v úterý 13. dubna v 9:11 SELČ. "Spacewalkeři" Anderson a Mastracchio byli na konci dne uzavřeni do sníženého tlaku v přechodové komoře Quest, kde stráví noc (viz letový den 4).

Letový den 7 (11. dubna)

Rick Mastracchio a Clayton Anderson z posádky raketoplánu Discovery dnes provedli druhý kosmický výstup mise STS-131, během kterého i přes velké problémy a výrazné zdržení dosáhli hlavního cíle.

Kosmický výstup oba astronauti zahájili v 7:30 SELČ, když v přechodové komoře přepnuli své skafandry na vlastní baterie. Jejich hlavním úkolem bylo vyměnit částečně vyprázdněnou čpavkovou nádrž chladícího systému na exteriéru energetického modulu S1 za novou, přivezenou raketoplánem.

Tyto nádrže má ISS dvě, každá zásobuje nezávislou smyčku chladícího systému. Každá smyčka funguje tak, že v ní koluje tekutý čpavek, který s sebou odnáší teplo, generované elektrickými systémy. Čpavek se dostane až do panelu, zvaného radiátor, který vypustí teplo do okolního prostoru.

Mastracchio a Anderson nejdříve ze segmentu S1 odinstalovali starou nádrž, manuálně ji zvedli (nádrž vážila 590 kg) a předali staniční robotické paži, která ji prozatímně umístila na vozík CART (jde v podstatě o vláček, jezdící vně stanice, používá se k přesunu vybavení po exteriéru komplexu). Staniční robotický manipulátor, řízený zevnitř stanice astronauty, poté ze své mobilní základny zvednul novou nádrž čpavku, kterou na ni astronauté umístili v letový den 5. Robotický manipulátor novou nádrž umístil na segment S1 a Mastracchio s Andersonem se pustili do jejího připevňování. Stačilo utáhnout čtyři šrouby, což ale ve výsledku nebylo vůbec jednoduché, protože jeden z nich se astronautům utáhnout dlouho nedařilo. Zkoušeli hrubou sílu, nakonec jim nezbylo nic jiného, než uvolnit už utáhnuté šrouby a začít znova. Po více než hodině a půl byla jejich snaha korunována úspěchem a všichni si oddechli. Nová nádrž byla na místě.

Kvůli časovému skluzu však astronauté ve zprovozňování nádrže nepokračovali. Bylo ještě třeba připojit k ní čpavkové a dusíkové potrubí (dusíkové kvůli tlakování), to však řídící středisko zrušilo a nařídilo astronautům návrat do přechodové komory. Vycházka skončila po 7 hodinách a 26 minutách (plán byl 6 a půl hodiny). Zrušenou práci astronauti dodělají při třetím a posledním výstupu za dva dny.

Videosestřih výstupu si můžete pustit zde:

Letový den 6 (10. dubna)

Falešný poplach na palubě ISS a zpráva o prodloužení mise - to byl pro posádku raketoplánu Discovery šestý den letu.

V sobotu v 7:24 SELČ se v modulu Zvezda ruského segmentu stanice rozezněl požární poplach, velitel posádky ISS Oleg Kotov však rychle informoval řídící středisko, že jde o falešný poplach. Kotov totiž prováděl čištění filtrů vzduchu, přičemž se uvolnil prach, který senzory v modulu vyhodnotily jako kouř.

Velitel raketoplánu Alan Poindexter obdržel z Houstonu zprávy o prodloužení mise o jeden den. Raketoplány totiž po odpojení od stanice provádějí pomocí robotické paže a nástavce OBSS poslední inspekci tepelného štítu, zda nebyl během pobytu letounu na stanici poškozen např. srážkou s mikrometeoritem. Nefunkční anténa Ku-Band raketoplánu Discovery by však znemožnila zaslání snímků, získaných během inspekce, na Zemi a jejich následné zhodnocení. Posádka raketoplánu proto bude muset inspekci provést ještě před odpojením od stanice, aby bylo možné využít k zaslání výsledků inspekce na Zemi jejích systémů. Aby nebylo nutné inspekci provádět na úkor jiných úkolů na stanici, NASA se rozhodla misi prodloužit (přistání raketoplánu na Zemi je nyní v plánu 19. dubna).

Posádka raketoplánu šestý den strávila především přenášením přivezeného vybavení z modulu Leonardo do stanice. Přednost mají velké vědecké přístroje, dnes přišlo například na observatoř WORF, podobnou temné komoře, která bude skrz okno laboratoře Destiny pořizovat záběry Země a vesmíru. Celkově je z Leonarda do prostor stanice přeneseno asi 18 procent přivezeného vybavení, z letové paluby raketoplánu, která také slouží tomuto účelu, je to asi 68 procent.

Členové posádky STS-131 Clayton Anderson a Rick Mastracchio se připravovali na druhý kosmický výstup, který by měl začít v neděli (letový den 7) v 8:16 SELČ, oba astronauti při něm vymění čpavkovou nádrž na segmentu S1 staničního "hřbetu." Okolo 18:00 byli Anderson a Mastracchio na "noc" uzavřeni do přechodové komory Quest, kde budou spát ve sníženém tlaku (viz letový den 4). Astronauté dnes také absolvovali několik rozhovorů s médii.

Letový den 5 (9. dubna)

Členové posádky raketoplánu Discovery dnes provedli první z plánovaných tří kosmických výstupů, při kterém i přes menší potíže splnili plánované úkoly.

Posádka raketoplánu byla probuzena tradičně hudbou z řídícího střediska ve 2:51 SELČ. Oba astronauté, na které čekal kosmický výstup (Anderson a Mastracchio), prožili noc ve sníženém tlaku přechodové komory Quest, aby se jim z krve odboural dusík. Na začátku letového dne byl tlak vyrovnán a poklop do přechodové komory otevřen, aby mohli Anderson s Mastracchiem vykonat v prostorách stanice obvyklé ranní potřeby, museli při tom však nosit kyslíkové masky, aby nebyl přípravný protokol přerušen. Oba se posléze vrátili do přechodové komory, kde byl opět snížen tlak, a pustili se do příprav na výstup. Ten oficiálně zahájili přepnutím skafandrů na vlastní baterie v 7:31 SELČ.

Nejdříve na ně čekala příprava nové čpavkové nádrže pro staniční chladící systém, přivezené raketoplánem, na její instalaci při druhém kosmickém výstupu mise. Nádrž bylo třeba vyzvednout z nákladového prostoru raketoplánu, tady ovšem nastal trochu problém, protože nádrž v něm držela více než měla, astronauti ji proto museli z jejího držáku doslova vypáčit. Poté zvedli 770kilogramovou nádrž, velkou asi jako dvě ledničky, nad hlavu a manuálně ji předali staniční robotické paži. Ta ji dočasně uchytila ke své mobilní základně, kde nádrž počká dva dny na svou instalaci na staniční "hřbet" při druhém kosmickém výstupu.

Kromě toho dvojice Anderson-Mastracchio také odpojila od staré čpavkové nádrže přívodní potrubí, nainstalovala nový gyroskop (zařízení podávající informace o orientaci stanice) do centrálního segmentu "hřbetu" stanice, přinesla z vědecké verandy modulu Kibo zpět "dovnitř" vědecký experiment a splnila ještě několik menších úkolů. Příprava baterií energetického modulu P6 k jejich výměně během následující mise raketoplánu byla zrušena kvůli nebezpečí elektrického šoku, který by mohl astronauty zasáhnout skrz přezky na jejich skafandrech, sloužící k uchycení vybavení a pomůcek.

Vycházka skončila úspěšně po 6 hodinách a 27 minutách, ve 13:58 SELČ. Duo splnilo bez větších problémů všechny plánované úkoly. Uvnitř stanice mezitím zbylí členové posádky pracovali na přenášení přivezeného vybavení z modulu Leonardo (viz. letový den 4) do stanice.

Na závěr přinášíme videosestřih kosmické vycházky.

Letový den 4 (8. dubna)

I přes počáteční nepřízeň okolností dnes astronauté ke stanici ISS připojili nákladní modul Leonardo.

Specialisté na Zemi pokračují s analýzami fotografií a dat, získaných při inspekcích tepelného štítu raketoplánu v letové dny 2 a 3. Zatím nebylo objeveno žádné výrazné poškození, výsledky pouze potvrdily ztrátu dlaždice tepelného štítu poblíž zadního směrového kormidla (viz. letový den 3) a objeveno bylo poškození dlaždice tepelného štítu poblíž dvířek na "břiše" letounu, tato dvířka slouží k vedení paliva z externí nádrže k hlavním motorům raketoplánu během startu.

Data, získaná při inspekci v letový den 2, musela kvůli poruše antény Ku-Band raketoplánu Discovery (viz. letový den 2) počkat s odesláním na Zemi až po příletu na stanici, což výrazně zdrželo analýzy dat. Odesílání dat šlo kvůli přetížení staniční počítačové sítě dalšími úkony pomaleji, než NASA předpokládala (dat bylo asi 40 GB). Přitom bylo nutné co nejdříve zhodnotit stav pravého křídla letounu. V letový den 4 bylo na programu vyjmutí nákladního modulu Leonardo z nákladového prostoru raketoplánu a jeho dočasné připojení ke stanici ISS kvůli vyložení zásob. Pokud by ale byla nutná dodatečná inspekce pravého křídla raketoplánu pomocí jeho robotické paže, přítomnost modulu Leonardo, připojeného ke stejnému modulu jako raketoplán, by to neumožňovala. Vše ale dopadlo dobře, data, získaná při inspekci tepelného štítu den po startu, byla včas odeslána na Zemi a na jejich základě bylo rozhodnuto, že pravé křídlo Discovery nepotřebuje žádnou další inspekci.

Posádka raketoplánu se tedy mohla pustit do práce. Astronauti u řídícího panelu staniční robotické paže SSMRS v modulu Destiny použili robotický manipulátor k vyjmutí modulu Leonardo z nákladového prostoru raketoplánu a jeho pevné připojení k dolnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony, přímo "nad" raketoplán, v 6:24 SELČ. Poklop do modulu byl otevřen ve 13:58 SELČ a posádky stanice i raketoplánu začaly vykládat přivezené zásoby i vybavení. Clayton Anderson a Rick Mastracchio, na které zítra čeká první kosmický výstup mise STS-131, připravovali vybavení, naposledy si procházeli procedury výstupu a na konci dne šli spát do sníženého tlaku v přechodové komoře Quest, aby se jim během spánku z krve vyloučil dusík. Ten by jim mohl během výstupu tvořit v krvi bublinky. Posádka raketoplánu se uložila ke spánku v 18:51 SELČ.

Letový den 3 (7. dubna)

Inženýři se bohužel nemýlili a porouchanou anténu se oživit nepodařilo. I tak ale raketoplán předvedl bezproblémové setkání se stanicí ISS.

Třetí den letu znamená pro raketoplán tradičně připojení ke kosmické stanici ISS. Tentokrát byla tato procedura značně zkomplikována poruchou antény Ku-Band (viz. letový den 2), která mimo jiné slouží při příletu ke stanici jako hlavní naváděcí radar. Náročné manévry, nutné během příletu k ISS, tak musela posádka raketoplánu uskutečnit za pomoci alternativních naváděcích senzorů, mezi něž patří například systém, využívající k navigaci polohy hvězd, nebo ruční laserový naváděcí systém. Posádka nakonec přílet i připojení ke stanici zvládla bravurně i bez antény Ku-Band a raketoplán Discovery splynul s ISS v jedno těleso 7. dubna v 9:44 SELČ, přesně podle plánu. Nejdříve ze všeho během příletu uskutečnil letoun asi 180 metrů od stanice manévr, při kterém se otočil o 360 stupňů, toho využila posádka ISS a pořídila 364 fotografií tepelného štítu raketoplánu, ty budou odeslány na Zemi ke zhodnocení stavu štítu, potřebného při přistání. Poté převzal ruční řízení velitel Alan Poindexter, přesunul raketoplán po čtvrtkruhové trajektorii před stanici a pomalu se k ní přibližoval. Raketoplán poté bezpečně připojil k přednímu portu modulu Harmony. Poklopy mezi raketoplánem a stanicí byly otevřeny v 11:11 SELČ. Mezi první úkoly posádek po vzájemném uvítání patřilo poslat na Zemi data, získaná včera při inspekci tepelného štítu raketoplánu pomocí jeho robotické paže, tato data jeho posádka nemohla poslat na Zemi kvůli poruše antény Ku-Band, která je stále obestřena rouškou tajemství.

Při rozborech záběrů startu si odborníci na Zemi všimli ještě jedné zajímavé věci: asi 42 sekund po startu od zadního směrového kormidla raketoplánu, používaného při přistání, odpadla dlaždice tepelného štítu. O této události zatím nemáme bližší informace, snad jen tu, že absence této dlaždice by neměla způsobit problémy spojené s poškozením kormidla, protože během fáze vstupu do atmosféry, při které zažívá letoun největší tepelné zatížení, je zadní směrové kormidlo skryto v aerodynamickém "stínu" a aktivováno je až v pozdější fázi přistávacího manévru, kdy se raketoplán už nachází v látkově hustším prostředí a může letět jako bezmotorový kluzák.

Závěrem přinášíme dvě videa: manévr raketoplánu, při kterém posádka ISS fotila jeho tepelný štít a uvítání obou posádek.

Letový den 2 (6. dubna)

První celý den, který posádka raketoplánu Discovery strávila na oběžné dráze, byl věnován především inspekcím letounu a přípravám k připojení ke stanici třetí den letu (ve středu 7. dubna v 9:44 SELČ). Jako obvykle druhý den letu robotická paže raketoplánu, řízená astronauty na jeho letové palubě, uchopila nástavec OBSS s kamerami a laserovými senzory a provedla s jeho pomocí inspekci kritických oblastí tepelného štítu, jež bude letoun potřebovat při návratu, zda neutrpěl při startu nějaké poškození, jako v případě nešťastné výpravy raketoplánu Columbia roku 2003. Inspekce byla ale zkomplikována jedním faktem: jen několik hodin po startu selhala anténa Ku-Band, kterou raketoplán používá při komunikaci se Zemí k přenosům většího množství dat (např. videa) skrz síť geostacionárních satelitů TDRS. Tím pádem nebylo možné poslat data, získaná při inspekci tepelného štítu, odborníkům na Zemi. To bude posádka moci provést až po příletu na stanici ISS, použije přitom její komunikační systémy. Kvůli selhání antény navíc řídící středisko nemůže posádce raketoplánu posílat soubory, týkající se např. změn letového plánu, ty musí spojaři astronautům nadiktovat, což zabere spoustu času. Kromě této komunikační indispozice je zde ještě jedna: anténa Ku-Band se při příletu ke stanici, kdy je třeba precizní navigace, používá jako hlavní naváděcí radar, astronauté jsou ale naštěstí trénováni uskutečnit bezpečný přílet k ISS s použitím alternativních způsobů navigace. Co se anténě Ku-Band stalo, je zatím předmětem šetření, s podobnou poruchou se NASA údajně ještě nesetkala. Splnění úkolů mise by tato porucha ovlivnit neměla.

Co se týče samotného stavu tepelného štítu, posádka během inspekce neohlásila žádné anomálie nebo zjevná poškození. Kamera, umístěná na boku externí nádrže, při startu ani nezaznamenala velké množství odpadávající pěnové izolace z nádrže, jen několik kousků se od ní vzdalovalo asi 4 minuty a 18 vteřin po startu.

Kromě inspekce tepelného štítu astronauté tento den také kontrolovali skafandry a vybavení, jež bude použito při kosmických výstupech na stanici a připravovali se na zítřejší setkání a spojení s ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:

• NASA TV (mise zde běží prakticky celá v přímém přenosu s anglickým komentářem)
• Stránka s aktualitami na webu NASA (anglicky)
• Web spaceflightnow.com zveřejňuje aktuality i několikrát denně (anglicky)
• Kanál NASA na youtube.com