Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.
Naposledy jsme byli svědky podobné události minulý rok v červenci, kdy Jupiter zasáhla kometa. Samotný impakt jsme nepozorovali, ale mohli jsme ještě několik dní sledovat temnou "jizvu" v Jupiterově atmosféře. Více v článku Kamila Hornocha.
Pro astronomy je ale v historii nejznámějším případem dopad fragmentů komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiterovy atmosféry v roce 1994. Kometa se k Jupiteru přiblížila o rok dříve a slapové síly planety ji doslova roztrhaly. Kometární fragmenty pak v rozmezí od 16. do 22. července postupně nenávratně "popadaly" do Jupiterovy atmosféry. Úkaz byl ovšem skryt za okrajem Jupiteru a jedinou, leč jasnou známkou dopadu byly výrazné temné skvrny na Jupiterově "tváři".
I po včerejší srážce bude v Jupiterově atmosféře pozorovatelná temná skvrna. Nebude však příliš výrazná. Na planetu Jupiter, která je nyní pozorovatelná v ranních hodinách v souhvězdí Ryb, namířil již i Hubbleův kosmický teleskop. Ten bude vývoj pozorovat.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé