Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Rozhovor: Pavel Koten - Jasná kometa na severním obzoru

Rozhovor: Pavel Koten - Jasná kometa na severním obzoru

Fotografie komety McNaught (H. Kučáková)
Fotografie komety McNaught (H. Kučáková)
V těchto dnech můžeme na ranní obloze pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, která by měla dosáhnout hranice viditelnosti pouhým okem. Do jaké míry se to splní a kde kometu nalezneme, to nám prozradí dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR.

Dlouho dopředu se vědělo, že půjde o jasnou kometu. Jak na to vědci přišli?
Kometu objevil australský astronom Robert McNaught v září 2009. V té době se pohybovala zhruba na úrovni oběžné dráhy Jupiteru. Dosahovala asi 18. hvězdné velikosti, ale už byla poměrně aktivní, což naznačovalo, že až se ještě více přiblíží ke Slunci, mohla by to být opravdu jasná kometa. Když se poté podařilo změřit více poloh a spočítat její dráhu, bylo zřejmé, že kometa proletí na počátku července letošního roku ve vzdálenosti jen 0,4 astronomické jednotky od Slunce. Odhady ukázaly, že by tak její jasnost mohla dosáhnout až 4. hvězdné velikosti.

Vyhledávací mapka komety pro červen s vyznačenou hvězdou Capella, polohy vždy pro půlnoc.
Vyhledávací mapka komety pro červen s vyznačenou hvězdou Capella, polohy vždy pro půlnoc.
Kde kometu v nejbližších dnech a týdnech na obloze najdeme?
Pokud někdo chce pozorovat tuto kometu, měl by si brzy ráno přivstat, protože kometa je pozorovatelná před začátkem ranního svítání. V současné době se pohybuje na hranici souhvězdí Andromedy a Persea. Během června bude procházet Perseem a na přelomu června a července se přesune do souhvězdí Vozky. V současné době je její jasnot mezi pátou a šestou hvězdnou velikostí, tzn., že skutečně atakuje hranici viditelnosti pouhým okem. Ovšem co se týká její pozorovatelnosti, je nutné najít určitý kompromis mezi dvěma faktory. Jednak se kometa blíží na své dráze ke Slunci a tím pádem se zjasňuje, na druhou stranu tím, že se blíží ke Slunci i na obloze, vychází stále později a nakonec nám v záři Slunce zmizí. Z tohoto hlediska se jeví jako optimální období týden mezi 15. a 22. červnem. To už bude kometa dostatečně jasná a zároveň ještě na obloze dostatečně daleko od Slunce na to, abychom ji vůbec mohli spatřit. Pro zajímavost 21. června projde jen 2 stupně severně od jasné hvězdy Capella v souhvězdí Vozky.

Dá se dnes už s jistotou říct, že bude kometa viditelná i bez dalekohledu?
To je poměrně těžké říct u každé komety. Navíc tato kometa je ve vnitřní části Sluneční soustavy úplně nová, přilétla ke Slunci poprvé a to předpovídání jasnosti ještě více stěžuje. Také musíme vzít v úvahu, že kometa bude na obloze jen velmi nízko nad obzorem a před východem Slunce, takže to jsou všechno podmínky, které její pozorování stěžují. Je velmi pravděpodobné, že hranici viditelnosti pouhým okem překročí, nicméně pro její pozorování bych přesto doporučil třeba malý dalekohled nebo myslivecký triedr. A to proto, že pozorování pouhým okem je velmi zrádné a zvlášť pro nezkušeného pozorovatele obtížné.

Jak kometa vypadá? Jde o klasickou vlasatici s nápadným ohonem?
Jistě si pod pojmem kometa představíte právě objekt s velmi dlouhým ohonem. Musím říct, že v tomto případě budete nejspíše zklamáni. Kometa se jeví spíše jako difúzní objekt, taková "rozplizlá" hvězdička, a to, že má ohon, je viditelné až na snímcích z velkých dalekohledů. Ten ohon je bohužel velmi slabý. Nicméně už dnes astronomové pozorují, že se v něm dějí určité jevy, že se vyvíjí. Například před několika dny bylo zaznamenáno, že se část ohonu jakoby utrhla od komety, tzn., že tam dochází k určité interakci mezi ohonem komety a slunečním větrem.

Ví se o kometě, jaká je její dráha Sluneční soustavou?
Ano, to je většinou to první, co se podaří o kometě zjistit, když se nashromáždí dostatek pozičních pozorování. Pak je možné dráhu spočítat. Dnes víme, že kometa C/2009 R1 McNaught se pohybuje po dráze, jejíž výstřednost je jen o malinko větší než 1. To je důležitý poznatek, který znamená, že kometa není periodická, že do nitra Sluneční soustavy přilétla poprvé a zřejmě i naposledy. Poté, co proletí kolem Slunce, tak se od něj bude vzdalovat a už se sem nikdy nevrátí.

Jedná se o další jasnou kometu nesoucí jméno McNaught. Je to velké štěstí objevitele, nebo jich objevuje tak moc?
Spíš než o štěstí bych hovořil o usilovné systematické práci, protože Robert McNaught pracuje dlouhodobě na observatoři Sidding Spring v Austrálii. K dnešnímu dni má na svém kontě už 56 objevených komet, z toho více než 40, které objevil sám a u zbývajících je spoluobjevitel. Kromě toho objevil více než 400 planetek, takže je to zkušený a pečlivý pozorovatel, který jde tomu štěstí naproti.

Jak často se objevuje na obloze podobně jasná kometa jako C/2009 R1 McNaught?
Když to vezmeme z pohledu posledních let a desetiletí, tak přibližně jedou za tři čtyři roky.

Na otázky Petra Sobotky odpovídal Pavel Koten, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »