Reportáž z aerosalónu ILA Berlin 2010

Aerosalón ILA Berlin 2010 se konal ve dnech 8. - 13. června 2010 na letišti Schönefeld poblíž Berlína. Tuto akci organizuje každé dva roky německá společnost German Aerospace Industries Association. Jde o prezentaci leteckého průmyslu, veletrh technických firem z mnoha zemí světa (dokonce se účastnilo Japonsko) spojený s výstavami, ukázkovými lety a jinými akcemi pro širokou veřejnost.

Auto jsme zanechali na jednom z ohromných parkovišť, které se postupně plnilo, asi 5 kilometrů od letiště, na které návštěvníky z parkovišť rozvážely autobusy. Po uhrazení vstupného a nezbytné osobní prohlídce se návštěvník ocitl na velikém nádvoří letiště mezi halami, ve kterých probíhaly prezentace jednotlivých odvětví leteckého průmyslu. Nádvoří se čím dál více zaplňovalo lidmi, nejvíce jich však bylo v zadní části areálu, kde se nacházela startovací dráha. Neustále ji opouštěla letadla, stíhačky a vrtulníky, které následně nad hlavami návštěvníků předváděly akrobatické kousky, zvláště se vyznamenal pilot helikoptéry svými nevídanými přemety.

Já jsem zamířil k hale číslo 9, jež hostila kosmickou expozici pod patronátem ESA. Hala byla nepřehlédnutelná, ve výklenku ve zdi mohli návštěvníci obdivovat model sondy CryoSat v životní velikosti, tematické zaměření výstavy prozrazoval i nápis "Space for Earth" (Vesmír pro Zemi), vyjadřující myšlenku přínosů kosmického výzkumu pro život na Zemi.

Po vstupu do haly mě kromě hojného množství půvabného dívčího personálu (škoda jen, že milé úsměvy průvodkyň byly projevem profesionality a ne osobních sympatií) na první pohled zaujal motor z vrchního stupně rakety Ariane 5, vystavený i se spalovací komorou v životní velikosti hned vedle vchodu. Téma výstavy bylo Vesmír pro Zemi a tak se mohli návštěvníci na různých stanovištích ve výstavní hale dozvědět například o telekomunikačních, navigačních a meteorologických satelitech nebo o družicích mapujících Zemi, jež vytvářejí mapy, sledují klimatické změny atd. Kousek dál se po červeném "pískovišti" projížděl model roveru, který pošle ESA v budoucnu na Mars v rámci programu ExoMars, na němž pracuje spolu s NASA.

Nezanedbatelnou částí expozice byla výstavka, věnovaná ISS a pilotovaným letům. Kromě makety stanice zde visel model zásobovací lodi ATV-2, kterou by měla Evropa vyslat k ISS na konci letošního roku. Vedle modelu ATV-2 visel ještě jeden velmi podobný, přesto však trochu odlišný model. Šlo o loď ARV (Advanced Re-entry Vehicle), budoucího nástupce ATV. Na rozdíl od ATV (které končí svou pouť zánikem v zemské atmosféře) bude nákladní modul ARV schopen návratu na Zemi s vybavením a experimenty, které do něj naloží posádka ISS (pro zajímavost: po ukončení provozu raketoplánů bude jedinou kapacitou, která bude dopravovat věci ze stanice na Zemi ruská loď Sojuz, ve které navíc většinu místa zabere posádka). Pokud vše půjde dobře, první ARV by se mělo k ISS vydat okolo roku 2015, nyní probíhají studie ohledně přesných parametrů a vlastností lodi.

V den naší návštěvy aerosalónu zde proběhl Den astronautů. V rámci programu vystoupilo osobně celkem 9 kosmických letců z evropských zemí. Před návštěvníky se na podiu objevili například belgický astronaut Frank De Winne, který vloni strávil šest měsíců na ISS a stal se jejím prvním evropským velitelem, francouzský astronaut Leopold Eyharts, který na ISS dlouhodobě pracoval v roce 2008, většinu však tvořili němečtí astronauti (Hans Schlegel, Thomas Reiter, Gerhard Thiele, Ulf Merbold a Ernst Messerschmid). Astronauti německo-anglicky (jak kdo uměl) zavzpomínali na své kosmické lety, připomenuli je krátkými videosestřihy, přítomný nizozemský astronaut André Kuipers zase pohovořil o své přípravě na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2011. Prostřednictvím videopřenosu z výcvikového střediska v Kolíně nad Rýnem do programu přispěli i noví astronauté Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti, kteří právě podstupují základní výcvik.

Hostem programu byla i Simonetta Di Pippo, která má v ESA na starosti pilotované lety do vesmíru a pohovořila o svých vizích budoucnosti evropského pilotovaného programu. Zaujala mě následující myšlenka (prezentovaná již dříve): Rusko v současné době vypouští ke stanici ISS čtyři lodě Sojuz ročně, které zajišťují střídání dlouhodobých posádek komplexu. Rusové ale zvažují, že by každoročně připravili ke startu ještě pátou loď, ve které by byla (kromě ruského velitele) dvě křesla pro platící zákazníky. Platícím zákazníkem nemusí být nutně označen kosmický turista, nýbrž jakákoliv kosmická agentura, která by v těchto lodích zakoupila místa pro své kosmonauty. Probíhají jednání, podle kterých by tímto platícím zákazníkem do budoucna byla při některých startech právě ESA, čímž by rapidně zvýšila účast Evropanů na provozu stanice ISS.

V závěru programu se astronautům i přes výraznou snahu nepodařilo uniknout sběratelům podpisů a Den astronautů byl ukončen neplánovanou autogramiádou. Ta však běžela i během programu, protože někteří astronauti obsadili první řadu publika (takto jsem získal podpis velmi ochotného Andrého Kuiperse a popřál jsem mu šťastnou cestu na ISS).

Odkazy:
Webové stránky akce
Fotogalerie z akce na stránkách ESA