Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna mění své jméno

Brněnská hvězdárna mění své jméno

Hvězdárna M. Koperníka v Brně
Hvězdárna M. Koperníka v Brně
Zastupitelstvo města Brna na svém posledním zasedání 5. října 2010 po krátké diskuzi odsouhlasilo změnu zřizovací listiny, kterou se mj. mění i název brněnského centra popularizace astronomie a příbuzných přírodních věd na "Hvězdárna a planetárium Brno".

"Dobře si uvědomujeme, že jednou z našich nejcennějších komodit je důsledně a dlouhodobě budovaná úspěšná značka - v našem případě spojení ‘brněnská hvězdárna‘, event. ‘brněnské planetárium’. A právě v této souvislosti jsme prosazovali změnu názvu naší organizace," nastínil jeden z důvodů tohoto kroku přímo na jednání zastupitelstva ředitel Jiří Dušek.

Vyškrtnutí jména Mikuláše Koperníka z názvu brněnské hvězdárny a planetária rozhodně není výrazem neúcty k významnému polskému astronomovi nebo k více než padesátileté tradici organizace. Na druhou stranu je ale nezbytné také připomenout, že Mikuláš Koperník nikdy Brno nenavštívil a nemá s jihomoravskou metropolí jakoukoli souvislost. Naopak přechod k jednoduššímu, ale výstižnějšímu jménu vyřeší nejen nevýhody stávajícího označení, ale jednoznačně potvrdí dlouhodobou orientaci organizace na současnost a budoucnost, propojení multimediálního světa s reálným, pod skutečnou i umělou oblohou.

První část brněnské hvězdárny - osamocená kopule o průměru sedm metrů - byla slavnostně otevřena 16. října 1954. V říjnu roku 1959 se podařilo dostavět hlavní budovu s přednáškovým sálem, malým projekčním planetáriem, pozorovatelnami a několika pracovnami. V říjnu roku 1991 byl zprovozněn sál velkého planetária s přilehlým zázemím. Od léta 2011 se pak realizuje další radikální obměna - rekonstrukce a dostavba celého objektu v rámci projektu "Přírodovědné exploratorium".

Ruku v ruce s těmito úpravami se průběžně měnilo také jméno organizace. Ještě před slavnostním otevřením byla označována jako Gottwaldova lidová hvězdárna v Brně, jak dokumentuje zpráva z časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd: "Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno."

Když byla první pozorovatelna v roce 1954 otevírána, ustálil se oficiální název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně. V roce 1965 se přešlo na Lidová hvězdárna a planetárium v Brně a od roku 1970 na Hvězdárna a planetárium v Brně. K poslední změně došlo 19. dubna 1973, kdy byla organizace přejmenována na Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Počátek sedmdesátých let 20. století byl totiž poznamenán nástupem tvrdé normalizace a s ní souvisejícím zesílení ateistické propagandy a v těchto intencích se zřejmě uvažovalo o pojmenování po první sovětské kosmonautce Valentině Těreškovové. Aby se tomuto kroku tehdejší zaměstnanci vyhnuli, využili 500. výročí narození významného polského astronoma a pokřtili brněnskou hvězdárnu a planetárium právě po něm.

Název Hvězdárna a planetárium Brno přitom nemůže být jednoznačnější. Organizaci, která je vnímána jako brněnská kulturně-vzdělávací instituce, tvoří hned dvě navzájem se prolínající astronomická zařízení: hvězdárna, jejíž aktivity jsou z principu zaměřeny na skutečnou denní a noční oblohu, a planetárium nabízející unikátní pořady pod oblohou umělou. Finanční náklady na změnu názvu jsou pak minimální - organizace je v současnosti uzavřena kvůli dlouhodobé rekonstrukci, jejíž součástí je i změna celkové vizuální prezentace organizace. Nový název Hvězdárna a planetárium Brno dle rozhodnutí zastupitelstva města Brna vstoupí v platnost 1. prosince tohoto roku.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »