Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-19
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-19

Sojuz se snáší do stepi na svém hlavním padáku. Autor: NASA
Sojuz se snáší do stepi na svém hlavním padáku.
Autor: NASA
Po skoro šesti měsících na oběžné dráze se 26. listopadu ráno vrátili na Zemi ze stanice ISS tři kosmonauti v ruské lodi Sojuz TMA-19. Jejich odpojení od orbitálního komplexu proběhlo ve 2:23 SEČ, v první části našeho přenosu jste mohli odlet sledovat od 2:00. Přenos přistávacího manévru jsme vám nabídnuli od 4:45, Sojuz dosednul v 5:46.



Přistání na Zemi

Celá posádka po opuštění lodi. Autor: NASA
Celá posádka po opuštění lodi.
Autor: NASA
6:17 Z lodi byla právě vyproštěna Shannon Walkerová, v kabině modulu již čeká jen Douglas Wheelock. Tímto končí náš dnešní přenos, děkujeme za pozornost. V článku s přenosem se dodatečně objeví fotografie a video z místa přistání.

6:06 TV NASA již vysílá živé záběry z místa přistání. Jako první loď opustil velitel Jurčichin.

6:05 Poblíž místa přistání nyní vyroste lékařský stan, kde se posádka Sojuzu dočká první lékařské prohlídky a (především) svlečení skafandrů, které vymění za pohodlnější šaty. Poté místo opustí helikoptérami. Záchranné týmy již otevřely poklop Sojuzu a chystají se začít vyprošťovat posádku. Loď i posádka je údajně ve výborném stavu.

5:54 K návratovému modulu již míří záchranné vrtulníky a obojživelná vozidla se záchranáři, lékaři a techniky. Prvním úkolem bude vyprostit posádku z lodi. Snad brzy uvidíme na TV NASA živé záběry z místa přistání.

5:50 Pár sekund před samotným přistáním Sojuz ještě zažehnul šest trysek proti směru klesání, čímž snížil rychlost dopadu.

Sojuz hladce dosedá. Mrak zvířeného prachu má na svědomí zážeh brzdících trysek. Autor: NASA
Sojuz hladce dosedá. Mrak zvířeného prachu má na svědomí zážeh brzdících trysek.
Autor: NASA
5:48 Přistání potvrzeno! Čas přistání byl plánovaných 5:46, 10:46 dopoledne v Kazachstánu. Moskevské řídící středisko již vítá posádku doma.

5:44 Sojuz se již snáší na velkém padáku do kazašské stepi, vše dnes jde velmi hladce. Do přistání zbývá pár minut.

5:38 Letadla, pohybující se v přistávací oblasti kvůli spojení s lodí, navázala kontakt s posádkou, ta tvrdí, že všechno pokračuje podle plánu. Posádky záchranných helikoptér údajně již Sojuz spatřily.

5:30 Posádka Sojuzu právě zažívá největší přetížení svého sestupu, asi 4 až 5 G, trvá však jen několik sekund. Sojuz je ještě asi 32 kilometrů nad zemí.

5:29

Místo přistání. Autor: NASA
Místo přistání.
Autor: NASA
Mapka ukazuje místo přistání, asi 84 km severovýchodně od města Arkalyk, v kazašské stepi. Počasí je dnes poměrně příznivé, teplota v místě přistání se pohybuje okolo bodu mrazu, viditelnost je také dobrá.

5:23 Sojuz právě vstupuje do atmosféry ve výšce asi 101 kilometrů.

5:22 NASA právě potvrdila úspěšnou separaci tří sekcí Sojuzu. Návratový modul se nyní naorientuje tepelným štítem proti zemskému povrchu.

5:15 Další důležitou událostí bude oddělení tří modulů Sojuzu. Pouze návratový modul s posádkou je opatřen tepelným štítem, zbylé dvě sekce zaniknou v atmosféře. K separaci modulů pomocí pyropatron by mělo dojít asi v 5:20, tři minuty před vstupem do atmosféry. Právě nedostatečný impuls pyropatron a nerozdělení modulů bylo důvodem dvou nebezpečných balistických sestupů, které jsme viděli v letech 2007 a 2008.

5:08 Sojuz TMA-19 měl podle původních plánů přistát zpět na Zemi až v úterý 30. listopadu, jeho návrat však bylo nutno uspíšit. Důvodem je fakt, že kazašské město Astana bude od 1. do 2. prosince hostit summit organizace OSCE (Organization for Security and Cooperation in Europe), který vyžaduje kvůli bezpečnosti drastické omezení leteckého provozu, do dnešních operací se přitom zapojuje více než deset helikoptér.

5:01 Zážeh právě skončil, trval 4 minuty a 21 vteřin a Sojuz zpomalil o asi 115 m/s. Není to mnoho ale stačí to k tomu, aby loď ztratila potřebnou rychlost pro udržení na orbitě a za ani ne půl hodiny vstoupila do atmosféry.
Záchranné vrtulníky jsou již na cestě k místu přistání. Let jim zabere asi půl hodiny, poté budou kroužit v oblasti a vyhlížet návratový modul Sojuzu s kosmonauty. Všechny systémy Sojuzu pracují dobře.

4:55 Sojuz právě zapálil proti směru letu svůj hlavní motor. Jde o brzdící manévr, který loď zpomalí dostatečně na to, aby vstoupila do atmosféry.

4:50 Před chvílí TV NASA přinesla vyjádření přímého účastníka příprav na přistání Sojuzu v Kazachstánu, jedním z rozhodujících faktorů při podobných operacích, jaké jsme svědky dnes, samozřejmě je počasí. V Kazachstánu je právě chvíle po východu slunce a je tam údajně pořádná zima, což je tam však v této roční době obvyklé. V přistávací oblasti by se mohla vyskytnout nízká oblačnost, studená fronta od Moskvy, hrozící mrznoucím deštěm a sněžením naštěstí do oblasti nedorazila, takže počasí by dnes mělo přistání přát.

4:45 Vítejte zpět u druhé části našeho přenosu návratu kosmické lodi Sojuz. Plavidlo v současné chvíli stále zvětšuje svou vzdálenost od kosmické stanice ISS a za několik minut jej čeká brzdící zážeh, který jej zpomalí a loď začne klesat.


Odlet od stanice

2:42 Kosmická loď Sojuz zvětšuje svou vzdálenost od Mezinárodní kosmické stanice. Ve 4:54 SEČ od ní bude již asi 12 km, v té chvíli provede brzdící manévr, který jej navede do zemské atmosféry. S přenosem samotného přistání se přihlásíme ve 4:45. Toto je prozatím vše, zůstaňte s námi.

2:33

olympus.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
Motory ruského segmentu stanice byly opět aktivovány, Sojuz je již v bezpečné vzdálenosti. Ta se stále zvětšuje a loď se nachází "za" a "pod" stanicí. Na záběrech kamery Sojuzu je již ISS poměrně malá. Sojuz na snímku z kamery stanice je mírně příblížený. Vše pokračuje podle plánu.

2:28 Sojuz právě dokončil 15sekundový zážeh, díky kterému se nyní začne vzdalovat od kosmické stanice a opustí její blízké okolí.

2:26 Na TV NASA nyní sledujeme záběry z navigační kamery Sojuzu, pomalu se vzdalující stanice ISS, která byla půl roku domovem posádky Sojuzu. Vše jde hladce.

2:23 Fyzická separace! Západky stykovacího uzlu povolily, Sojuz se pomalu vzdaluje od stanice.

2:20 Stanice byla přepnuta do speciálního módu, který zabraňuje zažehům motorů a pohybům stanice, když v jejím okolí operuje loď. Velitel Jurčichin právě vyslal pokyn k odpojení lodi. Než stykovací mechanismus povolí, uplynou asi tři minuty.

2:17 O hladký průběh operací se stará jak řídící středisko Moskva, tak americká letová kontrola v Houstonu. Podle jejich slov jde zatím vše podle plánu.

2:13 Posádky se rozloučily a uzavřely poklopy mezi stanicí a Sojuzem ve 23:14 SEČ. Za několik minut by již měl velitel lodi Jurčichin vyslat příkaz k jejímu odpojení od modulu stanice jménem Rassvět.

2:09

Posádka stanice ISS. Autor: NASA
Posádka stanice ISS.
Autor: NASA
Na Zemi se dnes vrací Fjodor Jurčichin (Rusko; velitel Sojuzu), Douglas Wheelock (USA; bývalý velitel stanice) a Shannon Walkerová (USA), všichni tři k ISS startovali v červnu. Na stanici zůstává Scott Kelly (USA; s odpojením Sojuzu se stane novým velitelem stanice), Alexandr Kaleri a Oleg Skripočka (oba z Ruska). Celou (nyní již bývalou posádku kosmické stanice vidíme na snímku; zleva Skripočka, Kaleri, Kelly, Wheelock, Walkerová, Jurčichin).

2:03 Do odpojení lodi zbývá asi 20 minut, nezapomeňte si naladit TV NASA, právě zde začal přenos odletu Sojuzu.

2:00 Zdravíme všechny, kteří se rozhodli sledovat s námi návrat kosmické lodi Sojuz i přes pozdní noční hodinu. Jak již bylo uvedeno, čekají nás dvě důležité události a vlastně dva přenosy, oba v tomto článku. Nyní se společně podíváme na odpojení a odlet lodi od ISS, ve 4:45 ráno pak na její návrat na Zemi.


Rozloučení s kolegy a přesun do návratové lodi




Zdroje a odkazy:

Videa převzata z: www.youtube.com ,[2] ,[3]




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »