Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2010

52. vesmírný týden 2010

Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti 28. prosince. Zajímavé úkazy nastávají ke konci kalendářního roku a na Nový rok. Více o nich najdete v samostatném článku.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,4 mag). Je v souhvězdí Ryb a Uran (5,9 mag) už je necelý stupeň od něj.
V pondělí 27. prosince máme jednak závěr přechodu stínu měsíce Ganymeda přes disk Jupiteru (končí v 16:22 SEČ těsně po západu Slunce) a začíná nám přechod Ió a jeho stínu (měsíc 16:52-19:08, stín 18:14-20:27). Stín Europy bude přecházet večer 30. 12. (konec 18:05). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 27. 12. (20:45 SEČ), dále 28. 12. (16:37), 30. 12. (18:16) a 1. 1. 2011 (19:55).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výrazná Venuše (-4,5 mag). Merkur bude brzy viditelný ráno velmi nízko nad jihovýchodem za svítání. Jeho jasnost je na počátku týdne malá (0,8 mag) a bude nejspíš nepozorovatelný, ale ke konci týdne, na Nový rok ráno již bude lépe umístěný. Bude výše nad obzorem a vpravo mírně nahoru od něj bude i srpek Měsíce. Jasnost ke konci týdne už bude 0,2 mag a to je tedy zhruba období začátku solidní viditelnosti. 2. ledna bude Měsíc viditelný jen 6° jihozápadně od Merkuru (za velmi pokročilého svítání).

Kometa 103P/Hartley již klesá svojí jasností k 8 mag a je poměrně nevýrazná. Vyžaduje dobrou oblohu nad jihem nebo jihovýchodem, kde se vlevo od Síria promítá do souhvězdí Lodní zádě. Z nových komet vyvolala poměrně dost diskuzí kometa C/2010 X1 (Elenin). Tato kometa byla objevena ruským astronomem Leonidem Eleninem pomocí dálkově ovládaného dalekohledu v Novém Mexiku (USA). Její jasnost je asi 19 mag a její dráha se teprve upřesňuje. Podle posledních výpočtů je jisté, že kometa obíhá téměř v rovině ekliptiky (sklon roviny dráhy necelé 2°) a přísluní bude zřejmě ležet někde kolem poloviny vzdálenosti Země - Slunce (0,45 AU). Velmi nejistý je odhad, zda letí kometa po parabolické, nebo protáhlé eliptické dráze. Podle toho se předpokládá blízký, nebo méně blízký průlet kolem Země (myšleno astronomickými měřítky, nikoliv reálně nedaleko Země). Pokud bude kometa dostatečně aktivní a potvrdí se průlet alespoň 0,2 AU od Země, potom by se mělo jednat o kometu viditelnou triedrem a po určitou dobu i pouhým okem. Reálně se jeví současný odhad jasu asi 4 - 6 mag v říjnu 2011, kdy by měla být kometa dosti vysoko na severní obloze.

Kosmonautika:

  • 21. 12. prolétla sonda Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus ve výšce pouze 48 km nad severním pólem. Z prvních snímků je patrné, že jde opět o zajímavou oblast (gejzíry vysoko do okolního vesmíru a záběry Encelada a Mimase (viz. foto) nebo úchvatné detaily povrchu).
  • 25. prosince strartovala neúspěšně z kosmodromu Sriharikota na jihu Indie raketa GSLV (z Geosynchronous Satellite Launch Vehicle - raketa vynášející satelity na geosynchronní dráhu asi 35 700 km vysoko). Raketa se vychýlila z kurzu (přestala reagovat na povely ze Země) a začala se rozpadat. Proto byl vydán povel k jejímu zničení. Raketa měla vynést největší indický satelit GSAT 5P.
  • 28. prosince by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně odstartovat raketa Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi Hispasat 1E a Koreasat 6.

Výročí:

  • 30. prosince 1985 (25 let) byl objeven měsíc Puck na snímcích Voyageru 2 (u planety Uran). Na snímcích si jej všiml Stephen Synnott a jméno dostal podle postavy z Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. Puck je největším měsíčkem uvnitř dráhy Mirandy (poměrně malé, ale známé ještě před návštěvou Voyageru), je přibližně kulovitého tvaru s průměrem asi 160 km. Je zřejmě směsí ledu a hornin, má šedý povrch pokrytý krátery.
  • 31. prosince 1905 (105 let) objevil významný česko(slezsko)-rakouský astronom, rodák z Opavy, Johann Palisa planetku (583) Klotilde. Palisa objevil celkem 122 planetek, čímž mohl dobře lokalizovat existenci pásu těles mezi Marsem a Jupiterem. Dvě z jeho planetek (243) Ida a (253) Mathilde navštívila kosmická sonda Galileo a zblízka je vyfotografovala. Astronomovo jméno nese také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Puck, Palisa


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »