Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Na pozvání astronauta Endrewa Feustela a NASA odcestovala na Floridu do Kennedyho kosmického střediska delegace z České republiky vedená předsedou Akademie věd ČR Prof. Jiřím Drahošem, kterého doprovází ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Petr Heinzel a další pracovníci ústavu. Start raketoplánu Endeavour byl však několik hodin před plánovaným časem zrušen pro technickou závadu. Řada setkání se ale v programu uskutečnila.



Inženýři NASA už závadu identifikovali, avšak potřebují na její odstranění a pak testování několik dní, a tak je nyní už jisté, že start nemůže být před 8. květnem. Oficiální datum startu ještě nebylo oznámeno (stále aktualizované informace). Na Floridě mezi zájemci o sledování startu od nedělního rána panovala značná nervozita a teď už panuje smutek z odloženého startu. Hotely se vyprazdňují. I tak hotely a restaurace na Floridě vydělaly na odkladu startu už asi 15 milionů dolarů. Astronauté s rodinami jsou zpět v Houstonu a také řada členů rodin astronautů musela odcestovat do svých domovů, např. rodiče Indiry Feustelové už jsou zpět v Kanadě. Na start raketoplánu přiletěl i prezident Obama, ale samozřejmě ani on se nedočkal.

Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Setkání s astronauty mise STS 134
Nikdo jsme netušili, že při prohlídce na Mysu Canaveral uvidíme posádku Endeavouru. Atmosféra, která zavládla mezi rodinami astronautů, když jim jejich manželé, tátové, strýčkové, bratři... přijeli ve třech stříbrných kabrioletech a "vystoupili" z karantény, je nepopsatelná. Pro rodiny astronautů je předstartovní čas totiž psychicky velmi náročný, astronautika je stále velmi nebezpečné povolání a riziko, že se astronauté nevrátí zpět živí, je bohužel stále vysoké - jedna ku šedesáti. S astronauty jsme si s ohledem na probíhající karanténu nepodali ruce, ale mohli jsme s nimi mluvit, volali jsme na sebe a v povzdálí decentně přihlížela stráž Kennedyho kosmického střediska.

Italský astronaut, ESA a AMS
Členem posádky raketoplánu Endeavour je také astronaut ESA – Ital Roberto Vittori. Na Floridě je proto přítomna početná skupina zástupců Itálie i Evropské kosmické agentury (ESA). Členskou zemí ESA je i Česká republika. Na palubě raketoplánu Endeavour čeká na vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici Alpha Magnetic Spectrometer AMS-02. Italský název mise STS 134 je DA-MA (Dark Matter), tedy TEmná HMota. Důraz je tak kladen na vědecké využití přístroje AMS-02. Český Krtek, symbol na palubě raketoplánu v osobním balíčku Andrewa Feustela, dnes od italské skupiny dostal vlaječku s italským názvem mise a ode dneška tedy také připomíná začlenění České republiky do Evropské kosmické agentury.

Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Raketoplán pomůže najít antihmotu
Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten má ve vesmíru hledat antihmotu a temnou hmotu, ale bude jako první magnetický spektrometr ve vesmíru také sbírat informace o částicích z hvězd, galaxií a dalších kosmických zdrojů vzdálených miliony světelných let. Jde o velmi důležitý experiment. S otázkou temné hmoty se astronomové a kosmologové snaží vypořádat už delší dobu. Zatím příliš úspěšní nebyli. Spektrometr AMS ovšem dělal vědcům a technikům, kteří ho připravovali, problémy. Na poslední chvíli zjistili, že supravodivé magnety, které jsou důležitou součástí zařízení, nefungují tak, jak by měly. A také je problém, jak zařídit ve vesmíru jejich dlouhodobou funkci, protože je třeba je chladit na velmi nízkou teplotu. Na počátku roku 2010 bylo rozhodnuto nahradit je permanentními magnety, což ovšem znamenalo předělat celý přístroj a pak ho řádně otestovat. Let raketoplánu tak byl o řadu měsíců odložen.

Experiment AMS, který bude probíhat na Mezinárodní kosmické stanici ve výšce asi 370 km nad Zemí, rozšíří hranice částicové fyziky. Na návrhu a konstrukci tohoto zařízení se podílelo přes 450 inženýrů a fyziků z více než 50 institucí v 16 státech světa.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »