Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě
Vít Straka Vytisknout článek

Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Poslední dny odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour na jeho poslední misi proběhly až na pár výjimek vcelku hladce, jeho start byl stanoven na pátek 29. dubna. Konečně nadešel ten velký den. Posádka se oblékla do skafandrů a nastoupila do mikrobusu Astrovan, který dopravuje astronauty na startovací rampu. Ale Astrovan po cestě zastavil, otočil se a vracel se zpět. Co se stalo? Personál, doprovázející astronauty, byl informován o zrušení startu. Důvod? Problémy s hydraulikou.

Datum startu je nyní stanoveno na "ne dříve než" 10. května.

Bouře nad startovací rampou noc před startem. Autor: NASA
Bouře nad startovací rampou noc před startem.
Autor: NASA
Startu nebylo od počátku příliš nakloněno ani počasí. V noci na startovní den se přes kosmodrom přehnala poměrně silná bouře, která oddálila odsunutí rotační servisní struktury od raketoplánu o pět hodin. Počasí na kosmodromu sice dávalo startu 70procentní šanci, ale počasí na záložních letištích v západní Evropě, kde by raketoplán dosedl v případě potíží při stoupání do vesmíru, nevypadalo vůbec dobře. A špatné počasí na těchto letištích je samo o sobě důvodem ke zrušení startu. V den startu začala zlobit i technika: letoví kontroloři nebyli vůbec spokojeni s tlakem v palivové nádrži pravého motoru OMS, který byl vyšší, než by být měl. Tento problém měl být vyřešen propojením obou nádrží motorů OMS, což mělo tlak vyrovnat. Asi čtyři hodiny před plánovaným startem ale selhaly oba ohřívače kapaliny v hydraulické jednotce APU číslo 1 (raketoplán má celkem tři) a NASA rozhodla o odvolání startu.

Neovladatelný raketoplán

Selhání ohřívačů hydrazinu, používaného jako náplň hydraulických jednotek, by při startu znamenalo poměrně velký problém. Každá ze tří APU totiž řídí vychylování jednoho ze tří hlavních motorů SSME, které pohánějí raketoplán při cestě na oběžnou dráhu a čerpají palivo z externí nádrže. Jakmile by raketoplán vystoupal mimo atmosféru, mohlo by dojít k zamrznutí hydrazinu a silnému omezení manévrovacích možností stroje. NASA tedy raději start odvolala a začalo se s vypouštěním paliva z externí nádrže, po jehož dokončení technici vstoupili do zadní pohonné části raketoplánu a začali s pátráním po příčinách poruchy.

Nakonec bylo zjištěno, že chyba je v boxu ALCA-2, což je jednoduše řečeno krabička s vypínači, která má na starosti řízení toku elektřiny do potřebných systémů. Ohřívače tedy přestaly pracovat proto, že prostě nedostávaly energii.

Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu. Autor: NASA
Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu.
Autor: NASA
Technici mají v plánu box jednoduše celý vyjmout a nahradit záložním boxem, který je na kosmodromu k dispozici. Poté bude následovat asi dvoudenní testování nového boxu a příslušných systémů. Až bude toto hotovo, sejdou se opět manažeři a stanoví datum startu. Jeho stanovení je očekáváno v pátek 6. května.

Krátké startovací okno

Pokud by došlo k dalšímu odkladu startu, situace už by se stávala kritickou. Start raketoplánu totiž není možný od 19. května do 14. června kvůli tzv. slunečnímu "beta cutoutu". To je období, kdy je stanice po většinu oběhu Země vystavena slunečním paprskům a přehřívá se. V tomto období není žádoucí přítomnost raketoplánu.

Omezit Endeavour by také mohl plánovaný návrat lodi Sojuz TMA-20 s třemi členy posádky stanice, který je plánován na 24. května. Bezpečnostní předpisy a plány misí by mohly mít problém s přítomností raketoplánu během odletu Sojuzu. Odlet Sojuzu přitom není možné příliš odkládat, protože po určité době uplyne jeho "záruční lhůta" a není jisté, zda nebyl poškozen příliš dlouhým pobytem ve vesmíru.

Start mise STS-134 by tedy mohl velmi snadno sklouznout až na polovinu června, což by vedlo k odkladu také poslední mise STS-135, která má vzlétnout 28. června.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »