Poslední SOHO pohled na Venuši před mimořádným úkazem

Jasnou planetu Venuši můžeme v těchto dnech obdivovat ve zorném poli korónografu LASCO C3. Jeho zorné pole zabírá kruhovou plochu o průměru zhruba 34 průměrů slunečního kotouče. Uprostřed je malý terčík, který zakrývá oslnivý sluneční kotouč a umožňuje tak astronomům sledovat procesy ve vizuálně slabé, ale nesmírně energetické a rozsáhlé vnější obálce Slunce zvané koróna. Kromě této obálky se na pozadí objevují i hvězdy, objekty vzdáleného nebe a samozřejmě planety. Venuše je tak jasná, že dochází k saturaci (přetečení) na pixelech ukazujících její obraz. To je důvod, proč v horizontální rovině nalevo i napravo od Venuše "trčí antény".

Planeta se vůči slunečnímu kotouči pohybuje zprava doleva. Ve skutečnosti je při pohledu ze Země na opačné straně za Sluncem a naše mateřská hvězda její kotouč osvětluje podobně jako Měsíc v úplňku. Od nás je tedy nejdál, nastává tzv. horní konjunkce. Ke slunečnímu kotouči se úhlově přiblíží nejvíce v úterý 16. srpna odpoledne, a to shora. Obě tělesa bude dělit oblouková vzdálenost jen málo přes 1° a jasná planeta bude proto doslova "lízat" okraj terčíku. Pro fajnšmekry nesporně velmi zajímavá, byť jen na internetu sledovatelná nebeská událost. Do konce srpna se pak Zemi podobná Venuše bude odsouvat k levému okraji pole, dokud z něj zcela nezmizí. V průběhu maximálního úhlového přiblížení projde i v horní polovině kamery LASCO C2, která snímá sluneční korónu s menším zorným polem. Tento symbolický průchod Venuše v nevelké úhlové vzdálenosti od Slunce bude posledním před na 105 let posledním přechodem Venuše přes Slunce, jehož budeme z části svědky.

Po srpnové horní konjunkci Venuše se Sluncem se planeta odsune na soumračnou večerní oblohu. Zprvu bude velmi těžko pozorovatelná, neboť kvůli její poloze v nízkých letních souhvězdích bude zapadat jen krátce po západu Slunce a příležitost ji spatřit vám nabídnou jen některé hvězdárny na denní obloze. Situace se ale začne rapidně zlepšovat přibližně v polovině listopadu, kdy už bude planeta krátce zářit za soumraku jako večernice. Od poloviny ledna bude po západu Slunce již tak vysoko, že ji bude těžké po soumraku přehlédnout. V největší úhlové vzdálenosti od Slunce, tzv. maximální elongaci, ji zastihneme 27. března 2012. Od toho dne se pak začne její úhlová vzdálenost od Slunce neúprosně ukrádat a nadšenci tak začnou naplno odpočítávat dny k jejímu postupnému přiblížení ke slunečnímu kotouči. Ve druhé polovině května ji opět najdeme v korónografech, jak se tiše "plíží" ke Slunci. Odpočet skončí 6. června 2012 kýženým výjimečným úkazem.

Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012 bude poslední až do roku 2117. Nikdo současně žijící se toho úkazu nejspíše znovu nedožije. Češi mohou jásat dvojnásob, neboť tranzity Venuše nastávají vždy dva po 8 letech (v červnu nebo v prosinci) a další dvojici pak dělí 105 nebo 121 let. Z našeho území jsme byli svědky prvního z dvojice přechodů červnu roku 2004, a to v celém jeho průběhu. Ten druhý bude pozorovatelný jen z poslední přibližně čtvrtiny časně ráno po východu Slunce. Avšak i zmíněná chudá čtvrtina znamená téměř dvouhodinový pohled na Slunce s temnou "pihou" sunoucí se postupně k levému slunečnímu okraji.

Doporučujeme:
[1] Aktuální snímky Slunce
[2] Nejbližší tranzity planet v České republice
[3] Stránka věnovaná tranzitu venuše 6. června 2012