Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketa Sojuz pilně pracuje na obnovení dobré pověsti
Vít Straka Vytisknout článek

Raketa Sojuz pilně pracuje na obnovení dobré pověsti

Raketa Sojuz na startovací rampě. Autor: NASA
Raketa Sojuz na startovací rampě.
Autor: NASA
Už je tomu nějaký ten pátek, co došlo k havárii ruské rakety Sojuz-U, která nesla z Bajkonuru k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Progress M-12M s téměř třemi tunami zásob a výbavy pro posádku stanice. Ochromený provoz kosmické stanice ISS se však snad již brzy vrátí do řádných kolejí, protože první start rakety Sojuz od osudové havárie dopadl výborně.

V oblasti pilotovaných kosmických letů šlo bezpochyby o nejvýznamnější událost od červencového přistání posledního raketoplánu. Ve středu 24. srpna 2011 z Bajkonuru odstartovala raketa Sojuz-U s lodí Progress M-12M, na jejíž palubě se nacházely asi tři tuny zásob, oblečení, léků, náhradních dílů, vědeckých experimentů, vody, vzduchu atd. Loď Progress se měla po vynesení na orbit oddělit od své rakety a zamířit k Mezinárodní kosmické stanici, jejíž šestičlenná posádka očekávala za dva dny várku nákladu. Místo toho selhání nosné rakety zapříčinilo pád Progressu na území Sibiře. Tímto vznikla velmi svízelná situace; ztraceny tři tuny nákladu - budiž, na stanici je ho dost, horší bylo nutné přerušení letů raket Sojuz kvůli vyšetřování havárie. Rakety Sojuz totiž vynášejí do kosmu kromě jiného lodě Sojuz, od penzionování raketoplánů jediné dopravní prostředky pro kosmonauty, mířící na stanici ISS.

Vyšetřování havárie

Veškeré blížící se lety raket Sojuz byly okamžitě odloženy na neurčito a byla jmenována vyšetřovací komise. Ta nakonec dospěla k názoru, že za havárii mohly pravděpodobně nečistoty v potrubí plynového generátoru třetího stupně rakety, který tak nemohl řádně plnit svou úlohu - tlakovat palivové nádrže.

Konečně úspěch!

NASA po havárii Progressu prohlásila, že než znova posadí své astronauty do lodě Sojuz, chce vidět alespoň dva úspěšné bezpilotní starty stejnojmenného nosiče, aby si mohla být jista, že chyba je skutečně napravena.

Start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M. Autor: Roscosmos.ru
Start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M.
Autor: Roscosmos.ru
První taková úspěšná podívaná se naskytla v neděli 2. října ve 20:15 světového času (22:15 našeho letního), když z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku vzlétla raketa Sojuz 2-1B/Fregat a úspěšně dopravila na oběžnou dráhu satelit Glonass-M. Družice je novým členem rodiny, která je budována Ruskem jako vlastní verze navigačního systému GPS kvůli nezávislosti na Americe.

Vrcholným testem rakety Sojuz však bude start plánovaný na 30. října, při kterém má vynést na orbit novou loď Progress M-13M s novou várkou zásob pro stanici ISS. Při tomto startu totiž bude na rozdíl od vypuštění satelitu Glonass-M použit stejný design třetího stupně rakety, jaký se využívá i u startů lodi Sojuz s posádkou. Pokud vypuštění Progressu M-13M dopadne dobře, otevře to dveře pro start nové posádky ke stanici ISS.

Stanice ISS částečně ochromena

Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa. Autor: NASA
Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa.
Autor: NASA
16. září přistála v Kazachstánu loď Sojuz TMA-21 s třemi kosmonauty, kteří pracovali na palubě ISS od dubna. Jejich odlet na palubě komplexu zanechal pouze tříčlennou posádku ve složení Mike Fossum (USA), Sergej Volkov (Rusko) a Satoši Furukawa (Japonsko), tato trojice nyní bude na ISS pracovat sólo až do poloviny listopadu, protože další kosmonauté dorazit zatím nemohou kvůli přerušení startů raket Sojuz. Kosmický komplex, již zaběhnutý s posádkou čítající šest členů, se tedy na dva měsíce vrátil k dřívější horší variantě poloviční posádky, tři lidé provoz stanice zvládají, jen provádění vědeckých experimentů dosti strádá. Zde pro zajímavost připomeňme, že teoretická minimální posádka, nutná k provozu stanice, čítá dva a půl člověka, nejhorší časy si stanice prožila po havárii raketoplánu Columbia, kdy byla její dlouhodobá posádka kvůli výpadku zásobování raketoplány zredukována na pouhé dva členy.

Původní černé vize o dočasném provozu ISS bez posádky se naštěstí nevyplní. 14. listopadu má ke stanici odstartovat loď Sojuz TMA-22, první pilotovaná mise po srpnové havárii (původní plán předpokládal start 22. září), v kabině Sojuzu budou sedět tři kosmonauté, kteří mají k ISS dorazit 16. listopadu. Již 22. listopadu se však má vrátit na Zemi současná trojice Fossum, Volkov, Furukawa ve svém Sojuzu TMA-02M, jejich návrat nelze odkládat, protože okolo 22. listopadu končí vzhledem ke dráze ISS možnost přistávat v Kazachstánu ve dne, což vyžadují bezpečnostní předpisy, další okno denních přistání se otevírá až na konci prosince, kdy Rusové přistání odmítají kvůli tradiční kazašské kruté zimě. Šest dní ale údajně na předání stanice mezi oběma trojicemi naprosto stačí. Trojice, která na ISS dorazí v polovině listopadu, se posil má dočkat 28. prosince. Počínaje tímto dnem by tedy ISS měla opět dlouhodobě hostit šest astronautů.

Zdroje:

NASASpaceFlight.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »