Ilustrační obrázek mise Phobos-GruntDružice Phobos-Grunt, nešťasný ruský projekt za účelem výzkumu Marsova měsíce Phobos, skončí v následujících pěti dnech v zemské atmosféře. Při svém zániku by mohla na zatím přesně neurčeném místě vykouzlit jasný bolid. Okamžik zániku družice se předpovídá na 15. ledna 2012 ve 22 hodin světového času s chybou 4 hodin. Mezitím se na družici zaměřují pozemští astrofotografové, aby získali poslední snímky jejího přeletu před zánikem.
Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012. Autor: Terry LegaultPhobos-Grunt je ruská družice, která byla vypuštěna 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur. Jejím cílem bylo přistání na Phobosu, jednom z marsovských měsíců, získání vzorků na Phobosově povrchu nebo výzkum marsovské atmosféry a principu vzniku známých marsovských prachových bouří. Ke smůle mise se ovšem po oddělení druhého stupně rakety nepodařilo zažehnout pohon navádějící družici k Marsu. Následujících asi 12 dní, kdy ještě existovala šance k navedení družice ke svému cíli, Rusové s družicí rovněž nenavázali spojení. Až 22. listopadu 2011 australská stanice ESA v Perthu uspěla, na další manévry už ale bylo pozdě. Rusové nyní ještě stále z dat získaných po opětovném navázání kontaktu zjišťují, kde mohla být závada.
Phobos-Grunt zůstal po nezdaru zmíněného manévru uvězněn na oběžné dráze Země, která satelit nyní vtahuje zpátky do zemské atmosféry. Podle současných výpočtů se ruský satelit dostane do "náručí pekla" okolo pondělí 15. ledna 2012 v 22 hodin UT +/- 4 hodiny. Průběžné zpřesnění okamžiku pádu můžete sledovat například na Spaceweather.com. Tam rovněž najdete i některé snímky přeletů družice nad různými kouty světa. Z České republiky pád nejspíš pozorovatelný nebude. Aktuální výpočet času a místa dopadu můžete najít na stránce www.spaceflight101.com.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve