GaNOpět vám přinášíme přehled několika drobných aktualit na poli světelného znečištění. Tou nejpodstatnější je zahájení nového ročníku celosvětového projektu Globe At Night, který v minulém roce podpořilo 115 zemí a podařilo se tak nashromáždit přes 60 tisíc pozorování. Globe At Night má letos hned 4 turnusy.
První z nich je odkaz na pořad Českého rozhlasu Leonardo Třetí dimenze, kde vystoupil Pavel Suchan, předseda Skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti a další odborníci. Řeč byla o Jizerské oblasti tmavé oblohy.
3dimenzeDále je potřeba připomenout, že je opět možné zapojit se do projektu GLOBE at Night, který má za úkol mapovat světelné znečištění po celém světě a hlavně zvýšit povědomí o tomto problému. Princip je zcela jednoduchý - na stránkách GLOBE at Night si stáhnete vyhledávací mapky souhvězdí Orion, u něho pak po setmění učiníte patřičné (a na stránkách popsané) pozorování a posléze odešlete hlášení, kolik hvězd jste byli schopni vidět. Do roku 2011 přispěli do projektu lidé ze 115 zemí světa počtem 66 000 měření. Projekt je tak do dnešního dne nejúspěšnější kampaní svého druhu. Pokud vám současné sychravé počasí nedovolí pozorovat v nynějším termínu 14. - 23. ledna, máte další šanci 12. - 21. února, 13. - 22. března a 11. - 20. dubna.
ThingbigPodobným projektem, jako GLOBE at Night, je How many stars…?. Ten probíhá po celý rok a v principu je podobný kampani GLOBE at Night. Potěšující zprávou je, že slovenští kolegové zprovoznili slovenský překlad stránek tohoto projektu a nejen to. Stránky obsahují i mnohé další informace. Najdete je na stránce svetelneznecistenie.sk.
A poslední aktualitou je ukázka kartičky pro děti, kterou vydala Česká astronomická společnost spolu s mladými lidmi z projektu Výzkum a popularizace světelného znečištění. Ten podporuje Nadace O2 v rámci projektu Think Big. Pokud se podaří sehnat další finanční prostředky, budou jistě následovat další podobné série, například o tom, jak se hmyzák zamiloval do lampy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
