Start rakety Vega v představě malíře. Autor: ESAOd dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.
Přípravy k premiérovému startu nového nosiče, nazvaného Vega, započaly v listopadu na evropském kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), když byl na startovací rampu nainstalován jeho první stupeň. Záhy následovalo přidání zbylých tří stupňů, celkem je tedy Vega připravována jako nosič čtyřstupňový.
Raketa Vega. Autor: ESACelá raketa před dvěma týdny podstoupila prozkoušení každičkého svého systému od řídících a naváděcích počítačů přes přenos telemetrie do řídícího střediska až k pohonnému systému, separační pyrotechnice a bezpečnostním systémům. Testování vyvrcholilo v pátek 13. ledna. Řídící středisko v tento den zapnulo veškeré systémy rakety Vega včetně tlakování pohonného systému čtvrtého stupně kvůli aktivaci ventilů jeho trysek (čtvrtý stupeň jako jediný spaluje tekuté palivo), systémy uvedlo do startovního módu a simulovalo předstartovní operace, poté převzal řízení věcí palubní software Vegy a simulovaly se různé letové situace. Všechny tyto testy dopadly na jedničku a raketa je tudíž připravena k premiérové misi.
První start nové evropské rakety je v plánu 9. února, Vega by v jeho závěru měla umístit na oběžnou dráhu celkem devět satelitů: italské oběžnice LARES a ALMASat-1 a sedm objektů CubeSat od studentů evropských univerzit.
Do startu ještě na řadu přijde instalace aerodynamického krytu se satelity na špici rakety, celková prověrka již kompletního startovacího systému a generálka odpočítávání ke startu.
Nová raketa Vega
Vega je nový systém dopravy na oběžnou dráhu Evropské kosmické agentury (ESA), ztělesněný malou, spolehlivou raketou, která má učinit cestování na orbit snadnější, rychlejší a (především) levnější. Je vyvíjena jako poměrně flexibilní nosič, který zvládne širokou škálu misí a typů nákladu. Co se týče nosnosti, Vega bude schopna vynést do kosmu 300 až 2500 kilogramů nákladu do výšky stovek kilometrů, mezi jejími možnostmi budou i mise na polární oběžnou dráhu. Konkrétní hodnota nosnosti pro určitou misi samozřejmě bude záležet na požadovaném typu a výšce oběžné dráhy. Vega je vysoká 30 metrů a široká tři metry. Netřeba snad zmiňovat, že premiérový start bude pro program Vega klíčový, jelikož v praxi prověří naprosto vše od pozemní infrastruktury po oddělení nákladu od posledního stupně na oběžné dráze. Nezbývá tedy, než držet palce.
Pro další informace o prvním letu Vegy sledujte astro.cz.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo