Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu historického startu lodi Dragon C2+
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu historického startu lodi Dragon C2+

Dragon startuje k historické misi. Autor: NASA
Dragon startuje k historické misi.
Autor: NASA
"Stojíme na počátku nové éry kosmických letů," řekla Gwynne Shotwellová, prezidentka společnosti SpaceX. V úterý 22. května 2012 se podařilo konečně vypustit historicky první loď soukromého sektoru k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože po minulém pokusu bychom asi jen těžko hledali někoho, kdo by si vsadil. Start se uskutečnil v 09:44 SELČ, náš přenos zde začal v 9 hodin.

Videozáznam startu Dragonu z vysílání TV NASA. Zdroj: kanál NASA na youtube.com


10:05 Náš přenos končí, děkujeme za vaši pozornost. TV NASA nyní bude vysílat reprízy startu.

10:03 Přílet Dragonu ke stanici ISS je v plánu dva dny po startu, jak jsme zvyklí z misí Sojuzů, Progressů nebo dříve raketoplánů. Podle výsledků testů, provedených v blízkém okolí stanice, se Dragon možná se stanicí spojí v pátek 25. května.

09:58 Řídící středisko oprávněně jásá, Dragon je bezpečně na orbitě.

09:56 Rozepnutí solárních panelů, poslední důležitý mezník startu Dragonu, pro výrobu elektřiny potvrzeno. Je to poprvé, co jsou lodí Dragon použity, v prosinci 2010 využity nebyly. Velkou otázkou byla úspěšná separace krytů panelů před jejich rozevřením.

Animace oddělení lodi od druhého stupně. Autor: SpaceX
Animace oddělení lodi od druhého stupně.
Autor: SpaceX
09:54 9 minut a 49 vteřin po startu se Dragon odpojil od nosné rakety na oběžné dráze. Parametry výchozí dráhy jsou následující: výška 310 X 340 km, sklon vůči rovníku 51,6 stupně.

09:53 V čase 9 minut a 14 sekund po startu byl vypnut motor vrchního stupně rakety Falcon (událost v letovém plánu zapsána jako SECO), tím je start úspěšně hotov, loď Dragon dosáhla výchozí oběžné dráhy. Čekáme na její separaci od vrchního stupně rakety.

09:48 Aerodynamický kryt lodi Dragon byl odhozen. Raketa se již pohybuje mimo husté prostředí atmosféry a hmotnost krytu by ji zbytečně zpomalovala.

Oddělení stupňů v animaci. Autor: SpaceX
Oddělení stupňů v animaci.
Autor: SpaceX
09:47 Přesně tři minuty po startu dohořel motor prvního stupně rakety (v letovém plánu jako MECO), o 5 sekund později první stupeň odpadl a konečně za dalších 7 sekund, tedy v čase 3:12 po startu, se zažehl motor druhého stupně.

09:44 3, 2, 1 a START! Píšeme dějiny!

09:43 Minuta do startu, hlavní počítač Falconu 9 přepnut do startovního módu. Po natlakování nádrží se tři sekundy před startem zažehnou motory prvního stupně. Jdeme na start! (snad jen ne jako posledně)

09:42 SpaceX i vojenské letectvo daly závěrečné "GO" dnešnímu startu.

09:41 T-3 minuty, doplňování tekutého kyslíku, jež kolem rakety vytváří krásné bílé oblaka svým odpařováním, bylo odpojeno.
Za pár minut (snad) uslyšíme závěrečné "GO" pro dnešní precizně načasovaný start z úst letového ředitele SpaceX a odpovědného důstojníka vojenského letectva USA, které monitoruje veškerý vzdušný provoz. Připomínáme, že NASA s tímto startem nemá nic společného, věcí NASA se mise stane, až se Dragon přiblíží ke stanici ISS, což je v plánu pozítří.

09:39 Falcon také přešel na vlastní zdroj energie po vzoru Dragonu. Napětí roste (i ve sběrnicích rakety i mezi diváky).

09:36 T-8 minut, Dragon přepnut na interní zdroj elektřiny.

09:34 Deset minut do startu, díky finálnímu "GO" z řídícího střediska se právě rozjíždí poslední sekvence příprav, jsme na cílové rovince.

Pohled do sálu, ze kterého se dnes řídí start rakety Falcon. Autor: SpaceX
Pohled do sálu, ze kterého se dnes řídí start rakety Falcon.
Autor: SpaceX
09:32 Po úspěšném hlasování v řídícím středisku padlo "GO" pro zahájení poslední sekvence příprav.

09:30 Minuta do finálního hlasování GO/NO-GO, poslouchejte TV NASA.

09:29 Když se podíváme do plánu předstartovních příprav, zjistíme, že 7,5 hodiny před startem (tedy asi v 02:14 v noci našeho času) letoví kontroloři aktivovali systémy rakety pro start, v 05:54 začalo tankování tekutého kyslíku do palivových nádrží rakety, o 10 minut později se přidal i vysoce čistý kerosin (RP-1). Tankování nádrží bylo dokončeno asi v 06:29 SELČ, kryogenní tekutý kyslík, který se rychle odpařuje, je však doplňován až téměř do startu.

09:26 Falcon i Dragon jsou připraveny ke startu, počasí je dobré, technické potíže žádné.

Aktuální záběr z kosmodromu. Autor: TV NASA
Aktuální záběr z kosmodromu.
Autor: TV NASA
09:23 Za asi minutu začne příprava a instruktáž týmu v řídícím středisku startu letovým ředitelem na závěrečné fáze před startem, hlasování GO/NO-GO proběhne 13 minut před startem.

09:19 Necelá půlhodinka do startu, vše je stále "GO".
Chcete se dozvědět něco o nosné raketě, jež dnes bude použita, nebo o místě, ze kterého se bude startovat? Čtěte záznam přenosu minulého pokusu o vypuštění lodi Dragon (hlavně v časech 10:03, 10:25 a 10:28). Chcete se dozvědět něco o této historické misi lodi Dragon? Čtěte tiskové prohlášení České astronomické společnosti z 18. 5. 2012.

09:15 Řídící středisko v Houstonu již "GO" pro start dalo, tento start však není věcí NASA, tou se mise stane až při příletu Dragonu k ISS. Její posádka se mimochodem také dnes chystá sledovat živě dnešní start.

09:12 Na sever i na jih od floridského kosmodromu se pohybují frontální systémy oblačnosti, nad kosmodromem je však relativně jasno jen s trochou oblaků ve výšce asi 760 metrů. Vítr, seč sílící, je stále v limitech se svou rychlostí okolo 5 m/s, teplota vzduchu je asi 23 °C. Celkově je počasí ideální s pouze 20procentní šancí neúspěchu, což je ještě lepší, než v sobotu.

09:08 Minulý, nervy drásající, pokus o start lodi Dragon v sobotu 19. května byl zrušen pouhé půl sekundy před vzletem rakety kvůli příliš vysokému tlaku ve spalovací komoře motoru č. 5 prvního stupně rakety Falcon 9. Ještě toho dne technici objevili příčinu: zaseknutý ventil. Tisková mluvčí SpaceX Kirstin Grantham hovořila o ventilu v potrubí vedoucím plynný dusík při tlakování motoru před zážehem, který se zasekl a zůstal otevřený.
Jisté však je, že ventil byl ještě v sobotu v noci vyměněn, v neděli úspěšně otestován a u zbylých osmi motorů prvního stupně nebyly nalezeny známky obdobných problémů. Proběhly také pečlivé analýzy dat.

09:02 Na kosmodromu probíhá vše jako po másle, raketa je plně natankována, věž startovací rampy je odsunuta, počasí je velmi dobré: aktuálně 80 % GO.

09:00 Vítejte u v pořadí již druhého přenosu startu lodi Dragon C2+ k ISS! Problém, jež nám v sobotu připravil zvrat jako z hollywoodského filmu, byl dle SpaceX zdárně vyřešen a firma i přes evidentní váhání dnešní start včera v pozdním odpoledni našeho času povolila.

Doporučené odkazy: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »