Tma v Beskydech začíná být pro městského člověka mimořádným zážitkem
Dřevený kostelík na GruňiV pondělí 14. května 2012 se v horské chatě Švarná Hanka konalo úvodní setkání uvedené názvem První konference ke vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Sešli se na něm zástupci Správy CHKO Beskydy, Lesů ČR, místních samospráv, České astronomické společnosti, Astronomického ústavu AV ČR a Slovenské astronomické společnosti. Tématem setkání bylo představení záměru vyhlásit v okolí Gruně oblast tmavé oblohy.
ThingbigOblasti tmavé oblohy vznikají po celém světě s cílem chránit noční přírodu, která noční tmu potřebuje. "Nebude to však znamenat žádné zhasínání, či jiné nucené omezování osvětlení. Zdejší obloha je již tak kvalitní a doufáme, že si každý sám uvědomí, že se mu vyplatí ji zachovat a svítit s rozumem", říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Po světě je vyhlášeno 25 oblastí či parků tmavé oblohy, z toho jedna u nás v Jizerských horách jako formálně první mezinárodní oblast tohoto druhu, v tomto případě česko - polská (www.izera-darksky.eu). Další najdeme na východě Slovenska v národním parku Poloniny (poloniny.svetelneznecistenie.sk), dvě jsou také v Maďarsku.
Konferenci organizovali mladí lidé podpoření z programu Think bigNadace O2, kteří zároveň staví stanici k měření světelného znečištění a pozorování meteorů na Bílém Kříži. "Až bude padat další meteorit Morávka, budeme to mít v přímém přenosu", dodává s úsměvem Jan Kondziolka, který tento projekt vede.
Při jednání panovala vzácná shoda, byly stanoveny konkrétní úkoly a tak se snad v dohledné době jednoho roku můžeme těšit na Beskydskou oblast tmavé oblohy, jak se má oficiálně jmenovat.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
