Říjnové výročí: Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov
Autor: http://www.spacefacts.de/more/cosmonauts/page/english/rukavishnikov_nikolai.htm
Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov se narodil v městě Tomsk, ležícím v jihozápadní části Sibiře. Jeho otec pracoval na železnici a rodina kvůli tomu poměrně dost cestovala, zejména po východních částech SSSR.
Po absolvování střední školy se Rukavišnikov přihlásil na Moskevský inženýrsko-fyzikální institut (MEPI) a roku 1951 jej začal studovat. Školu ukončil o šest let později a získal inženýrský titul. Poté pracoval v konstrukční kanceláři č. 1 (OKB 1), kterou vedl Sergej Koroljov. Zde vznikl legendární Sputnik 1 i další sovětské umělé družice, kosmické sondy nebo kosmické lodi.
Roku 1967 se přihlásil mezi kosmonauty a byl přijat do skupiny civilních specialistů č. 2. Nejprve se připravoval na let k Měsíci, když ještě v SSSR doufali, že se jim podaří uskutečnit tuto výpravu dříve než USA. Nakonec však tento "kosmický závod" vyhráli Američané a sovětský lunární program byl zrušen.
Rukavišnikov se se tak nedostal k Měsíci, ale třikrát vzlétl na oběžnou dráhu Země. Poprvé to bylo 23. dubna 1971 v kosmické lodi Sojuz 10. Dalšími členy posádky byli Vladimir Šatalov a Alexej Jelisejev. Kosmická loď přiletěla k orbitální stanici Saljut 1, připojila se k ní a déle než pět hodin zůstala spojena. Kosmonauti však neotevřeli průlez a nepřestoupili na palubu Saljutu. Údajně se měl jen prověřit nový spojovací systém a chování spojených těles, ale spekuluje se o tom, že k přestupu nedošlo kvůli technické závadě. Později se loď odpojila a po dalším letu ve formaci se vrátila na Zem.
Druhý let absolvoval Rukavišnikov spolu s Anatolijem Filipčenkem na palubě kosmické lodi Sojuz 16 v prosinci 1974. Během něj se zkoušely různé systémy, které byly později použity při spojení sovětské a americké lodi během mise Sojuz-Apollo.
Poslední výprava, ve které byl kromě Rukavišnikova i bulharský kosmonaut Georgi Ivanov, byla nejdramatičtější. Kosmická loď Sojuz 33 měla přiletět k orbitální stanici Saljut 6, spojit se s ní a kosmonauti přestoupit do jejích útrob. Zpočátku šlo vše podle plánu, ale během přibližovacího manévru, asi tři kilometry od stanice, přestal fungovat hlavní motor a už se jej nepodařilo zprovoznit. Kosmonauti se proto museli nachystat na návrat. Použili rezervní motor a během sestupu je čekalo přetížení až 10 g. Vše naštěstí dopadlo dobře a loď nakonec bezpečně přistála zpátky na Zemi.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
O autorovi
Václav Kalaš
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
