Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce

Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce

Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa Hojčová
Polotieňové zatmenie s koronou.
Autor: Táňa Hojčová
V sobotu 19. října 2013 časně ráno se vysoko nad českou kotlinou odehrálo nevýrazné zatmění Měsíce. Přestože decentní úkaz byl spíše v hledáčku majitelů fotoaparátů, zaujal i požítkáře s dalekohledem v ruce či bez něj. Možná i proto, že šlo do září roku 2015 o poslední zatmění Měsíce viditelné z naší země. Do redakce přišlo několik zdařilých fotografií, za něž autorům děkujeme.

Aktualizováno: 21. října 2013, 17:52 SELČ.

Své snímky zatmění do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Měsíční závoj. Autor: Radka Pavlíková
Měsíční závoj.
Autor: Radka Pavlíková
Jméno: Radka Pavlíková
Datum: 19. října 2013, 1:51 SELČ
Místo: Nové Město nad Metují
Poznámka: Fotoaparát: Olympus X-930 Tento snímek vznikl převráceně, je tedy otočen.
Lunar eclipse. Autor: Michal Lachký
Lunar eclipse.
Autor: Michal Lachký
Jméno: Michal Lachký
Datum: 19. října 2013, 2:26 SELČ
Místo: Palárikovo
Poznámka: Fotené afokálne Canonom EOS 550D cez malí Newton 76/300+25mm okulár. Na snímkach bol upravený len kontrast a boli poskladané dokopy v Photoshope CS3. Počas pozorovania bolo úplne jasno a úkaz bol dobre viditeľný aj voľným okom. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa Hojčová
Polotieňové zatmenie s koronou.
Autor: Táňa Hojčová
Jméno: Táňa Hojčová
Datum: 19. října 2013, 1:59 SELČ
Místo: Bratislava
Poznámka: Fotoaparát Canon EOS 5D Mark III, EF 70-200 mm, f/2.8L IS USM - 70.0 mm, spracované v Photoshope.
Polotieňové zatmenie Mesiaca. Autor: Ivan Šranko
Polotieňové zatmenie Mesiaca.
Autor: Ivan Šranko
Jméno: Ivan Šranko
Datum: 19. října 2013, 1:30 SELČ
Místo: Žiar nad Hronom, Slovensko
Poznámka: Nikon D40, Nikkor 55-200VR na 200 mm, fotené z ruky v časových intervaloch. Časy pri záberoch sú v SELČ.
Polostínové zatmění v barvách. Autor: Petr Horálek.
Polostínové zatmění v barvách.
Autor: Petr Horálek.
Jméno: Petr Horálek
Datum: 19. října 2013, 1:55 SELČ
Místo: Ústupky
Poznámka: Jako zázrakem se právě před maximem úkazu křišťálově vyjasnilo a potemněmí Měsíce byl krásně vidět i očima... Canon 6D, MTO 10/1000, ISO 500, 6x1/400 s, složeno v Registax, o 40 % přisyceno.
Čiastočné zatmenie Mesiaca. Autor: Jaroslav Merc
Čiastočné zatmenie Mesiaca.
Autor: Jaroslav Merc
Jméno: Jaroslav Merc
Datum: 18. října 2013, 22:42 SELČ
Místo: Košice
Poznámka: CANON EOS 600D.
Polostínové zatmění Měsíce. Autor: Vilém Heblík
Polostínové zatmění Měsíce.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 19. října 2013, 2:04 SELČ
Místo: Jezbořice
Poznámka: Na Pardubicku to nejdříve vypadalo, že oblačnost pozorování úkazu znemožní, nakonec však Měsíc v době maximální fáze polostínového zatmění začal prosvítat mezi mraky a o něco později se již oblačnost začala zcela rozpadat. A tak se toto na dlouhou dobu poslední zatmění, které bylo viditelné z ČR, podařilo odpozorovat a vyfotit i když polostínové zatmění není příliš výrazným jevem. První snímek je focený afokálně za dalekohledem R70/700 pomocí fotoaparátu Panasonic DMC-LZ7. Další snímky pořízeny fotoaparátem Canon EOS 1100D na stativu. Detail Měsíce s objektivem Sigma 70-300@300 mm, širokoúhlé snímky objektivem Canon 18-55@18 mm.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Polostínové zatmění Měsíce. Autor: Antonín Hušek
Polostínové zatmění Měsíce.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 19. října 2013, 1:53 SELČ
Místo: Švihov
Poznámka: MAK 90/1250. Canon EOS 450D. Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Článek o úkazu
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com
[4] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »