Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce

Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce

Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa Hojčová
Polotieňové zatmenie s koronou.
Autor: Táňa Hojčová
V sobotu 19. října 2013 časně ráno se vysoko nad českou kotlinou odehrálo nevýrazné zatmění Měsíce. Přestože decentní úkaz byl spíše v hledáčku majitelů fotoaparátů, zaujal i požítkáře s dalekohledem v ruce či bez něj. Možná i proto, že šlo do září roku 2015 o poslední zatmění Měsíce viditelné z naší země. Do redakce přišlo několik zdařilých fotografií, za něž autorům děkujeme.

Aktualizováno: 21. října 2013, 17:52 SELČ.

Své snímky zatmění do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Měsíční závoj. Autor: Radka Pavlíková
Měsíční závoj.
Autor: Radka Pavlíková
Jméno: Radka Pavlíková
Datum: 19. října 2013, 1:51 SELČ
Místo: Nové Město nad Metují
Poznámka: Fotoaparát: Olympus X-930 Tento snímek vznikl převráceně, je tedy otočen.
Lunar eclipse. Autor: Michal Lachký
Lunar eclipse.
Autor: Michal Lachký
Jméno: Michal Lachký
Datum: 19. října 2013, 2:26 SELČ
Místo: Palárikovo
Poznámka: Fotené afokálne Canonom EOS 550D cez malí Newton 76/300+25mm okulár. Na snímkach bol upravený len kontrast a boli poskladané dokopy v Photoshope CS3. Počas pozorovania bolo úplne jasno a úkaz bol dobre viditeľný aj voľným okom. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa Hojčová
Polotieňové zatmenie s koronou.
Autor: Táňa Hojčová
Jméno: Táňa Hojčová
Datum: 19. října 2013, 1:59 SELČ
Místo: Bratislava
Poznámka: Fotoaparát Canon EOS 5D Mark III, EF 70-200 mm, f/2.8L IS USM - 70.0 mm, spracované v Photoshope.
Polotieňové zatmenie Mesiaca. Autor: Ivan Šranko
Polotieňové zatmenie Mesiaca.
Autor: Ivan Šranko
Jméno: Ivan Šranko
Datum: 19. října 2013, 1:30 SELČ
Místo: Žiar nad Hronom, Slovensko
Poznámka: Nikon D40, Nikkor 55-200VR na 200 mm, fotené z ruky v časových intervaloch. Časy pri záberoch sú v SELČ.
Polostínové zatmění v barvách. Autor: Petr Horálek.
Polostínové zatmění v barvách.
Autor: Petr Horálek.
Jméno: Petr Horálek
Datum: 19. října 2013, 1:55 SELČ
Místo: Ústupky
Poznámka: Jako zázrakem se právě před maximem úkazu křišťálově vyjasnilo a potemněmí Měsíce byl krásně vidět i očima... Canon 6D, MTO 10/1000, ISO 500, 6x1/400 s, složeno v Registax, o 40 % přisyceno.
Čiastočné zatmenie Mesiaca. Autor: Jaroslav Merc
Čiastočné zatmenie Mesiaca.
Autor: Jaroslav Merc
Jméno: Jaroslav Merc
Datum: 18. října 2013, 22:42 SELČ
Místo: Košice
Poznámka: CANON EOS 600D.
Polostínové zatmění Měsíce. Autor: Vilém Heblík
Polostínové zatmění Měsíce.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 19. října 2013, 2:04 SELČ
Místo: Jezbořice
Poznámka: Na Pardubicku to nejdříve vypadalo, že oblačnost pozorování úkazu znemožní, nakonec však Měsíc v době maximální fáze polostínového zatmění začal prosvítat mezi mraky a o něco později se již oblačnost začala zcela rozpadat. A tak se toto na dlouhou dobu poslední zatmění, které bylo viditelné z ČR, podařilo odpozorovat a vyfotit i když polostínové zatmění není příliš výrazným jevem. První snímek je focený afokálně za dalekohledem R70/700 pomocí fotoaparátu Panasonic DMC-LZ7. Další snímky pořízeny fotoaparátem Canon EOS 1100D na stativu. Detail Měsíce s objektivem Sigma 70-300@300 mm, širokoúhlé snímky objektivem Canon 18-55@18 mm.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Polostínové zatmění Měsíce. Autor: Antonín Hušek
Polostínové zatmění Měsíce.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 19. října 2013, 1:53 SELČ
Místo: Švihov
Poznámka: MAK 90/1250. Canon EOS 450D. Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Článek o úkazu
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com
[4] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »