Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc

V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 19. října. Autor: EAI.
Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 19. října.
Autor: EAI.
V noci z pátka na sobotu, tedy 18./19. října 2013, nastane nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Díky vysoké poloze měsíčního úplňku nad obzorem v době maximální fáze zatmění bychom ale potemnění ze spodního okraje našeho kosmického souseda měli bez obtíží zaznamenat fotograficky či dokonce i pouhýma očima. V České republice je to navíc poslední měsíční zatmění do roku 2015.

Polostínového zatmění Měsíce se stáváme svědky v době, kdy se Měsíc ocitá v blízkosti plného zemského stínu. Běžně za úplňku nesledujeme žádný druh zatmění, neboť stín Země je ve vzdálenosti Měsíce asi třikrát větší jak Měsíc (s polostínem asi pětkrát), zatímco sklon měsíční dráhy vůči ekliptice je desetkrát větší než úhlový průměr Měsíce. Proto musíme čekat na vhodnou chvíli, kdy se Měsíc v úplňku dostatečně přiblíží k zemskému stínu. Kdybychom zrovna v době polostínového zatmění pobývali na nějaké měsíční základně, spatřili bychom na temné měsíční obloze takřka černou Zemi, kolem níž by se rozkládal slabý naoranžovělý prstýnek sluneční světlo rozptylující zemské atmosféry. A u okraje naší planety by pak oslnivě svítilo Slunce částečně schované za Zemí. Čím blíže by Měsíc ležel u plného zemského stínu, tím větší kus Slunce by se za naší rodnou planetou schovával.

Vraťme se však zpátky na Zemi, odkud Měsíc v úplňku na obloze proplouvá zemským polostínem. Úkaz bývá zpravidla očima nepozorovatelný, neboť potemnění v zemském stínu je nevýrazné. Ovšem plný zemský stín není zcela ostrý a oblast polostínu obepínající plný stín do vzdálenosti asi poloviny průměru Měsíce v úplňku (tedy něco přes 15') je již docela tmavá a svit úplňku se v ní oslabí i při pohledu pouhýma očima. Pochopitelně mnohem lepší je úkaz zachytit fotograficky, neboť snímač fotoaparátů má asi tisíckrát menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak zvýraznit gradient jasu v zemském polostínu.

Páteční, resp. sobotní úkaz začíná jen krátce před půlnocí, ve 23 hodin 51 minut SELČ. Této fáze si ovšem vůbec nevšimneme. Teprve okolo 1 hodiny 20 minut SELČ už by se mohlo zdát, že je Měsíc ze spodního okraje mírně tmavší. V té době bude navíc velmi vysoko, takřka nad jižním obzorem. Maximální fáze zatmění nastane v 1 hodinu 50 minut SELČ, kdy Měsíc mine plný zemský stín jen o 0,14° severně. Potemnění viditelné pouhýma očima bude patrné přibližně ještě půl hodiny, tedy do 2 hodin a 20 minut. Do konce úkazu ve 3 hodiny 50 minut se již úplněk bude zdát prakticky normální.

Jak již bylo několikrát zmíněno, značně lépe se úkaz podaří zachytit fotograficky. Proto neváhejte a zamiřte svůj fotoaparát v sobotu mezi 1:30 a 2:30 SELČ na Měsíc. Protože jde o úplněk a potemnění bude opravdu mírné, stačí volit i při větším ohnisku poměrně krátké expozice. Doporučujeme fotit s ohniskem alespoň 200 mm (vhodné pro kompozici s krajinou), ovšem pro detaily na Měsíci je třeba objektivu s ohniskem přes 500 mm. Své snímky nám můžete zaslat do galerie přes formulář, při větším množství přůspěvků vytvoříme fotogalerii.

Dalšího zatmění Měsíce se dočkáme až v roce 2015. Odehraje se na státní svátek v pondělí 28. září a půjde o zatmění úplné. Navíc po dlouhé době (od roku 2008) první úplné měsíční zatmění, které z našeho území spatříme prakticky v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Informace o zatmění 18./19. října 2013
[2] Zatmění Měsíce viditelná z ČR v tomto desetiletí
[3] Hvězdářská ročenka 2013, J. Rozehnal a kol., HaP Praha (2012)
[4] ShadowAndSubstance.com - animace nejbližších zatmění a podobných úkazů (Larry Koehn)
[5] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »