Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASAAmerický rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.
Stručně na úvod řečeno: vědecké poznatky, vycházející ze vzorků kamenů, které Opportunity nedávno posbíral a zkoumal, odhalují příjemnější a starší fázi v minulosti Marsu plnou vody a stojí v kontrastu s pozdějším kyselým a zoxidovaným prostředím, na které ukazovaly dřívější výzkumy roveru.
„Tyto vzorky jsou starší, než jakékoli zkoumané dříve během mise, a vypovídají o mnohem příznivějších podmínkách pro mikroskopický život v dávné minulosti, než jakýkoliv důkaz kdy zhodnocovaný Opportunity,“ řekl zastupující hlavní vědec mise Ray Arvidson, profesor na univerzitě v St. Louis.
Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011 Autor: NASAŘízení mise Opportunity v kalifornské Pasadeně jezdilo s vozítkem dokola a prohlíželo si snímky okolní půdy, aby našlo zajímavé horniny ke zkoumání. Z oběžné dráhy při pátrání po zajímavých cílech pomohla sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která Mars obíhá od roku 2006. MRO již dříve hlásila v místech pohybu Opportunity jílovitý minerál jménem smektit, bohatý na železo. Rover následně minerál zkoumal v jeho přírodním kontextu, zhodnocovalo se přesné místo nálezu, pozice v místní „hierarchii“ ostatních kamenů a geologických vrstev. Vědci nyní věří, že před vznikem kráteru Endeavour, po jehož okraji se Opportunity zrovna „projíždí“, tj. asi před 4 miliardami roků, bylo v těchto místech opravdu hodně vlhké prostředí, které vytvořilo tento prastarý smektit.
„Čím víc objevujeme Mars, tím zajímavější to je,“ prohlásil Michael Meyer, vědec z NASA. „Nacházíme čím dál více míst, kde Mars pomalu odhaluje teplejší a mokřejší planetu v minulosti. To nás také nabádá pokračovat v hledání důkazu o někdejším životě.“
„Mars nás stále překvapuje, stejně jako v prvním týdnu mise,“ dodává Steve Squyres z univerzity v New Yorku.
Nejnovější poznatky Opportunity jsou skutečně podstatné.
Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře) Autor: NASACo se týče vozítka samotného, Opportunity právě zkoumá místo zvané Matijevic Hill na západním okraji kráteru Endeavour, téměř na opačné straně planety od novější a známější Curiosity. Od výsadku v lednu 2004 má Opportunity naježděno 38,7 kilometrů (původní plán cca 600 metrů) a původně stanovenou tříměsíční životnost tak překračuje 40krát. Za poslední rok zůstává technický stav roveru téměř beze změn a Opportunity je stále schopným výzkumníkem. Dvojče Opportunity, robot Spirit (Duch), vysazený na Rudé planetě o pár neděl dříve, byl prohlášen za mrtvého po šestileté službě počátkem roku 2010, nicméně tato trojice (+ Curiosity) přispěla největšími zásluhami k odhalení různorodého vodního prostředí na starodávném Marsu, od horkých pramenů po silné proudy řek.
Z oběžné dráhy Marsu sledují Opportunity a Curiosity tři družice, americké MRO a Mars Odyssey a evropský Mars Express. Orbitální dráha kolem Marsu bude v září doplněna o americký atmosférický výzkumník MAVEN a premiérovou indickou sondu Mangalyaan 1.
Snímky záhadného kamene před Opportunity Autor: kosmonaut.czV nedávné době také médii proběhla zajímavost z kamer Opportunity: nemalý kámen, který se před vozítkem prostě najednou objevil, přestože na snímku stejného „fleku“ o 12 dní dříve nebyl. Bylo zajímavé hledat odpovědi na internetových fórech, člověk se dozvídal třeba o Marťanech, které už štve délka provozu roveru a snaží se ho zničit, či o natáčení mise v nevadské poušti. Odpověď ale bude mnohem nudnější: Opportunity se mezi pořízením obou snímků kousek přesunula, čili kamínek jí asi odskočil od kola, jeho lokaci přibližně odpovídá i malá rychlost popojíždění roveru.
Nejoptimističtější část zdrojového článku (viz níže) říká, že tým Opportunity se těší, jak pomohou poznatky roveru s plánováním pilotované mise na Mars ve třicátých letech tohoto století.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101