Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nohatá raketa se po startu vrátí na Zemi – již brzy!
Vít Straka Vytisknout článek

Nohatá raketa se po startu vrátí na Zemi – již brzy!

Výstavní exemplář jedné přistávací nohy pro Falcon 9 Autor: SpaceX
Výstavní exemplář jedné přistávací nohy pro Falcon 9
Autor: SpaceX
Americká společnost SpaceX pokračuje v eliminaci domácí i světové konkurence a chystá se dále snížit ceny za vynášení nákladů do vesmíru opětovným používáním prvních stupňů rakety Falcon 9. Projekt je ale ještě ve fázi testování, po zářijovém neúspěchu ponese březnová mise Falconu dokonce přistávací nohy!

Myšlenka vícenásobně použitelných raketových nosičů za účelem ušetření nákladů na výrobu nových je snad stará jako dobývání vesmíru samo. Vždyť vyprodukovala do jisté míry i program amerických raketoplánů, před nímž se vracela z Měsíce z původní přes sto metrů vysoké odpálené rakety jen malá kabina („Na každý let přes Atlantik se přeci také nevyrábí nové letadlo“). V programu STS můžeme vypozorovat kromě toho, že raketoplány létaly do vesmíru mnohokrát ty stejné, i až desetinásobnou využitelnost dvou 45 metrů dlouhých pomocných motorů SRB na pevné palivo, které raketoplán odhazoval asi dvě minuty po startu a ony přistávaly na padácích v Atlantiku, již očekávané loďstvem. V současné době nemá nic podobného žádný nosič.

Idea recyklace použité rakety provází hodně dlouho i (již) slavnou americkou společnost SpaceX, její zakladatel, miliardář Elon Musk, pracuje na vícenásobně použitelném nosiči přes deset let. První raketa pro vynášení družic z dílny SpaceX, Falcon 1 (provoz 2006-09; pět startů), měl první stupeň vytvořený pro přistání do oceánu pomocí padáku, jakmile spálí palivo a oddělí se od stupně druhého, nicméně úspěšné vylovení použitelného stupně Falconu 1 vlastně nikdy neproběhlo.

To se společnost pokusí napravit u dnešní verze svého Falconu s číslem 9. Vlastně se už pokusila:

První stupeň zářijového letu Falconu 9 těsně před impaktem do oceánu Autor: Spaceflightnow.com
První stupeň zářijového letu Falconu 9 těsně před impaktem do oceánu
Autor: Spaceflightnow.com
V září loňského roku vzlétla z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii premiérová vylepšená verze Falconu 9, známá jako Verze 1.1, nabízející silnější motory, větší palivové nádrže, jednodušší (tudíž méně poruchový) způsob oddělování stupňů či lépe jištěnou elektroniku v zájmu vyšší spolehlivosti řídícího systému. Mise úspěšně dopravila na zemskou orbitu kanadskou družici Cassiope pro astronomická pozorování a vymýšlení nových způsobů přenosu dat. To by nebylo až tak zajímavé. Zajímavější byly aktivity prvního stupně Falconu: jakmile se jako již nepotřebný několik minut po startu odseparoval od druhého stupně, znova zapálil tři ze svých devíti motorů Merlin, konzumujících kerosin a kapalný kyslík, a tím snížil rychlost zpětného pádu atmosférou. Těsně před dopadem do vod Pacifiku za několik dalších minut se ještě zažehnul prostřední motor, aby padající první stupeň zpomalil ještě více. Nicméně se to celé nepovedlo a lidé ze SpaceX v moři našli pouze trosky rozbité rakety. Společnost to později svalila na rotaci stupně, která podobně jako uvnitř centrifugy zabránila správnému toku kapalného paliva potrubím a motor bez paliva zhasnul předčasně, rychlost tedy zůstala na smrtelné hodnotě.

Následující dva starty Falconů 9, oba nesly komerční komunikační družice z mysu Canaveral, se o záchranu prvního stupně nepokoušely. Start, jenž nás čeká nyní, do toho ale půjde znova!

V hangáru na mysu Canaveral na Floridě technici právě nyní přidělávají k dalšímu Falconu 9, který má 16. března nad ránem místního času vynést k dvoudennímu letu ke stanici ISS třetí operační loď Dragon, čtyři přistávací nohy! Nohy jsou vyrobené z hliníkové konstrukce a uhlíkových vláken, při startu budou přiléhat zboku k tělu prvního stupně rakety, a po odhození prvního stupně zbytkem rakety asi tři minuty po startu se vyklopí. Stupeň pak navede sám sebe pomocí raketových motorů na hladké přistání do Atlantského oceánu několik set kilometrů od pobřeží, kde se záchranný tým pokusí o vylovení nepoškozeného kusu rakety.

Model spodní části Falconu 9 s dobře patrnými vzpěrami pro přistání Autor: SpaceX
Model spodní části Falconu 9 s dobře patrnými vzpěrami pro přistání
Autor: SpaceX
Možná se vám zdají nohy pro přistání do vody zbytečné. Pak vězte, že konečným cílem SpaceX je přistání prvního stupně na souši, jen kousek od startovací rampy, což zásadním dílem zjednoduší přípravu prvního stupně na další start, navíc by materiál nemusel čelit agresivní slané vodě. Zatím se však bude přistávat do vody, než společnost dokáže, že stupeň sám umí precizně manévrovat ve vysokých rychlostech. O kolik by znovupoužitelnost prvního stupně srazila cenu za start snad netřeba rozvádět.

Následující video Spaceflightnow dokumentuje v první minutě a osmi sekundách, o co půjde:

SpaceX však březnové šance na úspěšné vylovení recyklovatelného přístroje překvapivě nevidí moc optimisticky. „Když vezmeme v úvahu, kolik věcí by muselo klapnout, pravděpodobnost záchrany prvního stupně je malá,“ uvádí mluvčí SpaceX Emily Shanklin. „V září byla šance na záchranu prvního stupně možná 10 procent. Nyní v březnu může dosáhnout 30, maximálně 40 procent. Zřejmě to tedy nevyjde, ale k pozitivnímu výsledku se již blížíme.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »