Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zmrzačené čínské vozítko na Měsíci stále žije a pracuje
Vít Straka Vytisknout článek

Zmrzačené čínské vozítko na Měsíci stále žije a pracuje

Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: Xinhua
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu
Autor: Xinhua
Mnozí to už třeba nečekali, ale čínský „Nefritový králík“ na povrchu Měsíce přežil i třetí lunární noc (kdy si zřejmě opět nesprávně zazimovaný užíval 14 dní teplot kolem -180 °C) a koncem minulého týdne se opět ozval řídícímu středisku a navázal na své předchozí operace. Byť se stále potýká s vážnými poruchami a prakticky už nemůže jezdit, Čína počítá s jeho činností nad plán.

Poté, co během svého třetího místního lunárního dne prováděl pouze pozorování z neměnné pozice, se rover Jutu 22. února uložil s příchodem místního večera do dvoutýdenní hibernace, příštího rána (pozemského času) jej následovala i mateřská přistávací sonda Čchang’e 3, od níž je rover vzdálen asi 100 metrů. Zatímco rover spal ve tmě a extrémním mrazu, čínští vědci se konečně blíže vyjádřili k povaze mechanických potíží, které vozítko prakticky zmrzačily.

Ke konci ledna došlo na palubě Jutu k selhání řídícího elektrického obvodu uvnitř jednotky, která je zodpovědná za pohyby roveru, a ta následně téměř vypověděla službu. Příčiny selhání obvodu jsou pro čínské techniky dodnes záhadou, nicméně je přičítají „komplikovanému prostředí na povrchu Měsíce“. Pod pohyby roveru si ale nesmíme představovat pouze jízdu po Měsíci, oblast působení selhavší jednotky je bohužel mnohem širší a zahrnuje třeba i manévry se stožárem s anténou a kamerou či natáčení solárních panelů. Zhoršení těchto motorických možností Jutu samozřejmě značně komplikuje jeho ukládání do hibernace před místní nocí (popis hibernačního stavu najdete v našem starším článku z února) a zvyšuje možnost, že rover v noci prostě zmrzne. Následkem je také to, že po obou uplynulých nocích na Měsíci se Jutu ozval až dva dny po Čchang’e, protože nejdříve musel ze solárních panelů doplnit energii, které v noci kvůli špatnému zazimování spotřeboval více, navíc kvůli těžkostem ohledně mechanických pohybů zřejmě nebyly solární panely nastaveny do takové polohy, aby je slunce po východu maximálně osvítilo.

Po své třetí hibernaci se Jutu ozval řídícímu středisku v pátek 14. března brzy ráno místního času v Pekingu. Jak bylo uvedeno před pár řádky, mateřská sonda Čchang’e 3 navázala spojení se Zemí již ve středu.

Fotografie přistávací sondy Čchang'e 3, kterou pořídil před odjezdem den po přistání rover Jutu Autor: Xinhua
Fotografie přistávací sondy Čchang'e 3, kterou pořídil před odjezdem den po přistání rover Jutu
Autor: Xinhua
Problémy Jutu přetrvávají a jsou podle všeho již neodstranitelné, rover zřejmě již jízdy nebude nikdy schopen. Na druhé straně vědecké přístroje Nefritového králíka fungují povětšině normálně – například panoramatická kamera, infračervené snímací senzory či geologický radar. Sama Čína oznámila, že Jutu, který právě dovršil plánovanou tříměsíční životnost, je v docela dobrém stavu a bude pracovat déle oproti plánu. Tomu se říká tuhý kořínek!

Jutu i Čchang’e 3 po probuzení obnovily své operace a pokračují ve svých vědeckých úkolech bez dalších potíží.

Když už je řeč o mateřské přistávací sondě Čchang’e 3: s ní dosud nejsou hlášeny žádné potíže (až na selhání hlavní kamery, která ovšem dle Číny byla vyrobená tak, že vydrží pouze pár týdnů) a její optický teleskop, ultrafialová kamera a zařízení pro výzkum měsíčního prachu během minulého lunárního dne (v únoru) splnily stanovené úkoly a vědcům v Číně poslaly veliké množství informací. Čchang’e 3 má v místě přistání pracovat až rok, tudíž minimálně do konce letošního roku.

Mise Čchang’e 3 učinila 15. prosince Čínu třetí zemí světa, která hladce přistála na Měsíci. Vozítko Jutu opustilo výsadkovou sondu v řádu hodin po přistání. Mise Čchang’e 1 a 2 Měsíc pouze obletěly v letech 2007 a 10.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »