Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise
Vít Straka Vytisknout článek

Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise

Takoví gekoni byli na palubě Fotonu Autor: Facebook/Roskosmos
Takoví gekoni byli na palubě Fotonu
Autor: Facebook/Roskosmos
První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.

Kosmická loď Foton M4 byla vypuštěna 18. července pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Již pár hodin po startu se tehdy objevily problémy – plavidlo náhle přestalo reagovat na příkazy ze Země a prošvihlo plánovaný zážeh motorů za účelem zvýšení oběžné dráhy na konečnou výšku 575 kilometrů (po startu se Foton ocitl na eliptické dráze s nejvyšším bodem v 552 a s nejnižším ve 252 kilometrech nad Zemí se sklonem 65 stupňů vůči rovníku, dráha počala v dalších týdnech mírně klesat odporem zbytků atmosféry). Zhruba za týden oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos, že vláda nad Fotonem byla obnovena, nicméně dotyčný zážeh loď nikdy neprovedla. Snad proto odpovědní manažeři zkrátili její misi ze dvou měsíců na 44 dnů.

Schéma lodi Foton M4 Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Schéma lodi Foton M4
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Na palubě lodi se nacházelo celkem asi 850 kilogramů rusko-německých vědeckých pokusů a jejich podpůrného hardwaru. Hlavní třešničkou byla zmíněná pětice gekonů (druh ještěrky; na prstech mají přilnavé polštářky, díky kterým rychle a hladce lezou po svislých stěnách či kmenech stromů, zejména jsou nočními živočichy a jsou schopni vydávat hlasité zvuky; živí se pavouky a hmyzem a jejich domovinou je Asie či Austrálie). Během letu probíhala studie jejich sexuálních návyků v beztížném stavu, což může mnohé napovědět o změnách rozmnožování a sexuality v rámci budoucích lidských posádek dlouhých kosmických misí. Vědci sledovali video z terária gekonů, které jim automaticky poskytovalo vzduch a potravu.

Dalšími „kosmonauty“ byly vinné mušky, které se na oběžné dráze úspěšně rozmnožovaly, vysušená semena a vajíčka housenek, která zase prokazovala svoje reakce na kosmickou radiaci. Letu se zúčastnily rovněž mikroorganismy.

Stranou nezůstal ani výzkum neživých předmětů. V rámci jednoho z pokusů probíhala snaha tvořit co nejkvalitnější krystaly polovodičů, což může mít opět aplikace zde na Zemi v elektronice v podobě rozvoje a zdokonalení solárních panelů, světelných diod či transistorů. V ruské peci na palubě byly dále taveny a rozpouštěny různé typy materiálů a vědce zajímaly dopady magnetických polí a vibrací na následnou krystalizaci rozpuštěných materiálů.

Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem Autor: Facebook/Roskosmos
Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem
Autor: Facebook/Roskosmos
V pondělí 1. září hermeticky uzavřená kabina Fotonu vstoupila do atmosféry a za asistence padáků hladce přistála v jihoruském regionu Orenburg v 11:18 SELČ. Ke kabině následně dorazil záchranný tým, otevřel její poklop a začal vykládat vědecké experimenty. Gekoni však byli nalezeni mrtví. Kdy a hlavně proč uhynuli, na to se nyní zaměří vědecký tým. Rusové nicméně nehlásili žádné další potíže s navrátivším se vědeckým materiálem, který bude nyní rozdělen mezi ruské a německé laboratoře k analýzám.

Provozovatelem lodi byla agentura Roskosmos, federální kosmická agentura ruské vlády. Loď Foton je technicky odvozena od lodí Vostok, kterými letěli do vesmíru první sovětští kosmonauti včetně Jurije Gagarina. Od roku 1985 šlo o 16. misi návratové lodě typu Foton, která je stále zdokonalována. Obdržela například nové sluneční baterie pro prodloužení svých pobytů v kosmu či nový pohonný modul pro korekce dráhy.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Roskosmos, Kosmická loď Foton


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »