Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Sluneční soustava

Gamma záblesky zemského původu

Tzv. Terrestrial Gamma-ray flashes (TGF) jsou krátké záblesky gamma záření související s bouřkami. Trvají pouze několik milisekund a mohou být detekovány jenom na oběžné dráze. Vědci z NASA je objevili náhodou při monitorovánígamma záblesků z nejhlubších oblastí vesmíru. Už druhý záblesk, který detekovala družice Compton GRO, krátce povypuštění v roce 1991, pocházel ze Země. Vědce to velmi znepokojilo, mysleli si, že se jedná o chybu přístroje BATSE. Během devíti let provozu BATSE detekoval kolem 70 TGF. Porovnáním se snímky pořízenými meteorologickými družicemi se zjistilo, že tyto záblesky pocházejí z oblastí bouřkové činnosti. Bohužel, tento přístroj není postaven na detekci těchto krátkých záblesků, takže zachytí pouze ty nejjasnější. TGF by mohly souviset s "červenými duchy" či "modrými výtrysky",neboli mohutnými barevnými emisemi spojenými s blesky mířícími vzhůru, které byly spatřeny na vrcholcích masivních bouřek.
Zdroj: MSFC Space Science News z 26. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Hubbleova konstanta upřesněna

Včera oznámili členové klíčového týmu Hubbleova dalekohledu výsledky osmiletého úsilí vedoucího k zpřesnění základníchúdajů o vesmíru. Tým pozoroval 18 galaxií do vzdálenosti 65 miliónů světelných roků a objevil v nich téměř 800 cefeid, které slouží jako standardní svíčky pro měření vzdáleností ve vesmíru. To umožnilo stanovit hodnotu základní konstanty udávajícírychlost rozpínání vesmíru, tedy Hubbleovy konstanty, na hodnotu 70 km/s/Mpc s přesností 10%. Dosavadní hodnoty se pohybovaly v rozmezí 50 - 100 km/s/Mpc, tedy přesnost určení se mnohonásobně zvýšila. Kombinací této hodnoty s odhady hustoty vesmíru dostali vědci jeho stáří. Za předpokladu, že vesmír se nachází pod tzv. kritickou hustotou, je jeho stáří12 miliard let, což souhlasí se stářím nejstarších hvězd.
Zdroj: STScI Press release 99-19 z 25. května.

redakce II Vzdálený vesmír

HubbleConstant.com

HubbleConstant.com - záblesky záření gamma, rentgenové zářeníkup galaxií a pulsarů ve vzdálených galaxiích - každý z těchto zdrojů může být použit k odhalení tajemství rozměrů, stáří a budoucnosti vesmíru. Proto byla v NASA zřízena webovská stránka "HubbleConstant.com", která bude zdrojem čerstvýchinformací o kosmologických výzkumech a odkazů na klíčové vědecké zdroje.

redakce II Sluneční soustava

Asteroid 1999 AN10

Podle nejnovějších pozorování byla zpřesněna dráha této blízkozemní planetky, která se řadí mezi potenciálně nebezpečnéobjekty. Ukázalo se, že planetka projde v blízkosti Země 7. srpna 2027 v minimální vzdálenosti 37 000 km od středu Země.Pravděpodobnost srážky se Zemí v tomto datu je nulová. K dalšímu přiblížení dojde o 12 let později v roce 2039a dosavadní analýzy ukazují, že pravděpodobnost střetu se Zemí je 1 ku 10 miliónů. Analýzy pohybu tohoto objektu pokračujídále. Planetka byla objevena 13. ledna letošního roku americkými pozorovately z Lincolnu a ihned se zařadila mezi potenciálněnebezpečné objekty, což jsou tělesa, která se přiblíží na méně než 0,05 AU k Zemi.
Zdroj: NEO News & Updates z 18. května
a informace od Petra Pravce z AsÚ AV ČR Ondřejov.

redakce II Ostatní

22. května - Den astronomie

V sobotu 22. května se zejména v USA, ale i v řadě dalších zemí na celém světě "slaví" Den astronomie. Astronomické kluby, observatoře, planetária, university, laboratoře a knihovny pořádají u této příležitosti řadu nejrůznějších akcí, které poskytnou lidem možnost nahlédnout na jejich pracoviště a seznámit se s výsledky jejich práce. Tato akce se zrodila v roce 1973v Kalifornii jako iniciativa pana Douga Bergera, presidenta Severokalifornské astronomické společnosti. Astronomický dense od té doby koná vždy v sobotu v blízkosti 1. čtvrtě Měsíce mezi polovinou dubna a polovinou května. V USA se u tétopříležitosti konají besedy s astronauty a pracovníky NASA, výstavy kamenů dovezených z Měsíce a samozřejmě i denní a nočnípozorování dalekohledy.
Zdroj: Astronomy Day

redakce II Kosmonautika

Družice Terriers má problémy

Družici Terriers postavili studenti Bostonské univerzity s cílem získat nové poznatky o tom, jak změny v ionosféřeovlivňují globální telekomunikační systémy a družice. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Pegasus startující18. května ze základny Vandenberg v Kalifornii. Už krátce po startu se objevili problémy s orientací satelitu v prostoru, kterévedly k tomu, že sluneční panely nemohly být nasměrovány přímo ke Slunci. K zásobování energií posloužily baterie, které sevšak už vybily a nyní je pravděpodobně družice bez elektrického proudu a není schopná komunikovat se Zemí. Už byl sestaven tým odborníků, jehož cílem je pokusit se družici zachránit. Data nasvědčují tomu, že družice je na správné dráze a experti doufají, že dojde k opětovnému, ikdyž pomalému, dobití baterií.
Zdroj: NASA Press release 99-64 ze dne 19. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Další optický protějšek GRB

Pozorování gama-záblesku z 10. května se stalo excelentním příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského pólu. Následovalopřesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5 hodin pozdějinastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2mANTU (první část VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za 30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud detekovaným zábleskům.
Zdroj: ESO Press release ze dne 18. května.

redakce II Kosmonautika

Počítačový program bude velet sondě

Stěžejní test jedné z nových technologií n palubě sondy Deep Space 1 by měl probíhat právě v současné době. Poprvév historii kosmických letů bude velení kosmické sondy svěřeno umělému počítačovému programu. Tzv. Remote Agentbyl uveden do provozu včera a jeho cílem je odpovědět na otázku, zda je možné aby sonda byla plně funkční ve vzdálenosti120 miliónů kilometrů bez podrobných instrukcí ze Země. Během 48 hodin trvajícího testu bude palubní software sám rozhodovat o poloze sondy ve Sluneční soustavě a zažehnutí motorů k zachování vybraného směru. Zároveň bude muset sám řešit "neočekávaný" problém, který pro něj připravila pozemská kontrola, a navrhnout cestu, jak zachovat sondu funční bezlidského zásahu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 17. května.

redakce II Kosmonautika

Start raketoplánu odložen

Start raketoplánu Discovery STS-96, který se měl uskutečnit 20. května, byl minimálně o jeden týden odložen. Odkladby měl umožnit technikům opravu izolace vnější palivové nádrže, která byla poškozena těžkým krupobitím o minulém víkendu. Nové datum startu bude oznámeno zhruba v polovině týdne. Raketoplán byl přesunut ze startovací rampy zpět do hangáru. Cílemletu je základní část Mezinárodní kosmické stanice (ISS) tvořená moduly Zarja a Unity. Discovery bude k ISS připojen 6 dnůa během této doby sedmičlenná posádka přesune na palubu stanice téměř 2 tuny materiálu od přenosných počítačů k oděvůmpro budoucí posádky. Posádku tvoří 4 muži a 3 ženy, velitelem je Kent Rominger, kromě 5 Američanů ji tvoří jeden Rus a jedenKanaďan.
Zdroj: NASA Space Shuttle.

redakce II Vzdálený vesmír

HST Top 10 gravitačních čoček

Astronomové ze Space Telescope Science Institute zveřejnili snímky 10 nejlepších kandidátů na gravitační čočky pořízených Kosmickým dalekohledem. Díky citlivosti a vysokému rozlišení HST můžeme sledovat slabé a vzdálené čočky,které by nemohly být detekovány pozemskými dalekohledy. HST odkryl exotické tvary, prstence, oblouky a kříže, které jsouoptickými klamy vyprodukovanými gravitačními čočkami, velmi hmotnými útvary, které umožňují nahlédnout do vzdálených částí vesmíru. Mezi desítkou kandidátů je i první čočka objevená HST v roce 1995. Tento kandidát byl nedávno potvrzenspektroskopicky s pomocí největších pozemských dalekohledů. Zjistilo se, že čočkou je eliptická galaxie vzdálená 7 miliard světelných roků, která sama zobrazuje kvasar, jehož vzdálenost je 11 miliard sv. r.
Zdroj: Space Telescope Science Institute PR99-18 ze 13. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Růžové černé díry

Skupina astronomů z Australian National University objevila černé díry, které září růžově. Tyto černé díry se nalézajíve vzdálenostech větších než 1 miliarda světelných let a k jejich pozorování byly použity největší australské dalekohledy. Samotnéčerné díry samozřejmě nemají růžovou barvu, ale růžově září plyn v jejich blízkém okolí. Objevitelé se domnívají, že tyto černédíry leží v jádrech galaxíí a za jejich barvu jsou odpovědné hvězdy a mezihvězdný materiál, které do nich padají. Takovými černými děrami jsou kvasary, ale doposud byly známy pouze modré kvasary. Vědci si zatím nejsou jisti, proč září zrovnarůžově.
Zdroj: Tisková zpráva university ze 6. května.

redakce II Sluneční soustava

Galileo prolétl kolem Kalistó

Včera 5. května v 15:56 prolétla sonda Galileo ve vzdálenosti pouhých 1 315 km od Jupiterova měsíce Kalistó,tj. 94 krát blíže než sonda Voyager při průletu v roce 1979. První zprávy ukazují, že setkání bylo úspěšné a Galileo pracovalnormálně. Hlavním cílem tohoto přiblížení bylo využítí gravitačního pole Kalistó k úpravě dráhy sondy. Po 14 měsících strávenýchpodrobným studiem měsíce Europa zahájil Galileo sérii čtyř průletů kolem Kalistó, které jej během šesti měsíců přivedoublíže k Jupiteru a měsíci Io. Vědci doufají, že bližší pohled na Jupiterovu atmosféru odhalí důležité nové detaily o větrech abouřkových oblastech a zejména je pak zajímá podrobný pohled na nejbližší měsíc planety, na Io. V říjnu a listopadu byměl Galileo dvakrát prolétnout nad tímto měsícem.
Zdroj: NASA Space Science News z 5. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Nový druh černých děr

Dva týmy astronomů z NASA a Carnegie Mellon University objevily nezávisle na sobě důkazy o existenci nového typu dosudneznámých černých děr. Tyto černé díry "střední hmotnosti" jsou 100 - 10 000 krát hmotnější než Slunce a zaujímají prostoro velikosti menší než je Měsíc. Dosud byly známy černé díry, které jsou pozůstatky hvězd o hmotnostech několikrát většíchnež je hmotnost Slunce a pak superhmotné černé díry o hmotnostech miliónů až miliard Sluncí, které vznikly v ranných stádiíchvesmíru z obřích plynových oblaků. Jeden tým studoval 39 blízkých galaxií, druhý galaxii M82. Oba detekovaly unikátnírentgenové záření, které podalo důkazy o existenci nové skupiny černých děr. Týmy pracovaly z daty pořízenými družicemiASCA a ROSAT.
Zdroj: NASA Space Science News z 13. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Pozorování pozůstatků hypernov

Astronomové ze dvou amerických universit se domnívají, že poprvé pozorovali pozůstatky dosud pouze teoretických objektůzvaných hypernovy. Podle některých teorií by takové objekty mohly být odpovědné za mohutné jevy způsobující záblesky gamma záření. Dva pozůstatky hypernov byly objeveny v galaxii M101. Dosud byly považovány za pozůstatky exploze "obyčejných" supernov, ale detailní analýza rentgenového záření přicházejícího z nich ukázala, že byly vytvořeny při mnohemenergetičtějších procesech. Na základě jejich rozměrů, rychlosti rozpínání a charakteru rentgenového záření bylo odvozena energie potřebná k jejich vytvoření. Ukázalo se, že tato energie je minimálně o řád vyšší než energie uvolněná při výbuchuběžné supernovy.
Zdroj: Northwestern university news z 6. dubna.

redakce II Sluneční soustava

Nové poznatky o minulosti Marsu

Sonda Mars Global Surveyor objevila nové překvapivé důkazy o pohybech kůry Marsu v jeho minulosti. Jsou to dalšídůkazy toho, že dřívější Mars byl mnohem dynamičtějším, Zemi podobnějším tělesem, než je dnes. Magnetometr na palubě sondyobjevil magnetická pole pásových tvarů podobná těm, pozorovaným v zemské kůře na dnech moří. Mohlo by jít o otisky deskovétektoniky. Jestli se tato teorie potvrdí, bude to znamenat revoluci v názorech na historii rudé planety. Zároveň to znamená, žedesková tektonika je na dnešním Marsu vyhaslá. Jiné vysvětlení říká, že pásy vznikly rozlomenám uniformně zmagnetizovanékůry vlivem sopečné činnosti či tektonických tlaků.
Zdroj: JPL Press Release z 29. dubna.

Karel Mokrý Ostatní

Delší výpadek novinek

Vážení návštěvníci,
omlouvám se vám za to, že zde nenaleznete po celý duben nové zprávy. Je to způsobeno mými cestovatelskými úmysly,které způsobí, že nebudu moci tyto stránky obnovovat. Děkuji vám za pochopení a věřím, že se na tuto stránku za měsíc opět vrátíte.
Pavel Koten

 

redakce II Vzdálený vesmír

IR snímky galaxií z HST

Astronomové zveřejnili sérii šesti snímků pořízených infračervenou kamerou na Hubble Space Telescope (HST). Jsouna nich zachyceny spirální galaxie, v jejichž centrálních oblastech obklopených prachovými oblaky jsou pozorovány oblastitvorby nových hvězd. Snímky poskytují jak celkový pohled na některé galaxie, tak i detailní náhled do jader galaxií jiných. Ukazují také galaxie pod různých úhlem pohledu. Jsou na nich zdůrazněny oblasti žhavého vodíku, což je surový materiál pro vznik hvězd. Tyto galaxie jsou součastí přehlídky asi stovky spirálních galaxií, kterou HST provedl v průběhu loňského léta a podzimu. Snímky byly pořízeny na vlnových délkách mezi 1,4 a 1,9 mikrometru. Ukazují oblasti, které nejsou ve viditelném oboru spektra pozorovatelné.
Zdroj: STScI Press Release PRC99-10 z 18. března.

redakce II Sluneční soustava

Nejlepší místo pro měsíční základnu

Na základě dosud nejdetailnější analýzy polárních oblastí Měsíce bylo určeno nejvhodnější místo pro umístnění základnyna jeho povrchu. Nachází se na okraji kráteru Stackleton v blízkosti jižního pólu a splňuje dva základní požadavky - dostává velké množství slunečního záření k produkci energie a je velmi blízko oblasti věčného stínu, kde je pravděpodobně uchován led. Ten by nejen sloužil pro potřeby osadníků, ale mohl by být použit i k výrobě paliva pro kosmické lodě. Dr. BenBussey z ESA porovnával snímky jižního pólu pořízené sondou každých 10 hodin během dvou lunárních dnů Clementinea získal mapu ukazující jakou část dne je dané místo na povrchu osvětleno Sluncem. Okraj kráteru Stackleton je osvětlen 80% dne, další dvě místa vzdálená pouhých 10 kilometrů dokonce 98% dne. A nedaleko je oblast věčného stínu..
Zdroj: BBC News z 16. března.

redakce II Kosmonautika

Novinky z Lunar Prospectoru

Nová data z Lunar Prospectoru potvrzují, že Měsíc má malé jádro, což podporuje teorii podle které vznikl Měsíc odtržením od Země při srážce s tělesem velikosti Marsu. Jádro obsahuje pravděpodobně pouhá 2% celkové hmotnosti Měsíce,přičemž zemské jádro 30%. To ukazuje, že obě tělesa nejsou stejného původu, tedy nevznikla ze stejného oblaku prachu aplynu. Na základě gravitačních měření byl poloměr jádra stanoven mezi 220 a 450 km, což je v souladu s magnetickými měřeními,která dávají hodnotu mezi 300 a 425 km. Výsledky mapy složení lunárního pláště předčily všechna očekávání a umožní vědcůmdetekovat jednotlivá ložiska thoria a podobných prvků. Ukazuje se, že thorium bylo "vykopáno" spíše impakty asteroidů a komet než vulkanickou činností.
Zdroj: NASA Ames Research Center release 99-18 z 16. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Budoucnost vesmíru podle ISO

Jak je známo, budoucnost vesmíru závisí na celkovém množství existující hmoty. Astronomové z ESA použili infračervenou družiciISO (Infrared Space Observatory) k určení zastoupení deuteria v aktivní oblasti tvořících se hvězd ležící v mlhovině v Orionu. Veškeré deuterium ve vesmíru vzniklo během několika sekund po Velkém třesku a jeho množství je přímoúměrné množství normální neboli baryonové hmoty ve vesmíru. Problém je v tom, že většina deuteria byla během vývojevesmíru zničena při termonukleárních reakcích ve hvězdách. Proto je obtížné jeho množství určit. Při zmiňovaném experimentu bylo určeno zastoupení molekuly HD. Ukázalo se, že na jeden atom deuteria připadá 100 000 atomů vodíku. Naměřenémnožství deuteria ukazuje, že množství normální hmoty je nedostatečné k zastavení rozpínání vesmíru.
Zdroj: ESA Information Note 03-99 z 5. března.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »