< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jana Tichá Ostatní

Kopule je nahoře

kopulenahoru4.jpg
Budování nové kopule pro jihočeský teleskop KLENOT překročilo svoji nejzávažnější/nejkritičtější fázi. V sobotu 8.října 2005 zvedl velký jeřáb dřevěnou, mědí oplechovanou kopuli a usadil jí na nově vybetonovaný věnec na budově hvězdárny. Následovat bude výsledná náročná fáze dokončování a dolaďování mechanických i elektrických prvků a doplnění těch klempířských prvků, které mohou být osazovány až po usazení kopule na místo.
Pavel Kapoun Ostatní

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě slaví 25 let

V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.

Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Více podrobností na adrese http://planetarium.vsb.cz/mira.html

Veselý Jan Sluneční soustava

Sledování Slunce z kosmického prostoru

Zveme Vás na hvězdárnu v Hradci Králové. V rámci letošního Světového kosmického týdne se v sobotu 8. října od 17 hodin koná přednáška Sledování Slunce z kosmického prostoru. Přednáší Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., přední český odborník v oboru sluneční astronomie, ředitel Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově.
Pavel Suchan Ostatní

Pozvánka na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2005

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.

RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.

Tiskové prohlášení č. 77 ČAS.

redakce Kosmonautika

Hvězdárna v Prostějově a Světový kosmický týden

6.10.2005 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás? Vstupné 10 Kč
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy. Vstupné 30 Kč.

Pavel Suchan Ostatní

TP: Cena Littera astronomica za rok 2005

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2005 popularizátora astronomie Ing. Pavla Příhodu z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 7. října 2005 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Jak se změnila astronomie za posledních 60 let". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Zveme Vás na astronomický program veletrhu. Podrobnosti v článku.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 76 ze 4. 10. 2005

Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis Speciál 2005

prave_vyslo.jpg
Právě vyšel letošní Astropis Speciál, věnovaný fyzice hvězd. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Kulhánek: Bílí tpraslíci, neutronové a kvarkové hvězdy
  • J. Grygar: Nepostradatelné supernovy
  • R. Šmída: Vznik hvězd
  • Dvoustránkový ilustrovaný HR diagram a další schémata
František Martinek Sluneční soustava

Tethys a Hyperion se představují

Tethys_1.jpg
Americká kosmická sonda Cassini pokračuje v průzkumu planety Saturn a její rodiny měsíců. Před několika dny prolétla kolem malých měsíců s názvy Tethys a Hyperion. Pozemní řídící středisko přijalo mimořádně zajímavé detailní snímky povrchu obou těchto měsíců.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo pět otevíráme i končíme články o výjimečném astronomoviCamille Flammarionovi: Jiří Kult přibližuje jeho život a MartinLehký krátce cituje z jeho díla.Miloš Boček nás již počtvrté provádí po galaktických objektech,tentokrát zabrousíme do "ráje" v souhvězdích Panny a Vlasů Bereniky.
Pavel Suchan Multimédia

Zatmění Slunce - snímky

Posílejte nám fotografie, filmy nebo odkazy na Vaše stránky s dokumentací zatmění Slunce 3. října 2005 - ať už z fáze částečného zatmění u nás nebo ze stopy prstencového zatmění (Španělsko, Tunisko,...). Rádi je zpřístupníme ostatním prostřednictvím fotogalerie tohoto zatmění Slunce na www.astro.cz. Všem předem děkujeme! Příspěvky můžete zasílat na adresu info@astro.cz.

František Martinek Kosmonautika

Ruský přístroj na americké sondě a voda na Měsíci

LRO_2.jpg
V Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) proběhlo úspěšně předběžné posouzení návrhu projektu ruského přístroje LEND (Lunar Exploration Neutron Detector). Aparatura bude součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008.
Luděk Vašta Sluneční soustava

Budou se planety nově definovat?

Letos se po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna opět začalo diskutovat na téma definice planety. Jedním z podnětů bylo rozhodnutí Amerického přírodopisného muzea (American Museum of Natural History) v New Yorku vyřadit Pluta ze seznamu planet. Devatenáctičlenný panel pak navrhl definici planety upřesnit přídavnými jmény. Podle tohoto návrhu by pak byly tři druhy planet.
1 …423 424 425 426 427 428 429 …534

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »