Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS pobývá třetí vesmírný turista

Na ISS pobývá třetí vesmírný turista

Gregory_Olsen.jpg
Americký podnikatel a vědec Gregory Olsen (59 let) je třetím vesmírným turistou. Předešlými platícími návštěvníky Mezinárodní orbitální stanice (ISS) byli v roce 2001 Američan Dennis Tito (60 let) a v roce 2002 Jihoafričan Mark Shuttleworth (28 let).

Na palubě ruské rakety Sojuz, která odstartovala v sobotu 1. října 2005 z kazašského Bajkonuru, byla kromě Olsena posádka Expedice 12 (americký astronaut Bill McArthur a ruský palubní inženýr Valerij Tokarev). Podle plánu dorazili k ISS v pondělí 3. října a k úspěšnému připojení Sojuzu k ruské části orbitální stanice došlo v 6:27 SELČ. Obě kosmické lodi právě přelétávaly nad střední Asií ve výšce 355 km.

Zatímco Tito i Shuttleworth cestu do vesmíru pojali jako extrémně drahou dovolenou, Dr. Gregory Olsen, Ph.D. je vědec a založil společnost Sensors Unlimited, Inc., která vyrábí optické a infračervené přístroje i pro NASA. Je držitelem 2 akademických titulů ve fyzice a nauce o materiálech, napsal několik desítek odborných prací, je autorem 12 patentů a přednáší na několika středních i vysokých školách. Proto ani v kosmu nezahálí, ale společně s posádkou uskutečňuje různé vědecké experimenty v orbitální laboratoři. Zúčastňuje se také vědeckého naučného programu a pozorování Země. Věří, že provede trojici lékařských experimentů pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), ale především se těší, že přímo z kosmu bude moci předávat své poznatky a zkušenosti studentům. Navzdory poruchám v satelitním přenosu američtí vědci a Gregory Olsen ve středu 5. října krátce promluvili z paluby vesmírné stanice. Tento první ze 3 plánovaných přenosů trval 12 minut.

"Investice se mé společnosti vyplatí. Hodlám připravit vzdělávací program pro školáky a studenty. Z oběžné dráhy budu mít telemost s americkými studenty, a to zvýší jejich zájem o technické vědy," řekl Olsen na tiskové konferenci před startem. "Doufám, že cestou k mezinárodní kosmické stanici mohu pomoci inspirovat dnešní mladé ke snům i uvědomění si, že jen vzdělání, tvrdá práce a touha dosáhnout své vize je kouzlem Ameriky. Pokud to mohu já, pak vy také!"

Ještě dodal, že je proti označení "vesmírný turista" a dává přednost termínu "účastník vesmírného letu", protože nestačilo vypsat šek, ale musel projít dvouletým tvrdým výcvikem. Na začátku to nevypadalo dobře. "Zpočátku mu fyzická kondice nestačila na let. Teprve několik týdnů velmi intenzivního tréninku přineslo změnu," řekl ředitel Ruské federální kosmické agentury Roskosmos Anatolij Perminov. "Olsen je skvělý chlapík. Plně se soustředil na let do kosmu a všechno tomu podřídil," řekl zkušený kosmonaut Tokarev.

Olsen před startem odmítl obavy, že takové výlety by mohly vést ke komercionalizaci vesmíru. Před sto lety zůstávaly lety letadlem vyhrazené jen pro pár statečných duší. Dnes letadly létá každý. Podle Olsona bude totéž platit i pro vesmírné lety. Dodal, že je to nevyhnutelný krok ve vývoji dobývání kosmu. "Doufám, že můj let přispěje k tomu, že se cesty do vesmíru stanou více rutinní záležitostí," řekl.

Olsen se po osmidenním pobytu na palubě ISS vrátí 11. října společně s ruským kosmonautem Sergejem Krikalevem a americkým astronautem Johnem Phillipsem (Expedice 11), kteří tak ukončí svůj půlroční pobyt v kosmu.

Zdroj: edition.cnn.com a iss.astronomy.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »