Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS pobývá třetí vesmírný turista

Na ISS pobývá třetí vesmírný turista

Gregory_Olsen.jpg
Americký podnikatel a vědec Gregory Olsen (59 let) je třetím vesmírným turistou. Předešlými platícími návštěvníky Mezinárodní orbitální stanice (ISS) byli v roce 2001 Američan Dennis Tito (60 let) a v roce 2002 Jihoafričan Mark Shuttleworth (28 let).

Na palubě ruské rakety Sojuz, která odstartovala v sobotu 1. října 2005 z kazašského Bajkonuru, byla kromě Olsena posádka Expedice 12 (americký astronaut Bill McArthur a ruský palubní inženýr Valerij Tokarev). Podle plánu dorazili k ISS v pondělí 3. října a k úspěšnému připojení Sojuzu k ruské části orbitální stanice došlo v 6:27 SELČ. Obě kosmické lodi právě přelétávaly nad střední Asií ve výšce 355 km.

Zatímco Tito i Shuttleworth cestu do vesmíru pojali jako extrémně drahou dovolenou, Dr. Gregory Olsen, Ph.D. je vědec a založil společnost Sensors Unlimited, Inc., která vyrábí optické a infračervené přístroje i pro NASA. Je držitelem 2 akademických titulů ve fyzice a nauce o materiálech, napsal několik desítek odborných prací, je autorem 12 patentů a přednáší na několika středních i vysokých školách. Proto ani v kosmu nezahálí, ale společně s posádkou uskutečňuje různé vědecké experimenty v orbitální laboratoři. Zúčastňuje se také vědeckého naučného programu a pozorování Země. Věří, že provede trojici lékařských experimentů pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), ale především se těší, že přímo z kosmu bude moci předávat své poznatky a zkušenosti studentům. Navzdory poruchám v satelitním přenosu američtí vědci a Gregory Olsen ve středu 5. října krátce promluvili z paluby vesmírné stanice. Tento první ze 3 plánovaných přenosů trval 12 minut.

"Investice se mé společnosti vyplatí. Hodlám připravit vzdělávací program pro školáky a studenty. Z oběžné dráhy budu mít telemost s americkými studenty, a to zvýší jejich zájem o technické vědy," řekl Olsen na tiskové konferenci před startem. "Doufám, že cestou k mezinárodní kosmické stanici mohu pomoci inspirovat dnešní mladé ke snům i uvědomění si, že jen vzdělání, tvrdá práce a touha dosáhnout své vize je kouzlem Ameriky. Pokud to mohu já, pak vy také!"

Ještě dodal, že je proti označení "vesmírný turista" a dává přednost termínu "účastník vesmírného letu", protože nestačilo vypsat šek, ale musel projít dvouletým tvrdým výcvikem. Na začátku to nevypadalo dobře. "Zpočátku mu fyzická kondice nestačila na let. Teprve několik týdnů velmi intenzivního tréninku přineslo změnu," řekl ředitel Ruské federální kosmické agentury Roskosmos Anatolij Perminov. "Olsen je skvělý chlapík. Plně se soustředil na let do kosmu a všechno tomu podřídil," řekl zkušený kosmonaut Tokarev.

Olsen před startem odmítl obavy, že takové výlety by mohly vést ke komercionalizaci vesmíru. Před sto lety zůstávaly lety letadlem vyhrazené jen pro pár statečných duší. Dnes letadly létá každý. Podle Olsona bude totéž platit i pro vesmírné lety. Dodal, že je to nevyhnutelný krok ve vývoji dobývání kosmu. "Doufám, že můj let přispěje k tomu, že se cesty do vesmíru stanou více rutinní záležitostí," řekl.

Olsen se po osmidenním pobytu na palubě ISS vrátí 11. října společně s ruským kosmonautem Sergejem Krikalevem a americkým astronautem Johnem Phillipsem (Expedice 11), kteří tak ukončí svůj půlroční pobyt v kosmu.

Zdroj: edition.cnn.com a iss.astronomy.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »