Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tethys a Hyperion se představují

Tethys a Hyperion se představují

Tethys_1.jpg
Americká kosmická sonda Cassini pokračuje v průzkumu planety Saturn a její rodiny měsíců. Před několika dny prolétla kolem malých měsíců s názvy Tethys a Hyperion. Pozemní řídící středisko přijalo mimořádně zajímavé detailní snímky povrchu obou těchto měsíců.

První obrázky měsíce Tethys z těsného průletu sondy Cassini, který se uskutečnil v sobotu 24. 9. 2005, vyvolaly nadšení. Na povrchu měsíce se očekávaly krátery a hluboké průrvy. Skutečnost však předčila všechna očekávání. Na jednom obrázku je například vidět zvláštní útvar, který svým tvarem připomíná kopí.

Tethys je jedním z vnitřních Saturnových měsíců, obíhající ve vzdálenosti pouhých 300 000 km, tedy blíže než Měsíc kolem Země. Astronomové již vědí, že na povrchu tohoto měsíce o průměru 1000 km se nachází obrovský kráter, který dostal jméno Odysseus. Dalším zajímavým povrchovým útvarem je obří soustava údolí s názvem Ithaca Chasma.

Tethys_2.jpg

Nyní vědci doufají, že se jim podaří zjistit, jak se útvar Ithaca Chasma zformoval - možná vznikl při velkém impaktu, který měl za následek vytvoření velkého kráteru Odysseus. Také by chtěli odhalit, jaké procesy měnily některé oblasti povrchu měsíce Tethys, přičemž tyto procesy zahladily starý velmi kráterovaný terén.

K rozluštění těchto hádanek by měly pomoci velmi detailní fotografie, pořízené sondou Cassini. Ačkoliv se sonda podle původních plánů neměla k měsíci přiblížit na vzdálenost menší než 30 000 km, navigační tým techniků navedl sondu na průlet ve vzdálenosti 1500 km bez jakéhokoliv omezení dalších plánovaných výzkumů. Z této vzdálenosti lze na pořízených fotografiích povrchu měsíce Tethys odhalit detaily menší než 20 m. Kolem tohoto malého měsíce sonda Cassini znovu prolétne 27. 6. 2007.

Pouhé dva dny po průletu sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Tethys sonda "navštívila" Hyperiona, jeden z velmi malých a zajímavých měsíců planety, která je obklopena soustavou nádherných prstenců.

Hyperion_1.jpg

Hyperion má tvar přerostlé brambory. Na délku měří 360 km, jeho "šířka" dosahuje pouze 250 km. Jeho rotace je velmi chaotická. Převrací se nepředvídatelně pod vlivem gravitace planety Saturn a jejího velkého měsíce Titan. Je to poměrně tmavý měsíc, který odráží zhruba 30 % dopadajícího slunečního světla se zřetelně červeným odstínem. Kolem Saturna obíhá ve vzdálenosti 1 480 000 kilometrů.

Velkým úkolem pro sondu Cassini je získání odpovědi na otázku, proč je Hyperion tak deformovaný, když jiné planetky a měsíce zhruba stejných rozměrů mají mnohem "kulatější" tvar. Podle jedné teorie se může jednat pouze o úlomek většího měsíce, který byl rozbit při dávném impaktu.

Hyperion_2.jpg

Obrázky pořízené sondou Cassini zajisté ukazují bombardovaný objekt, jehož povrch je doslova rozbitý velkým množstvím kráterů, obklopených obrovskými srázy vysokými několik desítek kilometrů.

Tyto nové fotografie byly pořízeny časně ráno v pondělí 26. 9. 2005, ze vzdálenosti zhruba 500 km od povrchu měsíce. Během průletu palubní radar také měřil nepatrné změny rychlosti sondy Cassini. Tato data budou využita k určení hodnoty gravitačního pole měsíce, a následně jeho hmotnosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zjistit, zda měsíc Hyperion je kusem pevné horniny (kamene) či volně seskupených drobných úlomků materiálu - tedy jakési "hromady štěrku".

Tým astronomů má v úmyslu zhotovit mapu chemického složení povrchu měsíce Hyperion a zjistit, zda je pokryt prachem černého materiálu, který se zde mohl dostat z vnějšího jako saze černého měsíce Phoebe.

Další obrázky najdete například zde.

Zdroj: newscientist a newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »