Ruský přístroj na americké sondě a voda na Měsíci
V Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) proběhlo úspěšně předběžné posouzení návrhu projektu ruského přístroje LEND (Lunar Exploration Neutron Detector). Aparatura bude součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008.
Posouzení návrhu přístroje se uskutečnilo za účasti pracovníků IKI RAN a dalších ruských odborníků, nezávislých technických expertů NASA, specialistů z organizace Goddard Space Flight Center, NASA, která je odpovědná za realizaci projektu, a dále zástupci univerzit v Arizoně a v Marylandu, které spolupracují na vývoji ruského přístroje LEND.
Pro konstrukci přístroje LEND byly využity vědecké, technické a technologické komponenty z obdobné vědecké aparatury HEND (High Energy Neutron Detector), která úspěšně pracovala na palubě americké sondy Mars Odyssey 2001 (start 7. 4. 2001) na oběžné dráze kolem rudé planety. Obě zařízení využívají stejný postup při určování složení povrchových vrstev těles Sluneční soustavy a pátrání po zásobách vody (vodního ledu).
Hlavním úkolem ruské aparatury bude pátrání po přítomnosti vodíku a vodního ledu v polárních oblastech Měsíce, které se trvale nacházejí ve stínu (jedná se o níže položené oblasti - většinou dna kráterů). Dalším úkolem zařízení bude měření úrovně kosmické radiace s ohledem na připravovaný návrat amerických astronautů na Měsíc v roce 2018. V této oblasti by měl výzkum navázat na dřívější pozorování amerických sond Clementine (start 25. 1. 1994) a Lunar Prospector (start 7. 1. 1998), které zjistily přítomnost vodního ledu na Měsíci. Na tiskové konferenci 5. 3. 1998 bylo oznámeno, že v polárních oblastech Měsíce se může nacházet 10 až 300 miliónů tun vodního ledu. Potvrzení těchto závěrů by značně přispělo k efektivnějšímu vybudování stálé obydlené vědecké základny na povrchu nejbližšího kosmického "souseda" Země.
Americká kosmická sonda LRO o celkové hmotnosti zhruba 1000 kg ponese asi 100 kg vědeckého vybavení. Na oběžné dráze kolem Měsíce bude stabilizována ve třech osách. Základní výzkumná mise bude trvat 1 rok, během níž se sonda bude nacházet na kruhové polární oběžné dráze ve výšce přibližně 30 až 50 km nad povrchem Měsíce. To mj. umožní pořizování velmi detailních snímků měsíčního povrchu. Elektrickou energii (400 W) budou dodávat sluneční baterie. Počítá se s dalším prodloužením mise na dalších 5 let, během nichž bude sonda udržována na nízké oběžné dráze, kdy bude pokračovat v dalším výzkumu. Mohla by rovněž sloužit jako retranslační stanice pro zajištění spojení s automaty na povrchu Měsíce.
Vědecké vybavení sondy LRO bude tvořit 6 přístrojů:
LOLA - Lunar Orbiter Laser Altimeter Measurement Investigation. Jeho úkolem bude studovat globální topografii měsíčního povrchu s vysokým rozlišením, měření sklonu svahů v oblastech předpokládaného přistání budoucích expedic a hledání polárního ledu v oblastech, které se trvale nacházejí ve stínu.
LROC - Lunar Reconnaissance Orbiter Camera. Bude fotografovat vybrané oblasti a pořizovat snímky s vysokým rozlišením za účelem zjištění případných nerovností, které by mohly způsobit problémy při přistávání automatů či pilotovaných kosmických lodí. Dále bude pořizovat širokoúhlé snímky oblastí v blízkosti měsíčních pólů na různých vlnových délkách za účelem zjištění změn osvětlení a pátrání po přírodních zdrojích.
LEND - Lunar Exploration Neutron Detector. Bude mapovat tok neutronů z měsíčního povrchu za účelem zjištění přítomnosti vodního ledu na Měsíci, dále bude zjišťovat informace o radiačním pozadí na Měsíci a jeho okolí, které budou užitečné pro plánování budoucích expedic. Jedná se o ruský přístroj, navržený skupinou vědců Institutu kosmických výzkumů v Moskvě pod vedením Igora Mitrofanova.
DLRE - Diviner Lunar Radiometer Experiment. Tento přístroj bude mapovat rozložení teploty na celém povrchu Měsíce za účelem objevení studených oblastí s možným výskytem depozitů vodního ledu.
LAMP - Lyman-Alpha Mapping Project. Zařízení bude studovat povrch Měsíce v oboru ultrafialového záření. Hlavním úkolem bude pátrání po vodním ledu a jinovatce v polárních oblastech a fotografování oblastí, které se trvale nacházejí ve stínu (osvětleny jsou pouze svitem vzdálených hvězd).
CRaTER - Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation. S jeho pomocí bude studován vliv kosmického záření na tkáně živých organismů. Jedná se o nutný výzkum v rámci obnovy pilotovaných letů na Měsíc a vybudování dlouhodobé základny.
Startem sondy Lunar Reconnaissance Orbiter bude zahájen detailní výzkum Měsíce pomocí automatů jako příprava návratu amerických astronautů na měsíční povrch.
Zdroj: spacenews.ru a lunar.gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí