Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekJiž brzy se můžeme těšit na další akci s názvem "Noc na hvězdárně". Tentokrát se bude konat přímo v Mecce české astronomie - na ondřejovské hvězdárně. Díky shodě termínu 5./6. května 2012 s Dnem otevřených dveří budou přístupná velice zajímavá místa. Pro děti jsme připravili bohatý program plný her, poučných informací a - pokud počasí dovolí - i s nočním pozorováním oblohy.
První český APOD 1. dubna 1999
Každý den si můžete na webu astro.cz prohlédnout zajímavý Astronomický snímek dne s průvodním textem. Při vyhledávání už více než 4 tisíc obrázků můžete využívat systém klíčových slov. V původním anglickém textu jsou sice klíčová slova publikována už 15 let, ale více je využívají vyhledávací roboti než lidé. V české verzi APODu máte možnost najít v minulosti publikované snímky podle klíčových slov, podle obrazových náhledů, můžete se podívat na klíčová slova seřazená abecedně nebo podle četnosti výskytu.
Ilustrační foto - dalekohled a DSLRV termínu 1. - 3. června 2012 se na Hvězdárně v Rokycanech uskuteční tradiční seminář pro milovníky astronomické pozorovací techniky. Letošní setkání bude věnováno novým možnostem, jak stále více dostupnou
techniku využívat pro zapojení se do nových oblastí odborné astronomické práce.
Astronomický ústav OndřejovOd 4. do 6. května 2012 budou probíhat Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy. Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma.
Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5.
Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.
Přistání ve stepiPo 165 dnech na oběžné dráze od loňského listopadu, 163 dnech na Mezinárodní kosmické stanici, se v pátek 27. dubna 2012, jen pár dní po 45. výročí katastrofy Sojuzu 1, vrátila na pevnou zemi ruská loď Sojuz TMA-22 se svou neohroženou tříčlennou osádkou, čítající dva ruské kosmonauty a Američana. Přistání se uskutečnilo přesně podle plánu ve 13:45 našeho času, přenos začal ve 12:30.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Pro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá letos od května do srpna každý pátek od
21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a
pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.
Animace lodi Dragon na orbitě. Autor: Spaceflightnow.comV předvečer Svátku práce se měl uskutečnit start druhé lodi Dragon pod taktovkou soukromé americké společnosti SpaceX, která je taktéž výrobcem lodi i rakety Falcon 9, jíž bude využito při startu. Jedná se o vskutku historickou misi, protože půjde o první přílet a připojení komerční kosmické lodi ke stanici ISS, což odstartuje naprosto novou éru zásobování kosmické stanice loděmi soukromých společností a jednou snad i komerční dopravu lidí do kosmu. Přelomovou misi však stíhají odklady, jelikož přiletět k ISS není jen tak.
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých
oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.
Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Autor: NASAI přes přesun raketoplánů do muzeí a učebnic dějepisu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále létá spektrum ruských, japonských, evropských a brzy snad i amerických komerčních lodí. Vůbec nejčastějším návštěvníkem ISS je malá ruská bezpilotní zásobovací loď Progress, jejíž exemplářů k orbitálnímu komplexu ročně startuje asi pět. Dvě takovéto, jako samozřejmost často opomíjené lodě, se u stanice vystřídaly koncem minulého týdne. Takovýto klasický zásobovací proces z ruské strany v zásadě můžeme shrnout do tří dějství.
Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.
Lyrida. Autor: Štěpán NovotnýV neděli 22. dubna časně ráno bylo z České republiky pozorovatelné maximum meteorického roje Lyrid. Podmínky byly příznivé zejména kvůli ideální fázi Měsíce, který se plazil hluboko pod obzorem ve fázi několika hodin po novu. Počasí ovšem přálo zejména na východní polovině našeho území - od západu dorazila oblačnost i s deštěm. Přesto se některým zadařilo nějakou tu Lyridu zachytit. Autorům snímků děkujeme.
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr HorálekPokud dovolí počasí, na víkendové noční obloze, zejména v neděli 22. dubna časně ráno, spatříme meteory z roje Lyrid. Tento každoroční roj má letos velmi příznivé podmínky - Měsíc je v době maxima ve fázi jen několik hodin po novu a vůbec tedy neruší svým svitem. Meteory zdánlivě vylétající z bodu nedaleko známého souhvězdí Lyry tak může krom počasí zhatit jen pozorování z přesvětlených měst. Za hodinu přitom spadne okolo 15 meteorů.
Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope). Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2012): Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.
Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz. Autor: Petr HorálekV pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma "Astrologie… a na hvězdárně?". Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.Je pravidlem, že za téměř každou větší katastrofou v oblasti lodní nebo letecké dopravy může nešťastná souhra mnoha okolností. Jinak tomu nebylo ani v případě zaoceánského parníku Titanik, který se před sto lety potopil. Zbytečná pýcha, špatně zvolený úhybný manévr před srážkou s ledovou krou, nedostatečný počet záchranných člunů, nepříznivé meteorologické podmínky, to vše vedlo ke smutnému faktu, že při zkáze luxusního plavidla přišlo o život téměř 1500 lidí. Celou událost ovšem významně ovlivnilo ještě něco jiného. Něco poměrně překvapivého - vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce. Kdyby bylo jen trochu jiné, nejspíš by ke srážce s ledovcem nikdy nedošlo.
Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin MašekV sobotu 14. dubna 2012 proběhlo v Jablonci nad Nisou v klubu Na rampě Velké setkání složek České astronomické společnosti. Na setkání dorazilo mnoho vzácných a významných členů ČAS, zazněly velmi zajímavé příspěvky, byli oceněni Astrofotografové roku 2011 i nový nositel Kvízovy ceny. V samotném závěru pak čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar shrnul dění v astronomii i astrofyzice v loňském roce ve svých tradičních Žních objevů.
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží
těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého
vesmíru internetové domény.
V sobotu 14. dubna tohoto roku se v Jablonci nad Nisou konalo velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí. Na programu bylo mnoho zajímavého, my se ovšem zaměříme pouze na část věnovanou astrofotografii. Do Jablonce si totiž pro své ocenění přijeli "astrofotografové roku 2011", pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
