Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Družice WIRE ztracena

Projekt infračervené družice WIRE skončil neúspěchem. Družice sice odstartovala v pořádku, ale při druhém oběhuZemě se objevily problémy a začala nekontrovatelně rotovat. V sobotu stabilizovali technici její rotaci na šedesát otáček za minutua nyní ji postupně zpomalují. Bohužel, družice ztratila veškeré zásoby zmzlého vodíku, který měl udržovat 30cm dalekohled na teplotě kolem -277 C. Pravděpodobně došlo k předčasnému uvolnění krytu dalekohledu, což mělo za následek ohřevvodíku, jeho únik do okolního prostoru mnohem rychlejším tempem než bylo plánováno, a to vedlo k rozrotování družice.Pozemská kontrola věří, že ke konci týdne dostanou družici do stabilního stavu a bude možné přistoupit k analýze jejíhoselhání.
Zdroj: NASA Press Release 99-37 z 8. března .

redakce II Kosmonautika

Sonda Ulysses

Sonda Ulysses je ve vynikající formě a pokračuje ve svém druhém oběhu kolem Slunce. Momentálně se nachází22 stupňů jižně od slunečního rovníku a pohybuje se rychlostí 33 000 km/h. Každé dva dny probíhámanévr jehož cílem je neustálé zaměření vysokoziskové antény směrem k Zemi. Při prvním průletu v blízkosti slunečníchpólů došlo k neočekávanému houpání ramena antény vlivem slunečního záření, které se přenášelo na samotnou sondu. Vědci proto připravili sekvence příkazů, které by při příštím přiblížení ke Slunci měly toto minimalizovat. Ulysses proletí nad jižním pólem Slunce v období od září 2000 do ledna 2001 a nad severním od září 2001 do prosince 2001. Bude to v období maximální sluneční aktivity, takže vědci očekávájí velmi odlišné podmínky od těch při prvním obletu Slunce.
Zdroj: Ulysses Mission Status z 3. března .

redakce II Sluneční soustava

HST zjišťoval vodu na Marsu

Nově zvěřejněné snímky Marsu pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem (HST) vypovídají o bohaté geologické minulosti Marsu a podávají další důkazy pro výskyt minerálů vázajících vodu na povrchu planety. Potvrzení přítomnosti oxidovaných minerálů by mohlo znamenat možnost existence různých klimatických období, která by i možná byla více podobná Zemi. První snímek byl pořízen ve viditelném světle v dubnu 1997, druhý v infračerveném v červenci 1997. Hubbleův unikátníinfračervený pohled určuje přesně zastoupení a rozdělení neznámých minerálů vázajících vodu.
Zdroj: STScI-PRC99-07 z 25. února .

redakce II Kosmonautika

Sonda WIRE připravena ke startu

Sonda Wire (Wide-Field Infrared Explorer) z programu malých, levných a úzce specializovaných sond SMEX (SMall EXplorer) je připravena ke startu do vesmíru. Na oběžnou dráhu ji 1. března vynese raketa Pegasus-XL, vypuštěnáz letadla Lockheed L-1011 ve výšce asi 12,2 km. Sonda váží 254 kg a na palubě má 30 cm Cassegrainůvdalekohled. Vědcům by měla pomoci zodpovědět otázky kdy a jak vznikaly galaxie a jak se poté formovaly hvězdy ve vesmíru,zejména pak Slunci podobné hvězdy a v jejich okolí Zemi podobné planety. Sonda Wire bude umístněna ve výšce 540 kmnad zemským povrchem, její oběžná doba bude 90 minut a předpokládaná délka trvání projektu jsou 4 měsíce.
Zdroj: NASA Press Release 99-25 z 23. února .

redakce II Sluneční soustava

Sopky na Marsu

Ještě nedávno byli vědci přesvědčeni, že Olympus Mons a další sopky na Marsu jsou vyhaslé stovky miliónů a snad i miliardy let.Na základě nových snímků pořízených sondou Mars Gloval Surveyor se ukazuje, že vulkány byly aktivní ještě předméně než 100 milióny lety. Tým vedený Williamem Hartmannem se zaměřil na detailní analýzu snímků s vysokým rozlišením zachycujících okolí vulkánu Arsia Mons. Zjistili, že na 100 km2 připadá pouze jeden kráter, přičemžna povrchu Měsíce to je 60 kráterů. To znamená, že starší krátery musely být zality lávou v geologicky nedávné době, tedypřed 40 až 100 milióny lety. To by mohlo mít i závažné důsledky pro případný život na Marsu, vezmeme-li v úvahuskutečnost, že v nedávné době byly na Zemi objeveny formy života, které přežívají v extrémných podmínkách aktivních sopek či horkých vřídel.
Zdroj: MSFC Space Science News z 18. února .

redakce II Úkazy

Konjunkce Venuše s Jupiterem

Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.
Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .

redakce II Kosmonautika

Sojuz TM-29 se spojil s Mirem

Ruská kosmická loď Sojuz TM-29 se včera v 6:46 SEČ spojila s orbitální stanicí Mir a její posádka, kteroutvoří velitel Rus Viktor Afanasjev, Francouz Jean-Pierre Haignere a první slovenský kosmonaut Ivan Bella se připojila ke stávající posádce Genadij Padalka a Sergej Avdejev. Jedná se pravděpodobně o poslední pilotovaný let ke stanici Mir. Ivan Bella se na stanici zdrží 9 dnů a poté se s Genadijem Padalkou vrátí zpět na Zem. Ostatní tři kosmonauté zde pobydou do srpna. O několik dní později by mělo dojít k řízenému zániku stanice v zemské atmosféře.
Zdroj: CNN News z 22. února.

redakce II Vzdálený vesmír

Galaktický kanibalismus by HST

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí Hubble Space Telescope (HST) systém hvězdokup, které byly vytvořenynebo snad osiřely při zničení jejich mateřské galaxie. V centrální oblasti eliptické galaxie NGC 1316 byly nalezeny maléa velmi slabé hvězdokupy, z nichž některé jsou tak malé, že jen stěží drží pohromadě díky vzájemné gravitaci jednotlivých členů. Takové hvězdokupy jsou běžné u spirálních galaxií jako je Mléčná dráha, ale velmi vzácné u eliptických galaxií. ŽeNGC 1316 pohltila celé galaxie, je patrné i podle chomáčů prachu připomínajících kouř. Předpokládá se, že jsouto pozůstatky galaxie, která se srazila s NGC 1316 a která ní byla pohlcena.
Zdroj: STScI Press Release z 18. února.

redakce II Úkazy

Bolid EN 990121

Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.
Zdroj: Astronomy picture of the day.

redakce II Multimédia

Olympus Mons v 3D

Máte 3D brýle? Stáhněte si nově vytvořený prostorový snímek vulkánu Olympus Mons na Marsu. Snímek byl sestaven na základě dat pořízených sondou Viking 1 ze vzdálenosti 28 800 km. Je na něm zachycena oblasto průměru 1 020 km, s rozlišením 720 m/px. Vertikální rozlišení je 310 metrů. Olympus Monsje největší z 12 velkých sopek v oblasti Tharsis Montes. Má 800 km v průměru a dosahuje výšky mezi 24 a 26 km.
Zdroj: 3D tour of the Solar system.

redakce II Sluneční soustava

Největší impaktní kráter v Evropě

Geologové hledající ropu v Barentsově moři objevili kráter, který je největším meteorickým kráterem dosud objeveným v Evropěa který patří mezi největší i v celosvětovém měřítku. Kráter se vytvořil zhruba před 150 milióny lety při dopadu planetky o průměru asi 500 metrů a pohybující se rychlostí kolem 30 000 km/h severně od pobřeží Norska. Objev byl učiněn náhodoua původně se geologové domnívali, že se jedná o obyčejný solný útvar či vulkanický kráter. Analýza vzorků hornin získanýchz oblasti kráteru ale ukázala, že byly deformovány náhlou, intenzivní rázovou vlnou. Také zde byly nalezeny stopy iridia, na Zemivzácně se vyskytujícího prvku. Impakt mohl mít celosvětové následky vedoucí ke změnám klimatu a vyhynutí řady druhů.
Zdroj: BBC News ze dne 15. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo už opět pracuje v normálním režimu. Do bezpečnostního módu přešla po posledním průletu v blízkosti měsíce Europa 31. ledna. Naštěstí na rozdíl od předchozích dvou průletů tato situace nastala až 4 hodiny po nejmenším přiblíženía všechny přístroje během přiblížení pracovaly a pořizovaly data. K přechodu došlo během opětovného natáčení sondy směrem ke Slunci, kdy řídící software na palubě sondy zjistil, že tato činnosti trvá příliš dlouho. Od 11. února pokračuje předávání nových dat směrem k Zemi. Pozemský řídící tým zároveň zkoumá příčíny přechodu do bezpečnostního režimu. Nyní bude následovat druhá fáze prodloužené mise, během které se sníží perijovum dráhy sondy tak, aby se mohla přiblížit k měsící Io.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 12. února.

redakce II Sluneční soustava

Pluto nejvzdálenější planetou

Dnes v 11:08 SEČ "překročí" dráhu Neptuna a stane se nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Tento titul si bude držet po dobu následujících 228 let. Neptun byl nejvzdálenější planetou v uplynulých 20 letech (od 7. února 1979). Taková situaceje způsobena velmi excentrickou dráhou Pluta, které oběhne Slunce jednou za 248 let. Přestože během této doby dvakrát kříží dráhu Neptuna, nehrozí nebezpečí srážky obou planet, protože dráha Pluta má velký sklon.
Zdroj: Zpráva z JPL.

redakce II Sluneční soustava

Nové poznatky o Erosu

Sonda NEAR prolétla 23. prosince ve vzdálenosti 3 830 km od planetky Eros a pořídila 222 snímkůa množství spektrálních pozorování planetky. Ukázalo se, že Eros je poněkud menší než se předpokládalo na základě pozemskýchpozorování. Nejnovější rozměry jsou 33 x 13 x 13 km (dříve 40,5 x 14,5 x 14 km). Hustota planetky je 2 700 kg/m3, což je srovnatelnés hustotou zemské kůry. Na povrchu byla objevena řada kráterů, z nichž dva největší mají průměr 8,5 a 6,5 km. Data nasvědčují faktu, že Eros je spíše homogenní těleso, které vzniklo rozštěpením většího asteroidu při nějaké kolizi.
Zdroj: Zpráva na NEAR home page z 8. února.

redakce II Sluneční soustava

Kalisto má atmosféru

Podle článku v posledním čísle časopisu Science, má Jupiterův měsíc Kalisto tenkou atmosféru tvořenou oxidem uhličitým.Znamená to tedy, že všechny 4 velké měsíce mají nějakou formu atmosféry. Atmosféra Kalisto je tak jemná, že jednotlivé částice spíše driftují bez vzájemných srážek. Už dříve objevila sonda Galileo oxid uhličitý na povrchu měsíce a nynější data ukazují na jeho přítomnost i v atmosféře. Molekuly jsou snadno rozbíjeny ultrafialovým slunečním zářením na ionty a elektrony, které pohltí magnetické pole Jupitera. Z toho je zřejmé, že musí existovat stabilní přísun molekul CO2 z povrchu Kalisto. Vědci nyní pátrají po dalších plynech, které by se v atmosféře mohly vyskytovat.
Zdroj: JPL Press Release z 4. února.

redakce II Kosmonautika

Stardust startuje

Stardust jako čtvrtá sonda programu Discovery, se chystá ke startu do vesmíru. Pokud nenastanou nějaké komplikace,vynese sondu na oběžnou dráhu v sobotu ve večerních hodinách raketa Delta II. Cílem sondy je kometa Wild-2. Setkání s níje naplánováno na leden 2004. Ještě před tímto datem sonda dvakrát oblétne kolem Slunce a při letu v meziplanetárním prostoruse bude věnovat sběru mezihvězdných prachových částic. Ke kometě by se měla přiblížit na vzdálenost zhruba 150 km a běhemprůletu bude pořizovat snímky komety, počítat prachové částice se kterými se srazí, analyzovat je a hlavně tyto částice sbíratpomocí speciální látky zvané aerogel. V roce 2006, při průletu kolem Země, se od sondy oddělí speciální pouzdro,které nasbíraný materiál dopraví na zemský povrch.
Zdroj: WWW stránky projektu Stardust.

redakce II Kosmonautika

MGS skončil aerobreaking

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) úspěšně ukončila brždění o horní vrstvy atmosféry Marsu, tzv. aerobreaking.Poté, co výška nejvzdálenějšího bodu dráhy sondy klesla na 450 km nad povrchem Marsu, byl zažehnut motor, který sonduvyzvedl nad atmosféru planety. V následujících dvou týdnech se bude dráha sondy pomalu měnit, aby se stala kruhovou a synchronní se Sluncem. Další zážeh, který je naplánován na 18. února, sníží výšku nejbližšího bodu dráhy na 379 km nad povrchem. Poté proběhne krátká kalibrace přístrojů a na začátku března začne globální mapování povrchu planety, magnetických polí, minerálního složení a atmosféry. Celý proces aerobreakingu se protáhl kvůli strukturálním problém s jedním slunečním panelem asi o rok.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 4. února 1999.

redakce II Kosmonautika

Sondy Voyager

Podle poslední tiskové zprávy vydané JPL jsou obě sondy Voyager v dobrém stavu a pokračují v průzkumu vnějšíchčástí Sluneční soustavy. Voyager 2, se kterým bylo v listopadu krátce ztraceno spojení, nyní pracuje bez problémů. Ke konciminulého roku byl modifikován palubní software, který zajistí, aby se v případě výpadku spojení sonda sama automaticky pokusila o jeho obnovení. Na palubě sondy je v provozu 5 z celkového počtu 11 přístrojů. Voyager 2 se v současné doběnachází ve vzdálenosti 8,6 miliardy km od Země a vzdaluje se rychlostí 15,9 km/s. Voyager 1 je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem. Dosáhl vzdálenosti 10,9 miliardy km a jeho rychlosti činí17,3 km/s.
Zdroj: Voyager Mission status ze dne 1. února 1999.

redakce II Ostatní

První snímky ze Subaru

V pátek byly v Tokiu zveřejněny první snímky pořízené novým japonským dalekohledem Subaru. Tento dalekohled,jehož primární zrcadlo má průměr 8,2 metru, se nachází na vrcholu Mauna Kea na Havajských ostrovech ve výšce 4 205 metrů nad mořem. Už tyto první snímky ukazují vysokou kvalitu obrazu získaného dalekohledem.Je na nich zachycena celá škála různých objektů - planety Jupiter a Saturn, Velká mlhovina v Orionu a detalní záběr na jejínejžhavější část, detailní pohled do galaxie M31 v Andromedě, Seifertova galaxie NGC4051 vzdálená 35 miliónůsvětelných roků, kompaktní skupina galaxií HCG40, vzdálený kvasar zesílený gravitační čočkou, kupa galaxií Abell 851a nejvzdálenější kvasar s rudým posuvem z=5,0.
Zdroj: Subaru telescope press release ze dne 28. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Lunar Prospector blíže k Měsíci

Sonda Lunar Prospector zahájila 29. ledna prodlouženou část své mise přechodem na dráhu s výškou pouhých 30 km nad povrchem Měsíce. Tato dráha poskytne přístrojům na palubě sondy dosud nevídaný, blízký pohled na povrchnašeho souseda během následujících šesti měsíců. V průběhu celé primární části svého programu se sonda pohybovala ve vzdálenosti 100 km od povrchu Měsíce. Každých 28 dnů se musí uskutečnit manévr, jehož cílem bude úprava nové dráhy. Z důvodů nesymetrie gravitačního pole Měsíce totiž hrozí nebezpečí pádu družice na jeho povrch. Kdyby se některý z těchto manévrů neuskutečnil, sonda se zřítí během dvou dnů.
Zdroj: Tisková zpráva z NASA Ames Research Center ze dne 28. ledna 1999.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »