Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…
Přehled událostí na obloze od 24. 8. do 30. 8. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Ráno vykukuje Venuše a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila. Vesmírná stanice dostane významnou zásilku zásob z útrob nákladní lodi HTV.
Ve středu 19. srpna z Japonska vzlétla bezpilotní kosmická loď HTV 5, poetičtěji někdy nazývaná Kounotori (Čáp). Plavidlo veze přes 5 tun nákladu a zásob, které jsou nyní pro orbitální laboratoř životně důležité kvůli haváriím a výpadkům služeb zejména amerických komerčních lodí.
Otevřené hvězdokupy nejsou pouze dobře vypadajícími objekty na astronomických fotografiích. Naprostá většina hvězd vzniká ve hvězdokupách a ty jsou tak pro astronomy unikátními laboratořemi ke studiu vývoje hvězd. Hvězdokupa na snímku nese označení IC 4651. Záběr byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile. Hvězdy v této poměrně staré hvězdokupě v současnosti vykazují velmi pestrou paletu vlastností.
V sobotu 15. 8. 2015 se uskutečnilo v zahradě Františkánského kláštera v Kadani další pozorování hvězdné oblohy pro širokou veřejnost s RNDr. Pavlem Pintrem, Ph.D, který s sebou přivezl hvězdářský dalekohled. Takové akce začínají mít již svojí tradici a každá další akce přivítá více a více zájemců o astronomická pozorování. Tentokrát se sešlo asi 60 účastníků včetně 20 dětí a studentů školního věku z blízkého a i vzdálenějšího okolí.
Přestože jsou skvrny na Slunci známy již od starověku a v Evropě jsou pravidelně sledovány od dob vynálezu dalekohledu, jsou neustále obestřeny řadou tajemství. Prozatím např. vůbec není jasné, jak vypadá struktura magnetického pole tvořícího skvrnu pod úrovní viditelného povrchu. Má charakter tlusté monolitické silotrubice, nebo vypadá jako svazek menších trubiček, takže připomíná svazek špaget? Stejně tak není úplně zřejmé, za jakých podmínek a proč vzniká kolem jádra (umbry) skvrny její okrajový lem (penumbra). Právě na poslední jmenovaný problém se zaměřil Jan Jurčák z AsÚ ve spolupráci s kolegy z Kiepenheuerova Institutu pro sluneční fyziku z německého Freiburgu.
Pokud rádi sledujete aktuální snímky koróny z observatoře SOHO, které snímá přístroj LASCO C3 nebo LASCO C2, jistě vám neunikl další jasný objekt, který právě vstoupil do zorného pole. Co všechno vlastně můžeme v korónografech vidět? A jaký objekt tam aktuálně je ten nejjasnější?
První výsledky přehlídky Mezinárodnímu týmu astronomů zkoumajícímu více než 200 000 galaxií se podařilo dosud nejpřesněji změřit množství energie vytvořené v rozsáhlé oblasti vesmíru. Práce tak poskytuje nejúplnější odhad produkce energie v nedalekém vesmíru. Vědci potvrdili, že množství energie uvolňované v dané oblasti vesmíru je dnes poloviční než před dvěma miliardami let, a objevili, že tento pokles nastává na vlnových délkách od ultrafialového až po daleké infračervené záření. Náš vesmír tedy pomalu umírá.
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že proletěla přísluním. Jaké jsou její pozorovací podmínky a vývoj jasnosti? Co prozkoumala sonda Rosetta a jak se daří modulu Philae?
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Maximum meteorického roje Perseid je pomalu za námi. Nejkrásnější letní úkaz byl v minulých dnech provázen převážně dobrým počasím a také nesvítil Měsíc. I když se meteory občas vyhýbaly zornému poli našich fotoaparátů, řada z vás již své snímky zaslala. Tady jsou.
Tato úchvatná bublina zářící jako hvězdný duch ve strašidelné temnotě vesmíru by se moha zdát nadpřirozenou a záhadnou, kdyby se nejednalo o známý astronomický objekt: planetární mlhovinu, objekt, který je průvodním znakem závěrečné fáze života některých hvězd. Snímek, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v severním Chile, zachycuje dosud nejdetailnější pohled na málo známý objekt s označením ESO 378-1.
Takzvaný Modrý úplněk, tedy druhou plnou měsíční fázi během jednoho měsíce, máme za sebou. Nyní se naše přirozená družice dostává k zítřejší fázi poslední čtvrti, odkud pak bude putovat až k novu, jenž nastane 14. srpna. Jak už je známo, tak pozorování mlhavých difúzních objektů, jakými jsou kromě galaxií, mlhovin a hvězdokup i komety, je nejlepší právě v období kolem novu. A které komety nám okoření třeba i letošní pozorování meteorického roje Perseid? Pojďte se na to podívat zde!
Letošního 12. srpna uplyne devadesát let ode dne, kdy se narodil americký astrofyzik a geolog George West Wetherill. Nejvíce se věnoval studiu vzniku a vývoje Sluneční soustavy a díky svým pracím bývá označován „otcem“ moderních teorií o formování Země.
V současnosti jedinou opravdu dobře pozorovatelnou planetou v průběhu noci je Saturn. Planeta obepínaná obřími prstenci již při pohledu malým dalekohledem je právem označovaná jako nejkrásnější planeta Sluneční soustavy. V tuto chvíli leží v souhvězdí Štíra a je viditelná nad jižním obzorem hned po západu Slunce. Překrásný Saturn je tak mimo sílící meteorický roj Perseid dalším velkým lákadlem pod srpnové nebe. Nechte se jím proto okouzlit i vy. Kde a jak hledat? A co uvidíte na Saturnu v dalekohledu?
Již v noci ze středy na čtvrtek se můžeme těšit na maximum jednoho z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balonu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.
Jste z Brna a okolí? Ze středy 12. srpna na čtvrtek 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na Kraví horu. Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Sportovně rekreačním areálem Kraví hora si pro vás připravily pozorování meteorů z roje Perseid – tedy známých "padajících hvězd". A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno.
NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.
Český tým získal na 9. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA) tři čestná uznání. Velmi dobře tak po obměně účastníků (čtyři byli na soutěži poprvé) uspěl v narůstající mezinárodní konkurenci. Do indonéského Magelangu se od 26. července do 4. srpna sjelo 206 soutěžících ze 41 zemí světa. Olympiáda se v Indonésii konala již podruhé, Indonésie je jedním z pěti zakládajících států IOAA.
Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.
