Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru.
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.

Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…

Venuše a zvířetník

I na poměrně krátké expozici, což je znát podle skoro bodového tvaru hvězd, se Venuše se Spicou „utápí“ v jakémsi sloupu jasnějšího světla. Tento svit je věrně známý všem fotografům temného nebe, neboť jde o tzv. zodiakální (či také zvířetníkové) světlo. Slabý svit promítající se do zodiakálních souhvězdí ve skutečnosti přichází od Slunce, ovšem ne přímo nýbrž rozptylem o prach rozmělněný v rovině Sluneční soustavy. Kdekoli na světě daleko od měst a světelného znečištění by ho každý mohl spatřit pouhýma očima zejména před úsvitem a po soumraku jako slabý, ale nepřehlédnutelný kužel záře vycházející od obzoru tam, kde se pod horizontem skrývá Slunce. Bohužel na většině míst k tomu brání nepříjemné světelné znečištění.

Najděte kometu!

Pozorný pohled učiněný fajnšmekry odhalí ještě víc. Pokud si kliknete na anotovaný snímek, najdete na něm kromě Spicy a zodiakálního světla malou zelenou hvězdičku, která ovšem zdaleka hvězdou není. Ano, i při tak krátké expozici v křišťálově průzračném výhledu do vesmíru zachytil japonský astronaut alespoň náznakem nejjasnější část komety Catalina! Ta je nyní čím dál lépe pozorovatelná v ranních hodinách a fotografové si vychutnávají její dvojitý ohon.

Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru. Co vše na něm najdete? Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru. Co vše na něm najdete?
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.

Světélkuje atmosféra?

Ano, světélkuje! Pokud se pozorně podíváte na periferii Zeměkoule, jasně spatříte jakýsi okraj atmosféry. Samozřejmě naše atmosféra není úplně ohraničená, jen řídne a chladne s rostoucí nadmořskou výškou (ve výšce ISS okolo 400 kilometrů nad Zemí je stále ještě mírně znát její přítomnost, neboť brzdí samotnou ISS – ta se zpomaluje třením o molekuly řídkého vzduchu, pomalu padá k Zemi a jednou za čas ji musí nějaká mise opět „vyzvednout“ na vyšší orbit). Takže ten okraj, co vidíte, je ve skutečnosti hranice zářícího vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, řádově okolo 100-200 kilometrů nad Zemí. Toto atmosférické záření, častěji zmiňované jako „airglow“ (doslova zář vzduchu), je způsobeno primárně reakcemi zemské atmosféry na ultrafialové záření Slunce, ovšem jednotlivé barevné složky tohoto světélkování jsou důsledkem ještě mnoha dalších sekundárních procesů jako například tzv. chemiluminiscence. Na opravdu tmavém nebi se dá airglow bez barev spatřit očima a v plné kráse pak zachytit fotograficky. Ostatně značně více se dozvíte v následujícím videu Evropské jižní observatoře, na jehož scénáři se podílel také Petr Horálek z České astronomické společnosti.

Video: ESOcast o Airglow
(autoři: ESO a Petr Horálek; nezapomeňte si přepnout na české titulky)

Pohled na rušivé světlo z měst

Světelné znečištění, nebo také světelný smog se může zdát z vesmíru pozoruhodný, ale nyní se již toto považuje za jeden z velkých problémů na Zemi. Už zdaleka nejde jen o to, že se snažíme zabránit rozšiřování světelného znečištění ovzduší do okolí, abychom měli průhledně čistý výhled k nočnímu nebi. Problém se významně dotýká i světové ekologie, ekonomiky, dopravy a dokonce i zdraví lidí. Navíc v dnešním 21. století si obyvatelé měst už těžko (vlastně vůbec) nedovedou představit čisté noční nebe se zářící Mléčnou dráhou, se smutkem znalejších dokonce vidí snímky zobrazující krásu Mléčné dráhy za jakési sci-fi nebo výtvor v grafickém počítačovém editoru.  I tohoto problému si můžete v širší perspektivě všimnout na fotografii. Je krásně znát, jak se projevuje světelné znečištění na Zemi při pohledu z kosmu. Přemíra světla z měst a přidružených lokalit se rozléhá jak „jed v žilách“ po velké ploše záběru Země. O problému jsme se již kolikrát zmiňovali a více o něm najdete také na speciální stránce Astro.cz. I toto je tématem mise japonského astronoma v rámci jeho mise. Ostatně jak sám japonský astronaut zmiňuje, studium klimatu Země z kosmu je obecně nesmírně zajímavý a perspektivní  obor.

Autor snímku KIMIYA YUI

Japonský astronaut Kimiya Yui v programu JAXA. Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Japonský astronaut Kimiya Yui v programu JAXA.
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Kimiya se narodil roku 1970 ve slavném městě Nagano. Před nástupem do Japan Self Defense Force (Japonská obranná síla) prošel studiem vzdělání vědy a techniky v National Defense Academy (Národní obranná akademie Japonska). A v březnu roku 1992 v studium ukončil. Poté se konečně po kalendářním měsíci dostal do už zmiňované Obranné síly Japonska. Až do svého odchodu do důchodu, od prosince roku 2008 pracoval jako podplukovník. Už v únoru roku 2009 se mu poštěstilo, že byl vybrán jako astronaut do Japonské agentury - JAXA. To nejlepší však následovalo poté, co se rozhodl od v dubnu roku 2009 stát se kandidátem na astronauta. Aby svého snu dostál, musel zvládnout např.  trénink přežití v divočině. V červenci roku 2011 byl certifikován na pravého astronauta ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek Venuše nad Zemí na stránkách NASA
[2] Více o astronautovi Kimiya Yui na stránkách JAXA

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Štítky: Venuše, Zodiakální světlo, Kometa Catalina, ISS, C/2013 US10 (Catalina), Kimiya Yui, Světelné znečištění


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »