Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63
redakce II Vzdálený vesmír

Astronomové objevili oblast tvořících se planet

Astronomové pracující s teleskopem Keck II umístněným na Havajskýchostrovech jsou přesvědčeni, že získali důkazy o vznikající planetární soustavěokolo blízké hvězdy. Jedná se o hvězdu HR 4796 vzdálenou 200 svělelnýchlet a nacházející se v souhvězdí Centaurus. Na snímcích získaných kamerouMIRLIN citlivou v IR oboru spektra je viditelný disk, uvnitř kterého jeprázdná oblast, ze které materiál byl použit na tvorbu nových planet. Vědcijsou přesvědčeni, že se jedná o chybějící článek ve studiích o vzniku planetárníchsystémů.
Zdroj: MIRLINHR4796 home page
redakce II Sluneční soustava

Země strhává časoprostor

Mezinárodní tým astronomů z NASA a několika universit tvrdí, že objevildalší efekt předpovezený před 80-ti lety Einsteinovou obecnou teoriírelativity. Teorie předpovídá, že masívní rotující objekty mohou strhávatčasoprostor ve svém okolí. Jev, který poprvé odvodili australští fyziciJoseph Lense a Hans Thirring v roce 1918, se nazývá Lense-Thirringůvnebo také frame-dragging efekt. Vědci věří, že detekovali tentojev precisním měřením posunu družic LAGEOS I a LAGEOS II.(Laser Geodynamics Satellite).
Zdroj: NASAPress Release 98-51
redakce II Vzdálený vesmír

Einsteinův prstenec poprvé pozorován

Další z efektů předpovězených Obecnou teorií relativity, tzv. "Einsteinůvprstenec" byl vůbec poprvé v historii pozorován pomocí Hubble Space Telescopea radioteleskopu MERLIN. Tento prstenec vznikne ve velmi vzácném případě,kdy se vzdálený objekt, galaxie působící jako gravitační čočka a pozorovatelnacházejí v jedné přímce. Rozměry tohoto útvaru na obloze jsou miniaturní- pouhá úhlová sekunda. Proto byl pozorován soustavou šesti radioteleskopůrozložených po území celé Anglie, které tvoří MERLIN. MERLIN má rozlišenílepší než 50 úhlových milisekund, což je o trochu více než rozlišení HST
Zdroj: Universityof Manchester Press Release



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »