Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.
František Martinek Sluneční soustava

Magnetické pole Země

Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).

František Martinek Kosmonautika

STARDUST se vrací se vzorky komety

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST v ceně 168 miliónů dolarů prolétla 2. 1. 2004 ve 20 hodin 44 minuty středoevropského času ve vzdálenosti 240 km od povrchu jádra komety 81P/Wild-2 relativní rychlostí 21 960 km/h, tj. 6,1 km/s. V řídícím středisku se o této fázi letu dozvěděli o 22 minuty později - tak dlouhou dobu potřeboval rádiový signál k překonání vzdálenosti 389 000 000 km mezi kometou a Zemí. Ve dnech 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004 byly provedeny poslední korekce dráhy, aby sonda byla navedena co nejpřesněji do blízkosti jádra komety.
Petr Bartoš Kosmonautika

SPIRIT na Marsu

Mars Excursion Rover - MER
Mars Excursion Rover - MER
Kosmická sonda Spirit (NASA) přistála na povrchu Marsu. První z průzkumných robotů (Mars Excursion Rover - MER-A) přistál v kráteru Gusev. Druhý robot (na palubě sondy Opportunity) by měl přistát za tři týdny. Hlavním cílem mise je pátrání po vodě na Marsu.
Spirit krátce po přistání vyslala na Zemi signál, že je funkční, řídící středisko v americké Pasadeně propuklo v jásot a šéf NASA Sean O´Keefe otevřel šampaňské. Spiritu se podařilo otevřít solární panely a odeslala první snímky na Zemi. Ze sondy později vyjel rover.

Podrobnosti >> Mars Exploration Rover Mission - JPL-NASA
Další info. >> Garant vědeckého programu - Cornell University

Petr Bartoš Kosmonautika

Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala

Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Kosmická sonda Stardust přežila setkání s kometou 81P/Wild 2 a podle posledních zpráv pracovaly všechny její přístroje bez chyby. Nejlepší snímky kometárního jádra v historii lidstva byly pořízeny ze vzdálenosti pouhých 240 km! Nejdůležitější je však zpráva, že zařízení pro sběr kometárních částic ("lízátko") bylo funkční a doufejme, že za dva roky nám na Zemi přinese dlouho očekáváné vzorky.

Podrobnosti >> Stardust - JPL - NASA
O sondě více >> Katalog družic - SPACE 40

Petr Bartoš Úkazy

Na Íránské město Bábol dopadl meteorit

Meteorit dnes zasáhl Íránské město Bábol (provincie Mazandaran, 150 tis. obyvatel) na pobřeží Kaspického moře. Jeho dopad vyvolal otřesy země a způsobil jen menší hmotné škody na obytných domech. V Íránu, který byl nedávno těžce postižen zemětřesením, vyvolal dopad paniku, protože kolem místa dopadu se rozechvěla zem. Meteorit dopadl necelý kilometr od obydlené zóny, jejíž obyvatelé si jeho pádu nevšimli, protože reagovali jen na otřesy půdy, které vyvolal a které byly cítit v okruhu několika kilometrů.
Zatím není známo, jak velký meteorit byl, ani žádné další podrobnosti. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo zprávu ověřit z místních zdrojů (Íránská tisková agentura - IRNA, Univerzita Babol), berte ji prosím s rezervou.
Zdroj: iDnes, Reuters
Pavel Koten Úkazy

Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí

V ranních hodinách 4. ledna nastane maximum meteorického roje Quadrantid, jednoho z nejintenzivnějších rojů vůbec, který dosahuje zenitového frekvence až 120 meteorů za hodinu. V letošním roce bude ovšem roj rušen Měsícem, který bude v době maxima krátce před úplňkem.
Petr Bartoš Kosmonautika

Mars Express se blíží nad Beagle 2

30.12.2003 - 15:00 hod - mluvčí řídícího střediska ESA v Darmstadte, sdělil, že kurz sondy Mars Express byl upraven tak, aby sonda do 4.1.2004 změnila dráhu natolik, aby se dostala nad místo přistání modulu Beagle 2. Zároveň se sníží výška orbitu na 200 - 250 km, kdy bude větší pravděpodobnost zachycení signálu z Beagle 2.

Zdroj:
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2
- "zaparkování" sondy Mars Express na oběžné dráze a změna oběžné dráhy okolo Marsu

Petr Bartoš Kosmonautika

Beagle 2 stále mlčí

29.12.2003 - 18:00 hod - v Londýně oznámil člen řídícího týmu Beagle 2, Colin Pillinger, že jednou z možností, proč se nepodařilo navázat se sondou spojení, je její zřícení do kráteru. Kráter, jehož průměr je odhadován na cca 1 km, byl objeven americkou sondou Mars Global Surveyer na snímcích, které byly pořízeny krátce před přistáním sondy Beagle 2. Byla by to obrovská smůla, trefit se ze Země do "golfové jamky" na Marsu.

Zdroj:
- iDnes
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.
Vladimír Kocour Ostatní

Východočeská skupina pozorovatelů planet

Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).

Roman Maňák Sluneční soustava

První kometa nalezená dle předpovědi

Jsou vánoce roku 1758 a sedlák Johann Gregor Palitzsch ve vesnici Prohlis nedaleko Drážďan sleduje svým vlastnoručně vyrobeným šestipalcovým dalekohledem oblohu. Ne jen tak pro zábavu, ale s přesně určeným cílem - najít kometu, jejíž návrat předpovědel Edmond Halley. Nakonec je jeho snaha korunována úspěchem - kometu skutečně našel a předběhl tím spoustu jiných (i profesionálních astronomů), kteří se o její nalezení také pokoušeli. Stalo se tak 24.12.1758 (někde bývá uváděno též 25.12.), tedy před 245 lety a kometa, která poté dostala jméno Edmonda Halleyho - Halleyova kometa - tak vešla do dějin jako první kometa u níž byla prokázána periodicita a u níž byl úspěšně předpovězen návrat. Nalezení komety však předcházela řada dalších událostí, bez nichž by se objevení periodicity komet ještě nějkou dobu pozdrželo, takže začneme pěkně od začátku.



22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »