Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu
![]() |
![]() |
Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).
![]() |
Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).
Jsou vánoce roku 1758 a sedlák Johann Gregor Palitzsch ve vesnici Prohlis nedaleko Drážďan sleduje svým vlastnoručně vyrobeným šestipalcovým dalekohledem oblohu. Ne jen tak pro zábavu, ale s přesně určeným cílem - najít kometu, jejíž návrat předpovědel Edmond Halley. Nakonec je jeho snaha korunována úspěchem - kometu skutečně našel a předběhl tím spoustu jiných (i profesionálních astronomů), kteří se o její nalezení také pokoušeli. Stalo se tak 24.12.1758 (někde bývá uváděno též 25.12.), tedy před 245 lety a kometa, která poté dostala jméno Edmonda Halleyho - Halleyova kometa - tak vešla do dějin jako první kometa u níž byla prokázána periodicita a u níž byl úspěšně předpovězen návrat. Nalezení komety však předcházela řada dalších událostí, bez nichž by se objevení periodicity komet ještě nějkou dobu pozdrželo, takže začneme pěkně od začátku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu