Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Východočeská skupina pozorovatelů planet

Východočeská skupina pozorovatelů planet

Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).

Jedny z nejpříznivějích meteorologických podmínek byly v samotný den oposice, 27. srpna. Tehdy v 11 h SEČ se Mars přiblížil k Zemi na 0,37271 AU (55,757 miliónu kilometrů). Jeho úhlový průměr dosahoval 25,1". Po většinu období viditelnosti měl Mars nízkou deklinaci (v den oposice -15°42'). To však nebránilo jeho sledování v takové míře, jak jsme se původně obávali. Nejlepší výsledky byly dosaženy s dalekohledy umístěnými mimo jakoukoli budovu. Dalším rozhodujícím faktorem se ukázala kvalita optiky a její scentrování, a také dostatečné zvětšení, pokud možno co nejvěští. Naopak parametry jako středové zaclonění a relativní otvor objektivu (hlavního zrcadla) se ukázaly být prakticky bez vlivu na kvalitu obrazu.

Všechny kresby Marsu v letoní oposici, jako i ostatní dřívější kresby i kresby Jupitera můžete vidět na stránce http://sweb.cz/vladimir.kocour .

Mars je dosud poměrně dobře pozorovatelný na večerní obloze v souhvězdí Ryb v blízkosti nebeského rovníku, který překračuje 17. prosince směrem severním. Stále je možné pozorovat detaily jeho povrchu, ovšem při zvětení alespoň 200x a nejméně 17-cm dalekohledem.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »