Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Barva mladého vesmíru

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.

Astronomové studovali více jak 300 galaxií na snímku malé části oblohy pořízeném Hubblovým vesmírným dalekohledem HST. Snímek je znám jako Hubble Deep Field South. Hlavním cílem studie bylo zjistit, jak byly hvězdy ve vesmíru uspořádány v galaxie a jak se toto uspořádání s časem měnilo.

Modrá barva mladého vesmíru je způsobena dominujícím modrým světlem mladých hvězd v tehdejších galaxiích. Posun k červenější barvě dnešního vesmíru je dán přítomností relativně většího množství starších, červenějších hvězd.

Vědci dále soudí, že v minulosti bylo ve vesmíru méně hvězd, než dnes. Jak na to přišli? Celkové množství záření ve vesmíru je pořád přibližně stejné. Mladý vesmír zářil podobně jako ten dnešní. Jenomže v mladém vesmíru zářili modré hvězdy velmi intenzivně a s dnešními červenými hvězdami se nedají srovnávat. Modré hvězdy vydají více záření než několik hvězd červených, a proto bylo k celkovému záření mladého vesmíru potřeba menšího množství hvězd, než je k němu potřeba dnes.

Astronomové zjistili, že k výraznému příbytku hvězd začalo docházet, když byl vesmír starý asi 7 miliard let, tedy přibližně v době, kdy se zrodilo i naše Slunce.

Bližší informace jsou k dispozici na stránkách ESO.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS).

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS). Musel jsem čekat, až se kometa vyhoupne nad vrcholky blízkých stromů. To však už oblohu nad východem začínalo rozjasňovat svítání. Výsledek je proti originálu 3x zmenšen.

Další informace »