Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí

Quadrantidy sice v maximu dosahují zenitové hodinové frekvence (ZHR, tj. počet meteorů za hodinu přepočtený na radiant nacházející se v zenitu) až 120 meteorů, přesto nejsou všeobecně tolik známým rojem jako například Perseidy či Leonidy. Částečně je tato skutečnost způsobena velmi úzkým maximem činnosti roje. To trvá jen několik hodin, obvykle mezi 3. a 4. lednem. V letošním roce je předpovězena maximální činnost roje na zhruba 6 UT v neděli 4. ledna. Tedy krátce před svítáním v našich končinách. Měsíc, kterému budou v té době chybět tři dny do úplňku - a bude tedy již dostatečně jasný na to, aby přesvítil slabší meteory - zapadá necelé dvě hodiny před maximem roje. Meteory příslušející k tomuto roji je možno spatřit i v nocích kolem noci maxima, jejich počty budou ovšem velmi nízké. Ve stejné době je rovněž aktivní roj Coma Berenicid s radiantem blízkým radiantu Quadrantid. Tyto meteory jsou ovšem nesrovnatelně rychlejší. Quadrantidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 42 km/s a jejich radiant leží na souřadnicích zhruba RA=15h 20m, DE = + 49.

Mateřské těleso tohoto roje bylo donedávna považováno za ztracené. Až teprve v prosinci loňského roku přišel Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center s hypotézou, podle které je pravděpodobně mateřským tělesem planetka 2003 EH1. Jedná se o pozůstatek komety, která se rozpadla před 500 lety. Dráha EH1 se protíná s drahou naší Země v kolmém úhlu, což vysvětluje krátké trvání roje.

Radiant roje leží ve skutečnosti v souhvězdí Pastýře, ovšem roj je pojmenován podle souhvězdí Zední Kvadrant (Quadrans Muralis), které se na dnešních mapách hvězdné oblohy nenalézá. Bylo v roce 1922 Mezinárodní astronomickou unií společně s několika dalšími zrušeno. Roj si ovšem své pojmenování uchoval.