Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí
Pavel Koten Vytisknout článek

Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí

V ranních hodinách 4. ledna nastane maximum meteorického roje Quadrantid, jednoho z nejintenzivnějších rojů vůbec, který dosahuje zenitového frekvence až 120 meteorů za hodinu. V letošním roce bude ovšem roj rušen Měsícem, který bude v době maxima krátce před úplňkem.

Quadrantidy sice v maximu dosahují zenitové hodinové frekvence (ZHR, tj. počet meteorů za hodinu přepočtený na radiant nacházející se v zenitu) až 120 meteorů, přesto nejsou všeobecně tolik známým rojem jako například Perseidy či Leonidy. Částečně je tato skutečnost způsobena velmi úzkým maximem činnosti roje. To trvá jen několik hodin, obvykle mezi 3. a 4. lednem. V letošním roce je předpovězena maximální činnost roje na zhruba 6 UT v neděli 4. ledna. Tedy krátce před svítáním v našich končinách. Měsíc, kterému budou v té době chybět tři dny do úplňku - a bude tedy již dostatečně jasný na to, aby přesvítil slabší meteory - zapadá necelé dvě hodiny před maximem roje. Meteory příslušející k tomuto roji je možno spatřit i v nocích kolem noci maxima, jejich počty budou ovšem velmi nízké. Ve stejné době je rovněž aktivní roj Coma Berenicid s radiantem blízkým radiantu Quadrantid. Tyto meteory jsou ovšem nesrovnatelně rychlejší. Quadrantidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 42 km/s a jejich radiant leží na souřadnicích zhruba RA=15h 20m, DE = + 49.

Mateřské těleso tohoto roje bylo donedávna považováno za ztracené. Až teprve v prosinci loňského roku přišel Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center s hypotézou, podle které je pravděpodobně mateřským tělesem planetka 2003 EH1. Jedná se o pozůstatek komety, která se rozpadla před 500 lety. Dráha EH1 se protíná s drahou naší Země v kolmém úhlu, což vysvětluje krátké trvání roje.

Radiant roje leží ve skutečnosti v souhvězdí Pastýře, ovšem roj je pojmenován podle souhvězdí Zední Kvadrant (Quadrans Muralis), které se na dnešních mapách hvězdné oblohy nenalézá. Bylo v roce 1922 Mezinárodní astronomickou unií společně s několika dalšími zrušeno. Roj si ovšem své pojmenování uchoval.

Zdroje:
Spaceweather.Com
Leonid Daily News
International Meteor Organization (IMO) News.




O autorovi



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pohyb hvězd po obloze - snímek s dlouhou expozicí

Pohyb hvězd po severní obloze zachycený na snímku s třicetiminutovou expozicí.

Další informace »