Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí
Pavel Koten Vytisknout článek

Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí

V ranních hodinách 4. ledna nastane maximum meteorického roje Quadrantid, jednoho z nejintenzivnějších rojů vůbec, který dosahuje zenitového frekvence až 120 meteorů za hodinu. V letošním roce bude ovšem roj rušen Měsícem, který bude v době maxima krátce před úplňkem.

Quadrantidy sice v maximu dosahují zenitové hodinové frekvence (ZHR, tj. počet meteorů za hodinu přepočtený na radiant nacházející se v zenitu) až 120 meteorů, přesto nejsou všeobecně tolik známým rojem jako například Perseidy či Leonidy. Částečně je tato skutečnost způsobena velmi úzkým maximem činnosti roje. To trvá jen několik hodin, obvykle mezi 3. a 4. lednem. V letošním roce je předpovězena maximální činnost roje na zhruba 6 UT v neděli 4. ledna. Tedy krátce před svítáním v našich končinách. Měsíc, kterému budou v té době chybět tři dny do úplňku - a bude tedy již dostatečně jasný na to, aby přesvítil slabší meteory - zapadá necelé dvě hodiny před maximem roje. Meteory příslušející k tomuto roji je možno spatřit i v nocích kolem noci maxima, jejich počty budou ovšem velmi nízké. Ve stejné době je rovněž aktivní roj Coma Berenicid s radiantem blízkým radiantu Quadrantid. Tyto meteory jsou ovšem nesrovnatelně rychlejší. Quadrantidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 42 km/s a jejich radiant leží na souřadnicích zhruba RA=15h 20m, DE = + 49.

Mateřské těleso tohoto roje bylo donedávna považováno za ztracené. Až teprve v prosinci loňského roku přišel Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center s hypotézou, podle které je pravděpodobně mateřským tělesem planetka 2003 EH1. Jedná se o pozůstatek komety, která se rozpadla před 500 lety. Dráha EH1 se protíná s drahou naší Země v kolmém úhlu, což vysvětluje krátké trvání roje.

Radiant roje leží ve skutečnosti v souhvězdí Pastýře, ovšem roj je pojmenován podle souhvězdí Zední Kvadrant (Quadrans Muralis), které se na dnešních mapách hvězdné oblohy nenalézá. Bylo v roce 1922 Mezinárodní astronomickou unií společně s několika dalšími zrušeno. Roj si ovšem své pojmenování uchoval.

Zdroje:
Spaceweather.Com
Leonid Daily News
International Meteor Organization (IMO) News.




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 360 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace Venuše a Měsíce nad západním obzorem

Další informace »