Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí
Pavel Koten Vytisknout článek

Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí

V ranních hodinách 4. ledna nastane maximum meteorického roje Quadrantid, jednoho z nejintenzivnějších rojů vůbec, který dosahuje zenitového frekvence až 120 meteorů za hodinu. V letošním roce bude ovšem roj rušen Měsícem, který bude v době maxima krátce před úplňkem.

Quadrantidy sice v maximu dosahují zenitové hodinové frekvence (ZHR, tj. počet meteorů za hodinu přepočtený na radiant nacházející se v zenitu) až 120 meteorů, přesto nejsou všeobecně tolik známým rojem jako například Perseidy či Leonidy. Částečně je tato skutečnost způsobena velmi úzkým maximem činnosti roje. To trvá jen několik hodin, obvykle mezi 3. a 4. lednem. V letošním roce je předpovězena maximální činnost roje na zhruba 6 UT v neděli 4. ledna. Tedy krátce před svítáním v našich končinách. Měsíc, kterému budou v té době chybět tři dny do úplňku - a bude tedy již dostatečně jasný na to, aby přesvítil slabší meteory - zapadá necelé dvě hodiny před maximem roje. Meteory příslušející k tomuto roji je možno spatřit i v nocích kolem noci maxima, jejich počty budou ovšem velmi nízké. Ve stejné době je rovněž aktivní roj Coma Berenicid s radiantem blízkým radiantu Quadrantid. Tyto meteory jsou ovšem nesrovnatelně rychlejší. Quadrantidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 42 km/s a jejich radiant leží na souřadnicích zhruba RA=15h 20m, DE = + 49.

Mateřské těleso tohoto roje bylo donedávna považováno za ztracené. Až teprve v prosinci loňského roku přišel Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center s hypotézou, podle které je pravděpodobně mateřským tělesem planetka 2003 EH1. Jedná se o pozůstatek komety, která se rozpadla před 500 lety. Dráha EH1 se protíná s drahou naší Země v kolmém úhlu, což vysvětluje krátké trvání roje.

Radiant roje leží ve skutečnosti v souhvězdí Pastýře, ovšem roj je pojmenován podle souhvězdí Zední Kvadrant (Quadrans Muralis), které se na dnešních mapách hvězdné oblohy nenalézá. Bylo v roce 1922 Mezinárodní astronomickou unií společně s několika dalšími zrušeno. Roj si ovšem své pojmenování uchoval.

Zdroje:
Spaceweather.Com
Leonid Daily News
International Meteor Organization (IMO) News.




O autorovi



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen rybím okem

Pozorování kazila přicházející nízká oblačnost a světelný smog. Širokoúhlý snímek pořízen rybím okem, složeno 8 snímků na hvězdy a krajinu, defishing. Pro zvýraznění komety použity snímky složené na kometu, fotografované delším ohniskem.

Další informace »