Ilustrační foto - dalekohled a DSLRV termínu 1. - 3. června 2012 se na Hvězdárně v Rokycanech uskuteční tradiční seminář pro milovníky astronomické pozorovací techniky. Letošní setkání bude věnováno novým možnostem, jak stále více dostupnou
techniku využívat pro zapojení se do nových oblastí odborné astronomické práce.
Astronomický ústav OndřejovOd 4. do 6. května 2012 budou probíhat Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy. Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma.
Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5.
Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.
Přistání ve stepiPo 165 dnech na oběžné dráze od loňského listopadu, 163 dnech na Mezinárodní kosmické stanici, se v pátek 27. dubna 2012, jen pár dní po 45. výročí katastrofy Sojuzu 1, vrátila na pevnou zemi ruská loď Sojuz TMA-22 se svou neohroženou tříčlennou osádkou, čítající dva ruské kosmonauty a Američana. Přistání se uskutečnilo přesně podle plánu ve 13:45 našeho času, přenos začal ve 12:30.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Pro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá letos od května do srpna každý pátek od
21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a
pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.
Animace lodi Dragon na orbitě. Autor: Spaceflightnow.comV předvečer Svátku práce se měl uskutečnit start druhé lodi Dragon pod taktovkou soukromé americké společnosti SpaceX, která je taktéž výrobcem lodi i rakety Falcon 9, jíž bude využito při startu. Jedná se o vskutku historickou misi, protože půjde o první přílet a připojení komerční kosmické lodi ke stanici ISS, což odstartuje naprosto novou éru zásobování kosmické stanice loděmi soukromých společností a jednou snad i komerční dopravu lidí do kosmu. Přelomovou misi však stíhají odklady, jelikož přiletět k ISS není jen tak.
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých
oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.
Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Autor: NASAI přes přesun raketoplánů do muzeí a učebnic dějepisu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále létá spektrum ruských, japonských, evropských a brzy snad i amerických komerčních lodí. Vůbec nejčastějším návštěvníkem ISS je malá ruská bezpilotní zásobovací loď Progress, jejíž exemplářů k orbitálnímu komplexu ročně startuje asi pět. Dvě takovéto, jako samozřejmost často opomíjené lodě, se u stanice vystřídaly koncem minulého týdne. Takovýto klasický zásobovací proces z ruské strany v zásadě můžeme shrnout do tří dějství.
Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.
Lyrida. Autor: Štěpán NovotnýV neděli 22. dubna časně ráno bylo z České republiky pozorovatelné maximum meteorického roje Lyrid. Podmínky byly příznivé zejména kvůli ideální fázi Měsíce, který se plazil hluboko pod obzorem ve fázi několika hodin po novu. Počasí ovšem přálo zejména na východní polovině našeho území - od západu dorazila oblačnost i s deštěm. Přesto se některým zadařilo nějakou tu Lyridu zachytit. Autorům snímků děkujeme.
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr HorálekPokud dovolí počasí, na víkendové noční obloze, zejména v neděli 22. dubna časně ráno, spatříme meteory z roje Lyrid. Tento každoroční roj má letos velmi příznivé podmínky - Měsíc je v době maxima ve fázi jen několik hodin po novu a vůbec tedy neruší svým svitem. Meteory zdánlivě vylétající z bodu nedaleko známého souhvězdí Lyry tak může krom počasí zhatit jen pozorování z přesvětlených měst. Za hodinu přitom spadne okolo 15 meteorů.
Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope). Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2012): Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.
Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz. Autor: Petr HorálekV pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma "Astrologie… a na hvězdárně?". Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.Je pravidlem, že za téměř každou větší katastrofou v oblasti lodní nebo letecké dopravy může nešťastná souhra mnoha okolností. Jinak tomu nebylo ani v případě zaoceánského parníku Titanik, který se před sto lety potopil. Zbytečná pýcha, špatně zvolený úhybný manévr před srážkou s ledovou krou, nedostatečný počet záchranných člunů, nepříznivé meteorologické podmínky, to vše vedlo ke smutnému faktu, že při zkáze luxusního plavidla přišlo o život téměř 1500 lidí. Celou událost ovšem významně ovlivnilo ještě něco jiného. Něco poměrně překvapivého - vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce. Kdyby bylo jen trochu jiné, nejspíš by ke srážce s ledovcem nikdy nedošlo.
Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin MašekV sobotu 14. dubna 2012 proběhlo v Jablonci nad Nisou v klubu Na rampě Velké setkání složek České astronomické společnosti. Na setkání dorazilo mnoho vzácných a významných členů ČAS, zazněly velmi zajímavé příspěvky, byli oceněni Astrofotografové roku 2011 i nový nositel Kvízovy ceny. V samotném závěru pak čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar shrnul dění v astronomii i astrofyzice v loňském roce ve svých tradičních Žních objevů.
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží
těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého
vesmíru internetové domény.
V sobotu 14. dubna tohoto roku se v Jablonci nad Nisou konalo velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí. Na programu bylo mnoho zajímavého, my se ovšem zaměříme pouze na část věnovanou astrofotografii. Do Jablonce si totiž pro své ocenění přijeli "astrofotografové roku 2011", pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.
Rok Maximiliána Hella. Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad HronomV júni tohto roku sa nám naskytne možnosť pozorovať z povrchu Zeme prechod Venuše popred slnečný disk. Ide o mimoriadne vzácny predpovedateľný astronomický úkaz, ktorého opakovanie s veľkou pravdepodobnosťou drvivá väčšina z dnes žijúcich ľudí neuvidí, lebo jeho najbližšie opakovanie nastane až v roku 2117.
Logo projektu KYKLOPV roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.
Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
