 |
Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.
Ve dnech 19. a 20. května se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze IX. valné shromáždění Učené společnosti ČR. Během zasedání byly mimo jiné předávány výroční ceny Učené společnosti za vynikající vědecké výsledky. V prestižní kategorii seniorů byly uděleny dvě, z nichž jedna připadla poprvé v osmileté historii udělování těchto cen astronomovi - RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově - za výzkum meteorů a meteoroidů, zejména s přihlédnutím k objevu a dráhové analýze meteoritu Neuschwanstein ze 6. dubna 2002. Cenu ve výši 100 tis. Kč sponzorovala a.s. Léčiva, Praha.
Kanárské ostrovy, nazývané někdy Šťastné, leží v Atlantiku něco přes sto kilometrů západně od marockého pobřeží. Navzdory své nesporné geografické příslušnosti k Africe jsou tyto produkty intenzívní sopečné činnosti součástí Španělska. Z hlediska astronomie je to asi dobře.
Autor je pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, Ondřejov.
 |
Každému se čas od času stane, že dlouhou dobu pozoruje objekt a neví, jak vysvětlit zkoumaný děj. Pokud jste členem Hubble Heritage Team, můžete využít zdroje HST a jev objasnit. Přesně to se stalo se snímkem galaxie NGC 1275, známým také jako radiový zdroj Perseus A.
V textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Autorce článku - paní Evě Markové - a našim čtenářům se omlouváme. Text článku je již opraven. Text tiskového prohlášení ve formátu MS Word je již také opraven..
V článku Jiřího Duška na Zatmění Měsíce minutu po minutě naleznete podrobný popis tohoto úkazu.
Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.
Pokud jste neměli možnost vidět dnešní přechod Merkura přes Slunce na vlastní oči, nabízíme Vám záznam ve formátu mpg.
Video je vytvořeno z jednotlivých snímků zařízení MDI instaloveného na družici SOHO.
Zdroj: SOHO
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
31. května 2003 dojde na území naší republiky k částečnému zatmění Slunce, jehož velikost bude téměř srovnatelná s částečným zatměním Slunce v r. 1999. Toto zatmění bude v severních oblastech Evropy pozorovatelné jako prstencové.
2003.05.15: Odstraněna chyba redakce, v textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Za chyby se omlouvá redakce www.astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
V pátek 16. května 2003 ráno nás po delší odmlce (od 9. 1. 2001) čeká první ze dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Z našeho území však neuvidíme celý průběh tohoto úkazu.
 |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
Hvězdárna v Karlových Varech ve spolupráci se sdružením Expresní astronomické informace připravila živý přenos tohoto úkazu. Obaz Slunce bude přenášet kamera umístěná v ohnisku 25cm dalekohledu karlovarské hvězdárny. Vysílání začíná ve středu 7.5 v 7h ráno a az potrvá do 12h30m.
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo 3/2003 začínáme důrazným upozorněním na tři pěkné nebeské úkazy,které nás čekají v květnu: přechod Merkuru, zatmění Měsíce a Země.Jedinečná šance pořídít fotografii do soutěže Foto ASHK 2003!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4