Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.
Kamil Hornoch Úkazy

C/2002 V1 (NEAT) pozorovatelná okem

Kometa C/2002 V1 (NEAT) je již viditelná pouhým okem jako poměrně "slabá zamlžená hvězda" s jasností kolem 5 mag a pokračuje ve zjasňování. Zejména občasní pozorovatelé by měli využít každého jasného večera na její pozorování, protože počasí je nyní velmi nepříznivé a kometa bude viditelná již jen zhruba 2 týdny.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Výtrysk a "nesprávná" galaxie

Abel 428: 0313_192
Abel 428: 0313_192
Galaxie 0313-192
v kupě Abel 428
Ohromný výtrysk elementárních částic pohybujících se téměř rychlostí světla byly pozorovány u mnoha galaxií, ale vždy výhradně u eliptických galaxií, nebo u dvou splývajících galaxií. Pomocí HST, VLA (Very Large Array) a teleskopu Gemini astronomové objevili veliký výtrysk vycházející ze spirální galaxie.
Rudolf Novák Ostatní

Fotovíkend v Brně

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si vás dovoluje pozvatna setkání příznivců astronomické fotografie, které se uskuteční ovíkendu 28. února až 2. března 2003 v prostorách hvězdárny.

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 17./18. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 28 x 20 úhlových minut, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
Karel Mokrý Ostatní

Observatoř Stromlo zničena požárem

observatoA  Mount Stromlo po poA3/4A!ru
observatoA Mount Stromlo po poA3/4A!ru
Mount Stromlo
Požáry v okolí hlavního města Austrálie Canberry ničí nejen lidské příbytky, ale pustoší i vědecká pracoviště.Na historické observatoři Mount Stromlo bylo zničeno nenahraditelné zařízení v ceně milionů dolarů. Zničeny byly i unikátní detektory určené pro dalekohledy Gemini
Jiří Dušek Ostatní

Konkurz na pozorovací čas - Vyškov

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně nabízí v roce 2003 pozorovací čas dalekohledu ve Vyškově-Marchanicích.Jedná se o zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 30 cm, ohniskové vzdálenosti 1,2 metru, který je vybavený CCD kamerou ST-7 se standardními fotometrickými filtry. Zájemci se mohou ucházet o část pozorovacích nocí na období od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2004.
Jiří Dušek Ostatní

Konkurz na pozorovací čas - Brno

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně nabízí v roce 2003 pozorovací čas dalekohledu v Brně na Kraví hoře.Jedná se o zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 40 cm, ohniskové vzdálenosti 1,75 metru, který je vybavený CCD kamerou ST-7 se standardními fotometrickými filtry Kron-Cousinova systému. Jeho provoz je prakticky automatizovaný a lze ho ovládat i na dálku. Zájemci se mohou ucházet o část pozorovacích nocí na období od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2004.

Kamil Hornoch Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT), který pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích večer 17. ledna 2003 pomocí0.35-m dalekohledu kamerou SBIG ST-6V přes R filtr.Výsledný snímek vznikl složením 35 dílčích expozic, každáo délce 30 sekund. Pozorování silně rušil Měsíc v úplňku.
Pavel Suchan Světelné znečištění

Kdo špiní oblohu aneb o světelném znečištění

Přestože by člověk mohl za dobrých podmínek pouhým okem pozorovat asi tři a půl tisíce hvězd, lze spatřit na noční obloze velkoměsta sotva čtyři sta. Není vyloučeno, že nad městy jednou "zhasne" i poslední z nich. Příčinou je stále větší množství umělého světla. Pojem světelného znečištění patří do lidského slovníku již mnoho desítek roků. V posledních deseti letech patří v některých zemích už i do slovníku zákonodárců.
psáno pro časopis Třetí pól - časopis pro studenty

Karel Mokrý Hvězdy

Kosmický prak

T Tau - vzajemny pohyb slozek
T Tau - vzajemny pohyb slozek
Vzájemný pohyb
složek T Tau
Zdroj: Nature

Po vykreslení vzájemného pohybu hvězd v systému T Tauri (souhvězdí Býk) došli astronomové k překvapivému závěru. Jedna hvězda je "vystřelena" z tohoto systému. Jde o první pozorování takového chování. Tímto způsobem možná vznikly některé velmi slabé, osamocené hvězdy.

Karel Mokrý Exoplanety

Planetární rychlík

Planeta obA­hajA­cA­ hvÄ zdu - artist
Planeta obA­hajA­cA­ hvÄ zdu - artist

Na počátku letošního roku byl oznámen objev v současnosti nejvzdálenější a "nejrychlejší" planety. Navíc byla objevena metodou, které již málokdo věřil. OGLE-TR-56b je od Země vzdálena 5 000 světelných let směrem k jádru Galaxie jinými slovy je 20krát dále než předchozí "rekordman". Rok na této planetě trvá pohých 29 hodin!

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Takto vypadala kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003.Snímek pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích dalekohledem o průměru 35cm pomocí CCD kamery SBIG ST-6V přes R filtr.Obrázek je složen z dvaceti třicetisekundových snímků. Kometa byla snímána přes výraznou vysokou oblačnost nízkonad obzorem na světlé soumrakové obloze.

Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.

Petr Sobotka Hvězdy

Výbuch obří hvězdy

ró Cas
Astronomové pozorují hvězdu před výbuchem. Při tom posledním v roce 2000 se od hvězdy odtrhlo množství látky srovnatelné s hmotností desetitisíci Zemí. Byl to dosud největší výbuch jaký astronomové u takových hvězd zaznamenali.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »