Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kvasary na konci "temného věku"
Pavel Koten Vytisknout článek

Kvasary na konci "temného věku"

Kolem třiceti velmi vzdálených kvasarů, které začaly zářit v době, kdy ve vesmíru končil "temný věk", objevili astronomové pomocí HST. V té době byl vesmír starý jenom 1 miliardu let.

Kvasary jsou extrémně vzdálené galaxie, u kterých se předpokládá, že zdrojem jejich záření je obří černá díra v jejich centru. Pomocí kosmického dalekohledu byla nyní objevena třicítka nejstarších dosud spatřených těles této kategorie. Tyto galaxie jsou pozorovány v době, kdy hvězdy ve vesmíru začaly zářit tak významně, že skončila doba zvaná "temný věk". To bylo zhruba před 13 miliardami let.

Kosmologie předpokládá, že v době kolem 300 000 let po Velkém třesku se vesmír ochladil natolik, aby mohlo docházet ke kombinaci protonů s elektrony za vzniku neutrálních atomů vodíku. Dostatečně velké množství těchto atomů poté zablokovalo světlo v ranném vesmíru, čož vedlo ke vzniku astronomického "temného věku". Postupně rostoucí počet hvězd v galaxiích ovšem způsobil, že jejich ultrafialové záření znovu ionizovalo neutrální vodíková oblaka, čímž opět vesmír "zprůhlednilo". Nově objevené kvasary patří mezi první objekty, které se po skončení tohoto období před 1 miliardou let objevily. Dosud není ovšem známo, zda to byly hvězdy v normálních galaxiích nebo právě v kvasarech, které zprůhlednění vesmíru způsobily.

Další astronomický tým nalezl v datech digitalní přehlídky oblohy Sloan jiný kvasar, které se s rudým posuvem 6,4 stal nejvzdálenějším objektem dosud zaznamenaným. Dosavadní rekordman měl rudý posuv 6,28.

Zdroj:New Scientist




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »