Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kvasary na konci "temného věku"
Pavel Koten Vytisknout článek

Kvasary na konci "temného věku"

Kolem třiceti velmi vzdálených kvasarů, které začaly zářit v době, kdy ve vesmíru končil "temný věk", objevili astronomové pomocí HST. V té době byl vesmír starý jenom 1 miliardu let.

Kvasary jsou extrémně vzdálené galaxie, u kterých se předpokládá, že zdrojem jejich záření je obří černá díra v jejich centru. Pomocí kosmického dalekohledu byla nyní objevena třicítka nejstarších dosud spatřených těles této kategorie. Tyto galaxie jsou pozorovány v době, kdy hvězdy ve vesmíru začaly zářit tak významně, že skončila doba zvaná "temný věk". To bylo zhruba před 13 miliardami let.

Kosmologie předpokládá, že v době kolem 300 000 let po Velkém třesku se vesmír ochladil natolik, aby mohlo docházet ke kombinaci protonů s elektrony za vzniku neutrálních atomů vodíku. Dostatečně velké množství těchto atomů poté zablokovalo světlo v ranném vesmíru, čož vedlo ke vzniku astronomického "temného věku". Postupně rostoucí počet hvězd v galaxiích ovšem způsobil, že jejich ultrafialové záření znovu ionizovalo neutrální vodíková oblaka, čímž opět vesmír "zprůhlednilo". Nově objevené kvasary patří mezi první objekty, které se po skončení tohoto období před 1 miliardou let objevily. Dosud není ovšem známo, zda to byly hvězdy v normálních galaxiích nebo právě v kvasarech, které zprůhlednění vesmíru způsobily.

Další astronomický tým nalezl v datech digitalní přehlídky oblohy Sloan jiný kvasar, které se s rudým posuvem 6,4 stal nejvzdálenějším objektem dosud zaznamenaným. Dosavadní rekordman měl rudý posuv 6,28.

Zdroj:New Scientist




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »